TOP 2024 podle Klubovny: Koncerty
Víte, jak jsme loni psali o tom, že jsme navštěvovali a pořádali fakt hodně koncertů? Tak tohle všechno je po letošku tak trochu plivnutím do moře. Koncerty jsme navštěvovali ve zhruba dvoudenním intervalu. A díky naší United Klubovně jsme se dostali také do měsíční kadence vlastních akcí. K tomu připočtěme i tradiční Halloween v Crossu a dvoufázovou intervenci na Kladně a máme tu nejakčnější klubovní sezonu roku. Všem zúčastněným tímto moc děkujeme!
Bez nadsázky často říkáme, že jsme terénní redakce; rozbalíme stany a jedem do plnejch. Největší radost nám tradičně přináší fesťáky, kde ještě zrychlujeme, tvoříme a dojímáme se. Nezapomínáme ani na klubovky, ať už se jedná o vyprodaný koncerty nebo minikoncerty, kde nás ale častokrát čeká větší zábava než v narvaný venue.
Pojďme se tedy ohlédnout za tím nejlepším z nejlepšího. A kdyby vám to bylo málo, stačí rozkliknout název kapely a můžete si osvěžit paměť plným reportem.
CZ/SK SCÉNA
Loni jsme opatrně psali o postupném předávaní žezla a letos to už byla nepokrytá korunovace nových mandátů. Glad for Today jsme před několika lety trochu toporně označili za budoucí „korunní prince“, historie nám ale nakonec dala za pravdu. Jestliže se loni hradečtí srdcaři dostali do čela o půl bodu s celkovými 5 zářezy, letos už šlo o absolutní nadvládu. Loni půlbod, letos s dvojnásobkem. Někoho dojal headline první United Klubovny, někomu sedlo završení Emo Night, někomu supportění slavnějším… Tak jako tak posbírali ve finále 16 bodů a dominanci jako Ajax Amsterdam v 70. letech nad Holandskem. Na druhém místě se umístili loučící se Skywalker, kteří ze sebe na konci dlouhé cesty vyšvihli to nejlepší a přes relativně nedaleko konkurující Thornhill ukradli srdce všech v ten den přítomných. Třetí místo si pro sebe ukradli Midnight Swimmers. Razantní vstup nové senzace neunikl ani naší redakci, která si za doprovodu olomoucko-londýnské formace užila spousta povedených večerů zhodnocených šťastnou 7 zmínkových bodů. Těsně pod vrcholem končí národní hnědé stříbro Gutalax (6 bodů) a loňská dvojka .themayrevolution (5,5 bodů).
GUMI
- Skywalker (Café V lese, 6. prosince)
- Martin Matys (United Klubovna, Beats From Basement, 14. března)
- Glad for Today (United Klubovna, Bowl Bar, 27. ledna)
pod čarou: Gutalax (Rock for People), Smack (Rock for People), Hopes (United Islands), Severals (United Islands), SCOOP (Unreal Tournament), Rest (Beach Bar Mlékojedy), Aneta Langerová (Rock for People)
Nechci znít jako samozřout, ale s United Klubovnou se nám povedlo zrealizovat fakt pěkný akce. A kdo na nich byl, snad nebude nic namítat. Úplně na TOPu mám rozhodně krásně intimní, ale emocemi nasáklý set Martina Matyse v Beats From Basement. Matys měl vždycky spoustu talentu, ale teď je ve fázi, kdy to ze sebe dokáže dostat. A mě posadil na prdel a zároveň dojal. Z tý mě naopak zvedli lonští vítězové Glad for Today, kteří z končícího Bowl Baru udělali totální playground. Do vzduchu se létalo i bez skatů. Spoustu stagedivů, spoustu singalongů a kolektivní euforie, která nám tuhle sérii povedla odstartovat. Oba zmínění interpreti si pak skrze United Klubovnu vyhráli krásnou hlavní stage na United Islands, kde reprezentovali českou a slovenskou scénu, zaslouženě. Někde těsně pod touhle trojicí mám Gutalax a Smacka, kteří na RfP přinesli něco jinýho a byli nejvýraznějšími tuzemský body programu.
To je tak, když si myslíš, jak už máš všechno dopředu sepsaný. A nakonec ti do toho hoděj Skywalker vidle s nečekanou derniérou. S trochou nadsázky to bylo jako déjà vu spojený se strojem času. Díky OGs songům jsem se vrátil někam na střední a projel si všechny ty koncertní roky, co děláme Klubovnu. Byla v tom nostalgie, byla v tom zase ta spalující energie a atmosféra, která zas jednou propojila třicátníky s omladinou, pro který to mohl bejt klidně první hardcorovej koncert. Bavili jsme se rozhodně všichni.
HADRABÁK
- Glad for Today, Bitter Season, YI (United Klubovna, Bowl Bar, 27. ledna)
- Skywalker (Café V lese, 6. prosince)
- Krang (Klub 007 Strahov, 1. června)
Začátkem roku se zrodila nová spolupráce pro pořádání akcí s United Islands. Hned první akce nabídla koncert tří parádních kapel v unikátním prostředí vršovického Bowl Baru. A vše ještě vylepšilo to, že bylo vyprodáno a kapely se snažily ještě více. Tady cením hlavně Glad for Today za to, jak se toho chopili. Navíc v lednu, kdy tolik akcí nebývá. Velmi příjemný a povedený start v novém roce.
U Skywalker se jednalo o poslední show na dlouhou dobu. Jelikož jsme na nich s Gumim vyrůstali a hodně nás ovlivnili, tenhle koncert byl jasnou volbou. Druhé místo nejen za narvané Café V lese, ale také za vztah k téhle kapele a za to, co dokázali. Kluci si to zaslouží!
No a třetí příčka je křest nové desky Krang. Nejen, že se nová deska povedla, ale také zvukem, sehraností a přístupem na koncertech dokazují, proč jsou jasná volba v topkách.
JANČA
- Glad for Today (United Klubovna, Bowl Bar, 27. ledna)
- Cringe Prince (United Islands, Klubovna stage, 4. května)
- Hopes (United Islands, Klubovna stage, 4. května)
Letos vybírám oblíbené české shows jen z Klubovna akcí. Možná jsem ovlivněna tím, že vím, kolik je za tím práce, a mám radost, že se nic neposralo, ale že tahle vystoupení měla tak skvělou energii, mi nikdo nevezme. Na srdcový Glad for Today si vždycky ráda zatancuju a rovnou otevírali celý projekt United Klubovna! Na Smíchovském nábřeží jsme letos ovládli stage United Islands, kde nám zahráli mimo jiné Hopes a Cringe Prince, kteří rozhýbali i náhodný kolemjdoucí a jejich energie si mě získala.
MIN
- .themayrevolution (Rock Café, 26. ledna)
- Glad for Today (Futurum Music Bar, 19. listopadu)
- Gutalax (Rock for People, 12. června)
TOMÁŠ
- Dukla (Dock Ostrava, 9. března)
- HEVER (Unreal Tournament 3, Eternia Smíchov, 2. listopadu)
- Smack (Rock for People)
Při dělání tohohle seznamu jsem zjistil, že jsem české scéně letos moc nedal. Nicméně naprostým topem se stala Dukla, na kterou jsme spontánně zašli s mou přítelkyní v Ostravě, a byl to hrozně super večer plnej skvělý energie. Hardcore punkoví Hever na eventu s názvem Unreal Tournament předvedli syrovej, ale zároveň moc fresh set. (s/o No Traitors Booking a Slave x One DIY shows za pořádání takových akcí). A Smack na RfP potvrdil, že show dokáže udělat v jakýkoliv čas a na jakémkoliv místě.
KAČER
- Ben Cristovao, Karol Komenda (akustický set, Park 360, 27. července)
- Glad for Today, Bitter Season (United Klubovna, Bowl Bar, 27. ledna)
- Donnie Darko (Klubovna na Kladně, Black Road Cafe, 12. ledna)
pod čarou: The Valentines (Hradec Králové), Ewa Farna (Park 360), Lenny (Colours of Ostrava), Aneta Langerová (Colours of Ostrava)
Musím říct, že fakt děkuji Klubovně! O tom, že si furt pojedu ty svoje interprety, není pochyb, ale toto byl konečně kompletní rok, kdy jsem viděl nemálo vystoupení českých umělců… a že tu máme poklady! Jako první však musím zmínit akustický set Bena s Karolem, prostě to bylo skvělý! Na akustické věci ujíždím a tohle strašně bavilo… Byl bych rád, kdyby kluci popřemýšleli a stejně jako Paulie Garand hodili sem tam nějakou akustickou vsuvku do koncertního kalendáře. První United Klubovna byla legendární! Mně jako šitá na míru… kluci z Bitter Season a Glad for Today odstartovali skvělou hudební showcase, která bude následovat i v příštím roce. Budeme se těšit na vaši účast! Hudební akce na Kladně byla zajímavá, a to z více úhlů pohledu. Přes záhadné vyluštění hádanky s klíči až po žánrově se vyjímající vystoupení Donnie Darko. Ti mě pobavili hned na první dobrou a to jsou přesně ty okamžiky, kdy stojí za to podpořit český underground!
ŠÁRKA
- Glad for Today (Rock Café, 7. září)
- Skywalker (Café V lese, 6. prosince)
- Midnight Swimmers (Café V lese, 3. října)
pod čarou: .themayrevolution (Rock Café), Štěpán Urban (United Islands), Gutalax (Rock for People), The Truth Is Out There (Rock for People)
Fajn, tak já to obměním, jo? Teda tak trochu, jelikož United Klubovnu jsem bohužel o pár tisíc kilometrů minula. Aspoň to ale vypovídá o tom, že schopnost Glad for Today nastolit v publiku čirou radost z hudby prostě není jednorázovou záležitostí. Jak už ostatně víme z loňských topek, u těchhle živáků se potvrzuje jasné krédo – dělej, co chceš ty, dělej to od srdce a lidi to bude bavit s tebou.
Značným překvapením byla naopak show, kterou vykouzlili Midnight Swimmers v Café V lese. Klubové prostředí jim neskutečně sedlo a přede mnou stála najednou úplně jiná kapela, než kterou jsem viděla v brzkých odpoledních hodinách na United Islands.
A co říct k druhému místu? Donutit mě na poslední chvíli překopat TOPky vyžaduje něco výjimečnýho. A přesně to loučící se Skywalker předvedli. Trochu dojetí, spoustu pozitivní energie a večer, na který jen tak nezapomenu.
LUCKA
- Bert & Friends (Forum Karlín, 23. listopadu)
- The Ecstasy of Saint Theresa (Palác Akropolis, 15. listopadu)
- Skywalker (Rock For People)
pod čarou: Máří (United Islands), Good Times Only (United Islands), Severals (United Islands), Branko’s Bridge (Kasárny Karlín)
Bilance a návštěvnost českých interpretů se opět zlepšuje, a to i díky projektu United Klubovna. Nicméně to, co Bert & Friends předvedli ve Foru Karlín, bylo naprosto jedinečné a opět to byl výlet na planetu Jupíter. Dojemný comeback The Ecstasy of Saint Theresa, ve který jsme ani nedoufali, a do třetice Skywalker, jejichž prosincovou rozlučku v Café V lese jsem nestihla, ale přeci jenom tu musí padnout zážitek z RfP.
NATY
- The Valentines (Hradec Králové, 27. dubna)
- Lenny (Colours of Ostrava)
- Ewa Farna (Park 360, Hradec Králové, 27. července)
NIKKITA
- John Wolfhooker (Žlutý pes, Pardubice, 23. února)
- Ewa Farna (Park 360, Hradec Králové, 28. července)
- Vypsaná fiXa (Rock for People)
Musím říct, že letos jsem se v těch českých koncertech polepšila, a dokonce i bylo z čeho vybírat! Nejvíc jsem si užila koncert John Wolfhooker, kteří v únoru zavítali do pardubického Žluťáku, a i když mi v ten den nebylo moc dobře, nakonec jsem děkovala sama sobě, že jsem šla.
Druhé místo patří Ewičce, která v létě předskakovala oboum koncertům Eda Sheerana, a byla jsem na ni neskutečně pyšná, protože bylo vidět, jak moc si to užívá a jak moc vděčná za tu možnost byla. Už se nemůžu dočkat, až ji příští rok uvidíme na Rock for People!
A trojka jde Vypsané fiXe, která letos slavila třicítku, a na Rock for People jsme to všichni společně hezky oslavili. (Fun fact: Celou dobu přede mnou stál pán, který si ten koncert bez přestávky nahrával na mobil. Když jsem se naposledy podívala na jeho obrazovku, ten záznam měl 45 minut… Myslíte, že to fakt natočil celý?)
ADAM ROWE
- Atavists (Rock for People)
- Anteater (Rockle Klub, České Budějovice, 18. května)
- Gutalax (Rock for People)
Atavists – Prostě a jednoduše miluju jejich nahulený kytary! Boží! Nemám co dodat, naprostá paráda.
Anteater – Rozhodně nejmilejší překvapení, takové to zamilovaní na první poslech. Doufám, že se mi ještě poštěstí. Ale myslím, že to nebude takový problém.
Gutalax – Samotné zahájení festivalu, který pro mě byl opravdu přelomový, v podobě kámošů z Gutalax? Spousta lidí si řekla, že je to blbost, že se to nehodí atd. Ale opak byl pravdou! V davu se to točilo od první pecky jak voda ve spláchnutým haj… toaletě. Nesla se Toika, papír lítal vzduchem po tunách! Přesně jak to máme rádi!
KÁJA
- Midnight Swimmers (Café V lese, 3. října)
- Glad for Today (Rock Café, 7. září)
- Karol Komenda (RfP Headliner konference)
pod čarou: The Truth Is Out There (Rock for People)
Tenhle rok patřil klukům z Midnight Swimmers. Když jsem je poprvé viděla na United Islands na Střeláku, už tehdy mi bylo jasné, že jsem si právě našla novou oblíbenou kapelu. Letos jsem „půlnoční plavce“ stihla čtyřikrát, kdybych ale mohla, projezdila bych s nimi celou republiku. Hrajou totiž hudbu srdíčkem a je to na nich šíleně vidět.
Další nezdravou obsesi jsem si zařídila jednoho krásného dne na RfP, kde jsem navštívila konferenci Headlineru s Karolem Komendou. Ačkoliv se nejednalo o plnohodnotný koncert, jeho umění ve mně zanechalo tolik emocí, že jsem pak o pár měsíců později vyrazila na Vysočany, kde odehrál skoro soukromý koncert v Musiclandu. No a o ztracených hlasivkách na Glad for Today snad netřeba mluvit…
LETY
- Gutalax (Death Coffee Party, 2. srpna)
- Pondělníci (Halloween v Crossu, 26. října)
- Suffocate With Your Fame (Halloween v Crossu, 26. října)
ADAM
- STRU66LED (Altenburg 1964, Praha, 13. července)
- Renne Dang (Fabric, Ostrava, 26. října)
- Pačess (Barrák Music Club, Ostrava, 24. dubna)
ANETT
- Midnight Swimmers (Jazz Tibet Club, Olomouc, 10. dubna)
- .themayrevolution, John Wolfhooker (Barrák Music Club, Ostrava, 25. února)
- Byt číslo 4, Zrcadla, Luxfery (Hell Paso Music Club, Olomouc, 16. října)
Má TOP alba a EP se promítla i do koncertů, protože jsem si chtěla ověřit, jak zní naživo. Na olomouckém křtu Midnight Swimmers mě nakonec nejvíc překvapily nové songy a singl „Green Creature“. Nepřenositelná přátelská atmosféra, navíc jsem oficiálně našla svou oblíbenou českou kapelu.
Takoví John Wolfhooker jsou dávno zárukou kvalitní show. Nezklamali ani tentokrát. O to víc jsem byla zvědavá na .themayrevolution, které jsem do té doby zažila jenom jako předskokany The Hara. Hned první tóny mi vlily energii přímo do žil a doufám, že jednou v Barráku ovládnou i větší stage.
Z olomoucké release party Bytu číslo 4 jsem musela utéct ještě před koncem na vlak. Jedno jsem si ověřit stihla – naživo jsou kluci ještě lepší! Studiový nahrávky jsou nabitý energií, jejich potenciál je ale naplněn teprve v momentě, kdy se na ně můžete pořádně vyřádit. A je to tak, je to tak, je to tak zřejmý – příště už naplno, i kdybych ten vlak měla nechat ujet! Navzdory neúplnosti zážitku je to jeden z mých nejoblíbenějších koncertů letošního roku a svůj podíl na tom mají i Zrcadla a Luxfery, kteří vše zahájili. Bylo fajn strávit večer (pro změnu) poslechem českých textů, tuhle snovou kapelní kombinaci bych si ráda zopakovala.
ZAHRANIČNÍ SCÉNA
Loni jsme zažili historický pat, letos historický příkop. S 16 body (oproti „sousedícím“ 6) odskočili všem Bring Me The Horizon na letošním Rock for People. Na druhém místě se ocitli The 1975, což by možná dopadlo ještě líp, kdyby druhá část redakce neměla na starosti rapovou United Klubovnu. Stejně dopadla i festivalová ručka nečekaně nabušených Sum 41. Své místečko v srdíčku uhájili také Architects, kteří po boku svých parťáků narvali Forum Karlín. Minimálně za zmínku pak stojí také pražský debut hvězd let budoucích High Vis a kvalitou prověření Comeback Kid u volyňského bazénu.
GUMI
- Bring Me The Horizon (Rock for People)
- Comeback Kid (Summer Punk Party Volyně)
- Crosses (Roxy, 6. června)
pod čarou: Authority Zero (Mighty Sounds), Get The Shot (Mighty Sounds), Leoniden (MeetFactory), Brutalismus 3000 (Rock for People)
„Bude to hit nebo shit,“ neslo se Parkem 360, ale už před samotným začátkem setu dávali BMTH jasně najevo, že předvedou show, jakou Rock for People ještě nezažil. Ohromná show, práce s detaily, výbuchy, zapojení fanoušků, plamínky a naprostá suverenita. A o schůdek lepší show, než jakou před dvěma lety předvedli rovněž skvělí The 1975.
„Když je miluješ, není co řešit.“ – tady ale nejde o sentiment, Comeback Kid prostě dále zrají a sekají hlavy. Andrew vzal pod stage svůj pověstný přenosný kufříček, stoupl si na něj a z pár centimetrů do nás diktoval to nejlepší z tvorby kanadské hardcorové legendy. Největší jméno, které se objevilo u volyňského bazénu, dostálo své pověsti a dovedlo SPPV k dokonalému šílenství. A já byl jako dítě v cukrárně…
Fource umí překvapit! Nevím, jak to Anthony a spol. dělají, ale v poslední době k nám úplně pod radarem vozí neskutečná jména. V příštím roce k nám přivezou třeba Tylera nebo Dizzeeho a to si můžeš říct: „just wow“ – a jedno takový „wow“ nám dovezli i letos do Roxy. No, čekali byste, že zrovna Fource dovezou Crosses s Chino Morenem? Já teda ne, ale bral jsem to všemi deseti, protože na něco takovýho se čekalo dlouho. A řeknu vám, stálo to za to! Po koncertu jsem ještě dost na random odlovil jeden z nejzásadnějších hlasů naší doby na fotku a celý tenhle „wow efekt“ nakonec o něco přeskočil rovněž skvělé Brutalismus 3000 na RfP.
HADRABÁK
- Sum 41 (Rock for People)
- Architects (Forum Karlín, 2. února)
- Death By Stereo (Klub 007 Strahov, 30. července)
Koncert Sum 41 příjemně překvapil a měl vše. Hlavně splnil úlohu skvělého zážitku, na který bude hodně lidí určitě ještě dlouho vzpomínat. Jako fanoušek menších, řekněme až středně velkých akcí, tohle běžně nezažívám. Velká vzpomínka na moje začátky, skvělý zvuk, konfety, flashlights a velké množství lidí dělajících skvělou atmosféru okolo. Perfektní komunikace s publikem ze strany zpěváka a dlouhý set.
Architects hráli po patrech a měli vizuálně skvěle propracovanou show. Konečně bylo vidět všechny členy včetně bubeníka. Navíc kapela měla vždy osobitý styl, co se týče hudby. Na songy „Animals“ a „Dead Butterflies“ zpívalo celé Forum.
Death By Stereo a hlavně po nich hrající A Wilhelm Scream ukázali, že i v relativně malém prostoru na Sedmičce se dá udělat pěkná show. Sedmička se ten večer doslova otřásala v základech.
JANČA
- Bring Me The Horizon (Rock for People)
- Troye Sivan (Sportovní hala Fortuna, 9. června)
- Comeback Kid (Summer Punk Party Volyně)
Letos jsem zvládla jak množství festivalových, tak klubových shows a mezi ty nejužitější spadají určitě Bring Me The Horizon na RfP. Viděla jsem je živě už potřetí během téměř 10 let a tahle show měla za mě všechno. Bavila mě vizuálně i zvukově, performance byla emotivní, autentická, prostě láska. Do žebříčku patří taky Troye Sivan s nejvíc sexy taneční show a kontrastující Comeback Kid, kde končetiny létaly vzduchem.
MIN
- Palaye Royale (Wembley, Londýn, 9. listopadu)
- Halflives (Café V lese, 6. března)
- Hot Milk (Futurum Music Bar, 19. listopadu)
pod čarou: Palaye Royale + Halflives (Lipsko, 16. srpna)
Letošní koncerty byly rozhodně fuška a je těžký něco vybrat, protože, co si budem, každej koncert je v něčem dobrej a stojí za zmínku. Ale co si budem, tenhle rok se splnilo moje přání z minulého roku – vyrazit za hranice! A letos to bylo dokonce dvakrát. A to byl kurňa highlight jaxsviň! První řada ve Wembley? ÍZY!
TOMÁŠ
- High Vis (Bike Jesus, 19. listopadu)
- Knocked Loose (Lucerna Music Bar, 19. února)
- Sanguisugabogg (Rock for People)
pod čarou: Crosses (Roxy), Cult of Fire + Bohemian Symphony Orchestra Prague (Brutal Assault), Hatebreed (Brutal Assault), Brutus (Brutal Assault), Show Me The Body (Brutal Assault)
Ačkoliv jsem se nejdřív na tenhle koncert chtěl podívat hlavně kvůli Pain of Truth, musím říct, že si High Vis získali moje srdce. Punková energie a melancholické singalongy? ANO, PROSÍM! Těch, co na tomhle koncertu nebyli, je mi upřímně líto. High Vis jsou na vzestupu a bůh ví, jestli za pár let ještě budou hrát v malých klubech jako je právě Bike Jesus. To samé platí u Knocked Loose… miluju bezbariérové shows, miluju stagedivy a energii, kterou hardcore koncerty nabízejí. U posledního koncertu jsem trochu tápal, ale Sanguisugabogg jsem chtěl vidět už dost dlouho a jsem rád, že jsem je zastihl alespoň na RfP… a i když bych si je radši dal v klubu, bylo to boží a strašně tvrdý.
KAČER
- Bring Me The Horizon (Rock for People)
- Green Day (Wembley, Londýn, 29. června)
- The 1975 (Sportovní hala Fortuna, Praha, 14. března)
pod čarou: Parov Stelar (Forum Karlín), Lenny Kravitz (Colours of Ostrava), Ed Sheeran (Park 360), Nothing But Thieves (Forum Karlín), Sum 41 (závěrečný EU koncert v Paříži)
Vždycky jsem snil, že chci zažít koncert ve vyhlášeném londýnském Wembley! Fotbalový chrám, jenž hostil i řadu legendárních koncertů. Live Aid se vrylo do paměti celého světa! Mně se poštěstilo zažít vyprodané Wembley s miláčky Green Day a člověk by řekl, že tohle už nic nepřekoná… hmm. Pár dní před tím se odehrál asi pro mnohé z nás koncert roku! Bring Me The Horizon doručili na RfP zásilku v podobě TOP koncertu celé festivalové dekády! Jejich drive jsem nechápal… vystoupení mělo vše! Až mě donutilo vyrazit na after do Budapešti, kde jsem si kluky užil znovu… To už díky brzkému začátku nebylo ono. Přeci jen tma dělala hodně, přesto nelituji. Na závěr patří nejlepší stage design ever! Ano, řeč je o The 1975, na které jsem rychlostí blesku přejížděl z fotbalovému zápasu Slavie proti AC Milán. Kluci mi náladu spravili na jedničku a snad jejich koncertní pauza nebude tak dlouhá!
ŠÁRKA
- Spanish Love Songs (Cross Club, 25. června)
- Normandie (MeetFactory, 20. března)
- Neck Deep (Rock for People, 13. června)
pod čarou: Boston Manor (Rock Café), Leoniden (MeetFactory), Sum 41 (O2 arena), Trophy Eyes (Bike Jesus), Solence (Rock for People), The 1975 (Sportovní hala Fortuna), Bring Me The Horizon (Rock for People)
Noční můra hudebního fanouška – koncert (ještě ke všemu ten, na který jste chtěli kvůli supportu) se na poslední chvíli ruší! V červnu ale stála štěstěna na mé straně a já se dočkala zážitku, který si člověk střihne jednou za život. Frontman srdcovky Spanish Love Songs, zahrádka Crossu, jedna kytara, žádný setlist a skoro hodina a půl písniček i vtípků s fanoušky. Tenhle moment asi opravdu nikdy nezapomenu.
Co tu máme dál? Hele, já ty reporty beru celkem zodpovědně; poznámky a všechno. A tak byl můj řev u Normandie při zahrání „Collide“ skoro tak hlasitý, jako v momentě, kdy jsem zjistila, že jsem ve vší té euforii nenapsala ani čárku a odcházela z koncertu s jediným slovem v hlavě: „wow“. Jo, tak dobrý to bylo. Obdobně jako v případě vystoupení Neck Deep na Rock for People – prázdná hlava, osobní headliner dne a čirá radost z hudby.
LUCKA
- The 1975 (Sportovní hala Fortuna, 14. března)
- Bring Me The Horizon (Rock for People)
- Raye (Metronome Prague)
pod čarou: Fletcher (SaSaZu), Yonaka (Rock Café), Troye Sivan (Sportovní hala Fortuna), SOFT PLAY (Rock For People), Beth McCarthy (Rock For People), Royal Blood (Ledárny Braník), The Last Dinner Party (SaSaZu), Nothing But Thieves (Forum Karlín)
Tady trochu nemohu být úplně objektivní, ale jakmile se jedná o The 1975, tak emoce úplně nejdou stranou. Ale teď vážně! The 1975 jsem viděla několikrát a musím říct, že v rámci turné At Their Very Best mě učaroval stage design. Všeobecně není pochyb, že The 1975 patří ke skupinám, které si dávají hodně záležet na celkovém dojmu z life performance, ale přenést se do tzv. obýváku k Mattymu Healymu, bylo prostě něco speciálního. Až jsem přišla na týden o hlas.
Konečně dobrý koncert BMTH! Na tom se shodne asi více členů v Klubovně.
Raye! Asi nějak stále nevěřím, že se tohle stalo a že jsem si mohla zafotit tuhle vynikající vycházející zpěvačku, která minulý rok posbírala snad všechny ceny BRIT Awards. Což právem dokázala i na Metronome festivalu, kde svým rozsahem uhranula všechny návštěvníky.
NATY
- Bring Me The Horizon (Rock for People)
- Ed Sheeran (Park 360, Hradec Králové, 27. července)
- The 1975 (Sportovní hala Fortuna, 14. března)
NIKKITA
- Falling in Reverse (O2 universum, 28. listopadu)
- Bring Me The Horizon (Rock for People)
- Donots (Rock for People)
Falling in Reverse jsou hodně kontroverzní a Ronald není pro každého ten pravý šálek kávy, ale když se zaměříme čistě jen FiR hudbu, tak musím říct, že jsem si ten koncert užila jak nikdy. Bylo to neskutečně epický. S jejich songy jsem toho hodně prožila a konečně jsem to ze sebe mohla všechno dostat. Dlouhé čekání se vyplatilo.
BMTH jsem na Rock for People viděla cca z druhé řady, i když to původně vůbec nebylo v plánu, a musím říct, že jsem se občas bála o svůj život, hah. Ale i přes ten šílející dav a nedostatek osobního prostoru jsem si to moc užila a Oli je král.
Donots jsem poprvé viděla na Rock for People a musím se přiznat, že jsem je vůbec neznala. A já nemám ráda, když jdu na koncert někoho, koho vůbec neznám, protože se tam pak celkem nudím. Ale koncert Donots mě tak moc vtáhnul atmosférou, že jsem ho musela zařadit do TOP trojky, protože to bylo naprosto skvělý a moc ráda na něj vzpomínám.
ADAM ROWE
- Currents, Being As An Ocean, Oceans Ate Alaska, Sentinels (Futurum Music Bar, 18. února)
- Casey (Rock for People)
- Pendulum (Rock for People)
Currents a spol. – Naprosto perfektní koncert s jednou jedinou vadou na kráse (absence Joela z BAAO), ale s naprosto famózním zastoupení Djamily z Ithacy, nepočítaje pokecání s Davidem z BAAO, foto a popřání k narozeninám. Nemám tomu co jiného vytknout. Technicky všechno šlapalo, zvuk naprosto úžasný a kapely přesný v každým tónu. Prostě ráj!
Casey – I přes menší nepřesnosti, pro mě nejemotivnější koncert roku. Ze začátku to vypadalo, že je nakonec neuvidím, když ještě před létem oznamovali, že ruší část evropského tour. Ale nakonec se to povedlo a byl to neskutečný zážitek.
Pendulum – Atmosféra doslova jak na fotbale, kde se davem řine zvuk chorálů známých pecek týhle legendární britský kapely. Před časem si dali kluci pauzu a věnovali se vlastním věcem, třeba Rob a Gareth dali dohromady projekt Knife Party. Prostě další splnění snu už od střední školy!
KÁJA
- Boston Manor (Berlin Kesselhaus, 25. listopadu)
- Fontaines D.C. (Zenith Mnichov, 7. listopadu)
- High Vis (Bike Jesus, 19. listopadu)
pod čarou: Deadletter (Bike Jesus), The 1975 (Fortuna), Bring Me The Horizon (Rock for People), Nothing But Thieves (Forum Karlín), Trophy Eyes (Bike Jesus)
Letošní rok byl pro mě, co se koncertů týče, šíleně výživný. Přesto musím zmínit listopad jako nejlepší koncertový měsíc svého života. Jak se sakra stane, že po desítkách koncertů zažiju během listopadu tři nejlepší gigs? Nejdřív Fontaines D.C. s naprosto neskutečnou performance, pak High Vis s nejsyrovějšími emocemi a třešničkou na dortu byli nakonec Boston Manor, kteří naservírovali oba tyhle atributy v nejvyšší možné míře. Čestnou zmínku pak zaslouží naprosto neskuteční Deadletter. A vlastně – co se to v tom Bike Jesus letos dělo, že tam promotéři dovezli balíček těch nejlepších kapel z celého světa?
LETY
- Architects (Brutal Assault)
- Behemoth (Brutal Assault)
- Five Finger Death Punch (Metalfest, 31. května)
ADAM
- Emmure (Barrák Music Club, Ostrava, 5. srpna)
- Ektomorf (Barrák Music Club, Ostrava, 30. srpna)
- Bonecarver (Barrák Music Club, Ostrava, 25. listopadu)
ANETT
Bob Dylan, jeden z těch koncertů, co by mě ani nenapadlo psát si na bucket list. Ten třiaosmdesátiletý mužíček stojící za pianem si mě naprosto získal. Chtěla bych prohlásit: „Víc hudby a méně mluvení na každém koncertě!“ … jenže ono by to u nikoho jinýho nefungovalo.
Koncerty Sum 41 se pokaždé zážitkově liší a ten na Rock for People byl pro mě nejzábavnějším. Užila jsem si ho z první řady a díky situování stage bez potícího pekla a lámání žeber. Zato jsem obětovala hlasivky, protože když nad vámi stojí Deryck Whibley a chce interakci, tak prostě budete řvát to jeho „we just need some motivation“ jako by vám šlo o život! Pocitově nejkomornější a nejklidnější koncert jsem paradoxně zažila až z předních řad na podzim v O2 areně, ale to už bylo s příměsí hořkosladkého loučení… Dík za všechno!
U Sama Smitha jsem znala dvě písničky. Při setu na Colours of Ostrava zazněly hned na začátku a stejně mě to celý dostalo (a dojalo). Někdy je lepší nic nečekat. Popový show jsou stejně jenom koncerty pro theatre kids! Hltala jsem všechny choreografie i kostýmní výměny a všemu vévodily všeobjímající pokora a andělský hlas headlinera večera.