Halflives zakončili tour ve vyprodané Praze a bylo teplo!
Jak napovídá samotný název tour Inferno, tak i v Praze bylo jako v pekle! Poslední zastávka tour, která se na poslední chvíli vyprodala. Třináct koncertů, čtyři vyprodané a nespočet „low tickets“, takové jsou statistiky první headline tour italsko-francouzské partičky Halflives. A ačkoliv se zdají být poměrně no name, v Čechách rozhodně svoje místo mají, a to nejen díky Rock for People, ale i díky předskakování Halocene či Icon for Hire v minulosti. Kromě užití si koncertu jsme dokonce stihli i rozhovor právě s Lindou. Jak se cítí na samém závěru evropského turné? Jaké trable je během něj potkaly? Co ještě nevíte o songu „Oblivion“? A co kapela plánuje do budoucna? To si brzo budete moci poslechnout na našem klubovním youtube.
To, že je v Café V lese teplo pokaždé, je všeobecně známo, ovšem dnes to mělo konec konců trochu jiný vibe a teplo bylo víc než tematické. A víte co? „Everybody Knows It!“ Úvodní singl z nového EP Inferno byl super startem a dokonce tentokrát ani nevyhrála technika, jako to má obvykle ve zvyku (teda krom paličky do kolena, ale díky, Glori!). Setlist byl tentokrát poskládaný tak, že jsme si z každé desky užili něco. Dokonce se sáhlo do historie v podobě „Burn“, který byl v setlistu po letech nahrazen novějšími singly a jeho poslední živá verze zazněla někdy v roce 2019.
Wolfpack (fanbase kapely, jak si říkají, pozn. red.) tradičně nezklamali, ať už šlo o podporu LGBT v podobě duhové vlajky a nebo o ikonické koruny pro každého z členů kapely při písničce „Crown“. Setlist byl celkově vyvážený, byť chybělo pár singlů, které bývaly zkrátka korunkou setlistu (třeba „Lone Wolf“ chyběl jak sviň!). Za to jsme ale slyšeli live nejnovější singl „jelaous.“ a užili si „One Bad Day“ společně s Lindou mezi námi hříšníky v davu. (Ne, Mína vůbec nenatahovala, protože je to strašně dlouho, co jsme tenhle song slyšeli naživo v době, kdy ještě nebyl vydanej.) A pak už to byla trochu emoční jízda od „Oblivion“ přes „Mayday“. Vypískávat si přídavek? To jsme ani nemuseli, protože téměř okamžitě přišly „Victim“ a závěrečná „Dynamite“, kde k dokonalosti chyběly snad už jen konfety pro ten správnej efekt. A to jsme si mysleli, že tenhle závěr je dobrej sám o sobě… ale pak přišla „Mamma Mia“ s finální objímačkou a děkovačkou kapely a bylo vymalováno. Samozřejmě došlo na dojetí, i slzy z pocitu poslední show celého turné a to nejen z řad fanoušků, ale i samotné kapely.
Psát shrnutí z koncertu, kterej je o vás a pro vás, je zkrátka těžký, protože jak jinak to vystihnout než ubrečeným smajlíkem? Stejně jako v předchozím reportu na Yonaku, tak i v tomhle případě se mi povedlo bejt na každém koncertu, který tu kapela odehrála, ať už při jejich premiéře na Rock for People 2019, nebo na všech klubovkách. A byť nám chybí Fede a Oscar, na (z části staro)nové „tour“ membery si nemůžu stěžovat a šlape jim to jako hodinky. Rostou a zrajou, nejen jako lidi, ale hlavně hudebně. Za těch šest let s Halflives a předtím ještě kousek jako OVER Linda ušla dost velkou cestu a už teď se nemůžu dočkat další tvorby, kterou na nás (snad) brzy vybalí. Snad jsme byli tak hlasití jako pokaždé a taky nejvíc z celé tour!
