Zdeněk Kůrka: Kdybychom jen neodmítli to tour s Parkway Drive (Guestlist)

Je rok 2017 a každej tejden máš možnost vidět a slyšet jak se hraje metalcore ze všech koutů světa. Kapely sem prouděj a ty malý hrajou kolikrát zadarmo, ty větší si říkaj, jak je to fajn, že jim i něco zbude a ty velký hrajou za nehoráznej balík. Denně je můžeš čekovat co asi dělaj, merch si můžeš koupit v desítkách eshopů, kamennejch obchodech, na koncertech. A světe div se-český kapely jezděj do ciziny a už to nepůsobí tak převratně. Už je to skoro norma pro každýho, kdo veme do ruky cokoli, co hraje. Na Bandzone najdeš dnes stovky kapel, co maj v záhlaví “metalcore” a potetovanej je snad každej komu je víc než 16. Je to tak určitě v pořádku, ale jak to bylo před pár lety?

Zdenda v časech Born Again (foto: xMartinezz Photographyx)

Zdenda v časech Born Again (foto: xMartinezz Photographyx)

Byl třeba rok 2006, a kdybys zadal na Bandzone “metalcore”, tak ti vyskočilo asi 10 kapel z celejch Čech a Slovenska. Metalcore kapely k nám jezdili jen díky Robertovi (i dnes), Ivanovi s Ondrou (už jen málo) a pár lokálním promotérům. Popravdě to byla subkultura, která neměla zas tak moc fans, ale o to víc ambicí. I tak jsme měli možnost u nás čas od času vidět kapely jako Caliban, Heaven Shall Burn, Darkest Hour, Bleeding Through (jasně že i mnoho dalších-pro znalce). Ale na koncerty se jezdilo hlavně do Německa a Rakouska a vždy jsme si říkali-kurva, že to taky není u nás (smích). No a co český kapely??? Teď budu psát za nás, za 5 Symbols (metalcore z Písku). Řekli jsme si, že to zkusíme jinak, trochu vážněji a trochu bezohledně vůči okolí (rodiny). Ale zároveň tak, abychom měli možnost jít nahoru, protože ten “český model”- občas si vyrazit zahrát v okolí- nebyl nic pro nás. A to je věc, která se asi nezměnila, jak tenkrát, tak ani teď. Totiž když něco chceš, tak za tím jdi!!! Aka jak říká jedno přísloví- kdo chce, hledá způsoby, a kdo nechce, hledá důvody. Ono to šlo i tenkrát bez pomoci Facebooku a milionu rádoby promotérů, co ti virtuálně slíbí cokoli. Místo Facebooku byl Myspace a fungoval dokonale. Hned v 2006 jsme vyrazili na tour do Německa a Holandska s Pro-Pain, což pro nás bylo něco neskutečnýho. Zvlášť když jsme viděli okamžitě ty podmínky a to zázemí včetně backstage, stage, soundtechniků. Jako třešničkou na dortu byl tourmanager Nick Barker– bubeník z Napalm Death/ Lock up/ Cradle of Filth. Když se tě taková persona ptá: „Co chceš k večeři před a po koncertě“, tak si jednoduše krůpneš do trenek (smích). Dnes to už asi nepůsobí tak zázračně a sci-fi jako tenkrát.

Hrát před kapelami jako Caliban, Heaven Shall Burn, Darkest Hour, Bleeding Through mohlo před deseti lety vypadat jako scifi.

Hrát před kapelami jako Caliban, Heaven Shall Burn, Darkest Hour, Bleeding Through mohlo před deseti lety vypadat jako scifi.

Spousta bardů z Čech dělá řidiče nebo tourmanagery všem možným tours po Evropě, ale tenkrát… A aby toho nebylo málo tak po koncertě, tuším v Kolnu, za naším “managerem” přišel týpek z německý agentury a že má teď rozdělaný tour pro neznámou kapelu z Austrálie- Parkway Drive. Potřeboval support na 3 týdny po Evropě, ale že musíme dát vědět do 3 týdnů, protože tour začínala koncem května. Byl duben… Hele upřímně, nikdo z nás tu kapelu neznal! Vlastně asi nikdo ji neznal. I když za dva dny jsem si koupil v Arnhemu jejich CD- Killing with a smile a začal je milovat. Do prdele, láska na první poslech a u mě bylo jasno!! Ale pořád jsme kluci z Čech a bohužel když ti někdo řekne: „Ty woe mě nedaj v práci volno“, „A stejně je nikdo nezná“, tak jsme to odpískali. Nutno říct, že tenkrát nám to bylo jedno. Já byl aspoň na jejich koncertě v Praze na 007, kde hráli asi jen pro 20 lidí. Ale když jsem pak po letech viděl jejich DVD – záběry z toho tour a to kam se dostávaj-, lítost se dostavila…

Po odmítnutí tour s Parkway Drive se dostavila logická lítost

Po odmítnutí tour s Parkway Drive se dostavila logická lítost

Ale dívat se zpět nemá smysl. Pořád tě něco čeká a nás toho čekalo fakt mega. Nejde vše vyjmenovat, ale to, že jsme se dostali na stage, jak u nás, tak na Slovensku, Rakousku, Německu, Slovinsku, Polsku, Holandsku a na tu dobu nevídaně v Anglii, nám i tak naplnilo životy. Stejně i to, že jsme mohli odehrát koncerty s kapelama, o kterých většina jen snila. Ať už to byly Pro‑Pain, As I Lay Dying, Walls of Jericho, Cataract, Heaven Shall Burn, Evergreen Terrace a stovky dalších, tak i tour s Ektomorf, Fall of Serenity, Apron, Deadlock. Dále klip a rozhovory na Očku a v neposlední řadě smlouva od rakouského metal labelu. Jejich podmínky a možnosti by i dnes vyrazili dech- mám ji pořád schovanou (smích). Zároveň se i díky ní kapela blížila do finiše, protože 5 lidí, 5 názorů a stejně jako já chtěl jet tour s PWD, ale někdo ne, tak já chtěl podepsat, ale někdo ne. A to už snad i pominu to, když tak pátrám v paměti, jak jsme dostali od agentury nabídku na tour s Caliban. Ale rozhodovalo se mezi tím, že buď pojedou Caliban s Kreator jako support a nebo 5S jako support pro Caliban. Vyhrál Kreator (smích)

 

A teď je rok 2017 a vše se zdá v pořádku. Máme tu tisíce kapel, a máme kapely, který fakt uměj a valej, a máme kapely, co se toho nebojí, a spousta z nich patří mezi mé přátele a všem držím palce, i když už to nepotřebujou (Skywalker, Sunset Trail, Gutalax, Anime Torment). A těm dalším je držím, protože to fakt potřebujou a on tenhle článek neni zas taková historie, protože spousta kapel z tý doby stále funguje (Something Like, Victims, Diphteria, FFW…). Nebo zkrátka spousta lidí hraje jinde a něco jinýho – jako třeba já (smích). Ale to hlavní- ta aura a friendship je tu stále a stále bude. I já stále objevuju nový kapely a nový lidi. Tak je dobrý se i ohlédnout zpět, jaký a jak to občas někde bylo. Sem rád v jakém množství kapel se tu pohybujem a že lidi chodí na koncerty, že se chodí vyblbnout a že si člověk může vybrat jít na to, co ho baví a ne jen kvůli tomu, že “tu” něco je, tak musíme jít. I když i já kolikrát jdu na koncert z promotersko -hudební kolegiality, protože potkáš spoustu známých a celej set, bo fest prokecáš!!! Ty woe to k tomu patří a vzhledem k tomu, že sem se včera vrátil z Fluff festu a viděl a slyšel, kdo a jak tam valil, tak můžu s klidnym svědomím napsat- hardcore never dies.

Zdeněk sice rád vzpomíná, ale zápal mu vydržel dodnes. A rozhodně neřekl poslední slovo.

Zdeněk sice rád vzpomíná, ale zápal mu vydržel dodnes. A rozhodně neřekl poslední slovo.

V dnešní době se styly prolévají. Dříve neslučitelná tour jsou dnes samozřejmostí. Když vezmu v úvahu své hudební styly/vlivy/rozptyly, tak teď- po kratších či delších story v kapelách Lumen, Episode, Born Again a zmiňovaní 5S, což vlastně znamená sludge, metalcore, metal a deathmetal – se vše tak nějak slilo dohromady a nová kapela DAERRWIN si vzala od každého něco a navrch natřela vše načerno blackmetalem, při kterém možná kápne slza, možná zatočíš řepou.

Ale to vůbec není podstatný, podstatný je to, proč to děláš, jak to děláš a hlavně s kým to děláš!!! A kolotoč se opět rozbíhá naplno, smlouva je opět v počítači (smích) a zas se má člověk proč těšit, proč vztekat, proč nadávat. Ale možná jeden rozdíl tu je. Už nikdy, s tím co máš za sebou, nepůjdeš hrát někam, kde to je cítit xenofobií, rasismem, fašismem a všema dalšíma sračkama, který normálnímu člověku smrdí. Dřív bys to možná jako “mladej kluk” řešil a bylo by ti líto, že “něco” nemůžeš odehrát, ale teď?? Teď ti to líto není, teď si hrdej na to, jakej máš postoj. Touhle poslední statí narážím na náš neuskutečněný koncert, který mohl být z kategorie “těch větších” a na to, jak nějaký kapely, co si píšou v nicku “metalcore/ hardcore” řeší, že sice hrajou s Ortelem, atd. na jednom festu, ale že hrajou v jinej čas a tak to snad nevadí!!! Nevadí?? Ty woe, vadí!!! Protože tohle mezi nás nepatří a ani nikdy patřit nebude. A kdo mlčí, souhlasí…

https://www.youtube.com/watch?v=573Y5GZ6beY

 

Úplně nakonec- ne, nehonim si tu triko a nedělám ramena, tenhle fejeton nebyl můj nápad, ale byl sem o to požádán a když tě někdo slušně požádá a někdo si to přečte a někomu to něco dá, tak… Tak ty woe, proč ne???

Zdeňkovo nynější hudební born again nese název DAERRWIN. Snímek však reflektuje ještě jeho předchozí etapu. (foto: xMartinezz Photographyx)

Zdeňkovo nynější hudební born again nese název DAERRWIN. Snímek však reflektuje ještě jeho předchozí etapu. (foto: xMartinezz Photographyx)

pro Klubovnu Zdeněk Kůrka

za fotografie děkujeme kamarádovi xMartinezz Photographyx

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: