Když s tebou do moshe zalezou i securiťáci. Summer Punk Párty Volyně opět dokázala svou jedinečnost! (Report)
Co si budem, festivalové léto nám celkem naložilo a pomalu už se těšíme do klubů. V srpnu ovšem zbývá čas na závěrečnou misi, Summer Punk Párty Volyně. Část naší posádky se sem vydala po třech letech a ta jihočeská to má jako každý rok povinně jako křesťánci deset otčenášů. Vyrážíme hezky postaru courákovým autobusem a čekáme, co nám tohle každoroční mecheche, které jelo i přes covidové roky, letos přinese.
A návrat je to opravdu příjemný; kde jinde platí rým: „Na účtě sotva litr, ale připadáš si jako Pitr,” hm? Těší nás, že i v době, kdy jezdit na festivaly už opravdu není nejlevnější zábava, zůstávají ceny místního kiosku v režii srdcaře Vlasty na minimu a poměr cena/výkon opravdu šlape. A jak to bylo s hudební částí programu? Dobro došli.
Fesťák otevírají už po 18. hodině mostečtí Burning Steps, kteří, jak se později ukázalo, odehráli svůj set s velkým sebezapřením; tímto přejeme kytaristovi Vojtovi brzké uzdravení a brzký návrat na stage! Jako druzí se představili Lighthouse Keeper, kteří vsadili na intenzitu a propojení s publikem, takže se tradičně šlo přímo za davem před stagí. „Punk, sex a pivo,” nese se areálem koupaliště za doprovodu The Fialky, kteří tu mají dostatek svých věrných, mezi něž samozřejmě patří i Hadrabák, který má z jejich setu druhé (a za letošní léto už několikáté) Vánoce.
Prvními zahraničními hosty se staly bostonské legendy Gang Green, které zas a opět ukázaly, o čem je punk/hardcore, když se jejich původní zpěvák vypořádává s následky mrtvice, a i tak přímo fyzicky bojuje na stagi. Kapela se poté představila ještě na strahovské Sedmičce. Volyně sice nemohla nalákat na největší line-upová jména, ale i tak došlo na jeden speciální set. Svoje summer ViBEs předvedli Hopes, na kterých jsme se již tradičně urvali. A dovolíme si tvrdit, že šlo o asi nejzábavnější tuzemský set festivalu. V moshi to svištilo a vše doprovodily ještě tradiční dýmovnice, kterých se uzmula i část naší posádky.
Závěr pak patřil No Face No Case, kteří se již pomalu chystají na kanadské dobrodružství. Za neustálého hecování „dělej, dělej” došlo na poslední a solidní sekanici pátečního večera, který byl jako vždy zakončen skokem do potemnělého bazénu.
Ráno patří bazénistům a také Staré Pušce, která zavítala do altánku, odkud stihla hecovat i chlapečka, jehož (ne)seskok ze skokánku bouřlivě sledovala první dopolední ptáčata. Úvod na hlavní stagi patřil českobudějovickým Pyromann, kteří patří k té nepočetné hardcorové salvě kapel s českými texty. Názory v davu se celkem lišily, ale kapele rozhodně nelze upřít upřímnost a autenticitu. Srdíčko jako vždy patří k setu Glad for Today, kteří zakončili úspěšné festivalové léto, které lemovala účast na RfP, Mighty Sounds, Klubovna Festu a jak jinak i Volyni. Odpoledne patří českému punku, kde není nouze o rodinnou atmosféru, kterou dotváří Tragedis a Punk Floyd. V čase večeří vyběhnout na stage Joe & The Shitboys a o objevu festivalu nemůže být pochyb. Jejich weirdo kombinace několika nesourodých žánrů baví a překvapuje a po areálu dokonce běží hláška o levnějších Turnstille. A pak že se na showcasech nedají objevit kapely pro punkový festival.
Hadrabák v první řadě a to znamená jen jediné – na stage se řítí No Turning Back, kteří nám zas jednou dokazují, o čem je hardcore. Sounáležitost, přátelství a galony energie. Dáda Putin dostává fakáče a Hadrabák třímá mikrofon, do kterého společně s kapelou zandavá slova válu Stronger. Tady je svět ještě v pořádku a modřiny z moshe jsou jen sladkým bonusem. Po palbě v podobě No Turning Back trochu zvolňujeme s Cockney Rejects, kde dostáváme chuť na Saylora.
Pořád nezvykle svěží dav se nechává vyždímat od Skywalker, kterým na bicí tentokrát zaskakuje Dominik Dinerin Mach, který s kapelou odjede i blížící se tour po boku Acres. Intenzivní set strhává do moshe i strážce místního pořádku a k vidění je opravdu netradiční pohled, kdy se securitáci přidávají na stranu fanoušků a vzdávají hold nejenom kapele, ale také samotnému festivalu, kde vládne unikátní pospolitost. Respekt a láska, tenhle moment milujeme! Závěr pak patří královnám Queens of Everything, kteří zakončují nejen Volyni, ale také naši letošní festivalovou sezonu.
A jaký to teda letos ve Volyni bylo? Nečekaně neskutečně užitý. Tenhle festival sice už asi nemá ty největší ambice, ale jenom o nich to není. Jestli jsme dřív Summer Punk Párty označovali za „malý Mighty”, tak to letos bereme zpět – jsou to punkový Zrče! Absolutně uvolněná atmosféra, kde se i v časech největších veder můžeš jít svlažit do bazénku, napapat se za neskutečně friendly ceny a kde s tebou na kapelách vlezou do moshe s dobrými úmysly i securiťáci. Nečekali jsme to, ale letošní pojetí Volyně nám kolektivně neskutečně sedlo a vlastně se nám vůbec nechtělo zpátky do tý šedivý velkoměstský reality. Poněkud slabší srpnová festivalová nabídka má ve Volyni nečekané eso v rukávu.
report // Gumi
foto // Miroslav Chum (Scavenger176)
SLEDUJ KLUBOVNU
