Máte dotaz? Neváhejte nás kontaktovat na dotaz@klubovna.cz
Facebook
Twitter
YouTube
Instagram
logo-bez-pozadí
  • Klubovna
    • Klubovna na Youtube
    • Propojování scén
  • KFN/FESTIVAL
  • Psaná klubovna
    • Rozhovory
    • Reporty
    • Archiv
  • Supportujeme
    • Akce
  • Náš team
  • O nás
    • O projektu
  • Kontakt
  • Dvojitá oslava křtu a kulatin v podání John Wolfhooker? Pařba, pařba a zase pařba!
    Více zde ►
    Klubovna,Reporty
  • Recenze: John Wolfhooker si pohrávají s elektronikou. The New Past je mix žánrů.
    Více zde ►
    Klubovna,Psaná klubovna
  • Z Akropole bude opět holubník. John Wolfhooker připravují velký křest
    Více zde ►
    Klubovna,Supportujeme
  • Ice Nine Kills poprvé předvedli svůj hororový cirkus
    Více zde ►
    Klubovna,Reporty
  • Pardubický cestopis Michala z .themayrevolution. Kam před a po KFN za vírem zábavy?
    Více zde ►
    KFN/FESTIVAL,Klubovna
  • Průvodce Budějovickým Majálesem aneb na co zajít během majálesového týdne největšího neziskového festivalu v republice
    Více zde ►
    Klubovna
The good, the bad & the ugly. Architects – For Those Who Wish To Exist (Recenze)
Klubovna
Psaná klubovna
26.2.2021 Redakce Klubovny

Architects ambiciózne vykračujú vpred. Deviaty album britských obrov sa nesie v orchestrálnych tónoch a gigantických refrénoch. A zatiaľ čo myšlienka albumu je veľmi dobrá, Architects sa na niektorých miestach nevyhli miernym prešľapom.

Priznám sa, na prvé počutie bol tento album miernym sklamaním. Ale postupným počúvaním si na niektoré veci človek zvykne a niektoré naopak, objaví. Toto rozhodne platí aj pre For Those Who Wish To Exist. Je to zlý album? Rozhodne nie. Ale človek je od Architects zvyknutý na samé desiatkové albumy. Začnime teda tým dobrým.

THE GOOD. Deviata nahrávka Architects rozhodne splnila to, čo komunita od tejto kapely tak dlho žiadala. Architects prišli s refreshnutým zvukom a oživili svoj katalóg o album, ktorý znie rozhodne najmodernejšie. For Those That Wish To Exist projektuje niečo, čo málokto z nás ešte nevedel, alebo nepredpokladal. Pre Architects je metalcorová škatuľa už trocha primalá a ich loď týmto albumom vyplávala pokoriť vody akejkoľvek tvrdej hudby. Album je menej prvoplánovo nahnevaný, čo tomto prípade vystriedala urgencia prítomná na každom kúte albumu. Tá je tvorená orchestrálnymi prvkami, ktoré Architects dodávajú rozmery, do akých doteraz ešte nesiahali. Celý album znie neuveriteľne mohutne a vzdušne, za čo vďačí práve  orchestrom. Okrem týchto, nie úplne tradičných prvkov, je album obohatený aj o moderné, elektronické prvky, ktoré akoby z oka vypadli inému britskému gigantovi – Bring Me The Horizon. 

Dočkáme sa aj poriadnych metalcorových piesní, nie, že nie. Najlepším príkladom je v tomto prípade Impermanence, na ktorej featuje aj legenda žánru, Winston McCall z Parkway Drive. V podobnej nálade sa nesie aj Discourse Is Dead s ťažko stráviteľným, mäsitým centrálnym riffom, ktorý nenechá asi nikoho chladným. Príjemným prekvapením je rovnako feat Simona Neila z Biffy Clyro, od ktorého som čakal skôr refrén v tandeme so Samom Carterom, ale opak je tu pravdou. V kombinácií s týmto featom a rezavým, nepokojným hlavným riffom sa Goliath dostáva do kategórie jednej z najpodarenejších piesní tohto albumu, ak nie v celého katalógu Architects.

THE BAD & THE UGLY. V niektorých miestach ale mám pocit, že si Architects toho zobrali na plecia až príliš veľa. Práve po spomínanom feate Winstona McCalla sa album kúsok lame a začína strácať paru. Pri niektorých albumoch je to ospravedlniteľné. Pri doteraz najdlhšom albume Architects, ktorý je len o minútu kratší ako hodina a o približne desať minút dlhší ako bolo ich posledných pár albumov to až tak ospravedlniteľné nie je.

For Those That Wish To Exist je vypchaný vatou. Intro Do You Dream Of Armageddon? Síce až také dlhé nie je, no 5 minútové outro Dying Is Absolutely Safe je. Rovnako, zbytočne natiahnutý Demi God, ktorý nie je ani plnohodnotná pieseň a zároveň ani interlude. Zvláštne. Hlavne od kapely, ktorá nie je nováčikom. Najhoršou piesňou albumu je suverénne interlude Flight Without Feathers, ktorý podobne ako Demi God, trpí rovnakým syndrómom piesne, ktorá nie je ani pieseň ani interlude a sedí niekde v strede. Demi God aspoň disponuje asi najmohutnejším introm/refrénom na celej nahrávke, akurát vo svojej druhej polovici úplne spľasne. Flight Without Feathers pre album nerobí absolútne nič. A je to škoda, lebo len zabíja skvelé tempo po predošlej, už dvakrát spomínanej piesni Impermanence.

Posledným problémom tohto albumu je asi až príliš veľká stávka na refrény. Rozumiem tomu, že Architects už zrejme nechcú stavať celé piesne okolo breakdownov alebo krkolomných riffov, ktoré ocenia len najväčší fajnšmekeri. Ale schválne, skúste si spočítať počet sing-alongov v jednotlivých piesňach. Najhorší príklad je v tomto zrejme Libertine, s “ooo-ooo” na ktoré je ešte nalepený zvláštny autotune. Niektoré piesne a hlavne, tie v druhej polovici albumu sa pretekajú v počte refrénov, ktoré sa zmestia do piesne. Little Wonder mohol pokojne byť o 20-30 sekúnd kratší bez toho jedného, záverečného refrénu. Podobne to platí aj pre Libertine.

THE GOOD, THE BAD & THE UGLY. Ako som už povedal, For Those That Wish To Exist nie je zlý album. Je to dosť dobrý album. A ak by tento album vydala akákoľvek iná kapela ako Architects, zrejme by som bol zhovievavejší. Ak by to bol debutový album, asi by som skákal od radosti. Ale toto nie je akákoľvek kapela. A nie je to debut, ale deviaty album. Veľmi veľa dobrých momentov je tu utopených práve v množstve refrénov, ktoré sa predbiehajú vo svojej hymnickosti, čo už niekde pri Animals pôsobí vyčerpávajúco. Naopak, v playlistoch (až na pár spomínaných prešľapov) budú jednotlivé piesne z tohto albumu skutočne žiariť.

Text // Kubo

Related Articles

Severals: Glitch tour aneb Severálí průvodce po Východu (reportážní rozhovor)

3.2.2019 Panda Číst více ►

Objeveno v poločase. Která nová jména nás letos zatím nejvíce upoutala?

6.7.2020 Redakce Klubovny Číst více ►

Parkway Drive live? Koncertní a ohňová jistota (report)

19.2.2019 Redakce Klubovny Číst více ►

Přečtěte si i naše další články

Klubovna, Reporty

Dvojitá oslava křtu a kulatin v podání John Wolfhooker? Pařba, pařba a zase pařba!

2.6.2023 Redakce Klubovny Číst více ►

Ve středu se v pražském Paláci Akropolis děly věci. Úspěšní česko-slovenští rockeři John Wolfhooker (kterým ale nikdo neřekne jinak než Holubi, Holoubci či Holubové) ve svém oblíbeném klubu odehráli svůj největší koncert letošního roku, který byl zároveň i dvojitou oslavou – křtilo se totiž zbrusu nové album The New Past a kapela se zároveň dočkala…

Klubovna, Psaná klubovna

Recenze: John Wolfhooker si pohrávají s elektronikou. The New Past je mix žánrů.

30.5.2023 Redakce Klubovny Číst více ►

Rok po vydání „nejtvrdšího“ EP 626 servíruje plodná česko-slovenská holubí partička John Wolfhooker zase další přírůstek do své rozšiřující se sbírky kvalitního matroše. Čerstvá novinka The New Past je v pořadí už čtvrtým (no neletí ten čas?) albem na kapelním kontě. Zároveň je i prvním, které vychází pod labelem Warner Music Czech Republic. Kapela ho obdařila…

Klubovna, Supportujeme

Z Akropole bude opět holubník. John Wolfhooker připravují velký křest

30.5.2023 Redakce Klubovny Číst více ►

Slavnostní pokřtění zbrusu nového alba The New Past a zároveň párty na oslavu desátých narozenin kapely čeká každého, kdo dorazí poslední květnový večer do pražského Paláce Akropolis. K tomuto velkému vyvrcholení spěje celé turné, které John Wolfhooker přes jaro podnikají. A už teď je jasné, že koncert bude stát za to. John Wolfhooker jsou proslulí jak…

Zobrazit další články

nejjjjj
Mapa webu

Klubovna
Psaná klubovna

Supportujeme
Náš team

Kontakt
O nás

Klubovna.net

Nejsvobodnější hudebně-mediální platforma českého internetu. Všechna práva vyhrazena.

© 2020 Klubovna.net | Web developer Maxsico. Maxsico.