Pondělní metalcorová poprava. V roli katů Bury Tomorrow s August Burns Red (Report)

V pondělí jsme si v Meetfactory užili poctivý večírek s britsko-americko-francouzským line-upem. Sestava se sice před akcí trochu měnila, ale kdo dorazil, rozhodně nemohl litovat! 

Celý večer statečně zahajovali pařížští Novelists. Ti se k tour připojili hodně last minute a do Prahy nedorazili v kompletní sestavě. Ze začátku možná víc než hudební výkon zaujal netradiční světelný banner hned za kapelou. Velmi solidně zaplněný crowd pod stagí ale dodal kapele potřebnou energii a ke konci se party začala solidně rozjíždět. 

Pak už ale přišel čas headlinerů. Southamptonští Bury Tomorrow zahráli překvapivě jako prostřední kapela. Rozhodně ale podali výkon hodný headlinera. Nová sestava kapely funguje snad ještě líp než původní, kterou jsem viděl na stejném místě naposledy v roce 2018 spolu s Crystal Lake.

Vyladěný zvuk, perfektní komunikace s publikem, i celkový pohyb po stagi. To všechno bylo na 1*. Dani se chvíli usmíval, chvíli přísně mračil, ptal se securiťáků, jak se baví, utahoval si z líných popíječů na baru a jejich “fake hips moves”. Ale hlavně neustále hajpoval dav k většímu a většímu šílenství. 

Koho nestrhla hymna Black Flame, ten se v pitu musel ocitnout u nových hitovek LIFE a Abandon Us. Souhra starých i nových tracků fungovala na výbornou. Tvrdé screamy trhaly duši, kterou následně pohladily čisté vokály ze zadní řady. A kdo nezemřel v průběhu setu, toho nakonec musela pozitivně zabít pecka DEATH. Tohle jelo víc než skartovačky v Čapím hnízdě!

Před poslední kapelou večera se zdálo, že publikum (včetně mě) už trochu usíná (pochcaný pondělí). Pak se ale na pódiu objevil beard o hustotě podobné zalidnění Kauflandu ve středu ráno. Byl to Jake, který by svým “wake up, wtdvzmrghh makeup” probudil i mrtvého.

Augusty jsem viděl naživo poprvé (ano, chyba) a trochu nevěděl, co čekat. Lancasterský kvintet ale rozhodně minimálně dorovnal fantastický výkon Bury Tomorrow. Sypali do davu jeden song za druhým bez nějakých pauz, my hltali breakdown za breakdownem a circle pity dosahovaly síly 666 stupňů Richterovy škály.

Show zaujala i po vzhledové stránce, ať už kytaristou v žabkách, vizuální reinkarnací Igora Timka nebo Jakeovo točením mikrofonem, které jakoby ho naučil sám Muerte Hooker. Vše podtrhlo zajímavé barevné nasvícení a hlavně 200% výkon kapely.

Tohle pondělí bylo rozhodně z těch nejlepších. Děkujeme, přijďte zas.

Text // Gerli, Foto // Paya Dolanská

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: