Rabies: „Melodka byla vždycky legenda. Kluci z A Wilhelm Scream nebo Mute jsou úplně ti nejmilejší lidi na světě.” (Rozhovor)

Už v sobotu se potkáme na další United Klubovně. Tentokrát se 10. února vydáme do Chapeau, kde chceme vzdát hold moravské scéně a místním skvělým kapelám. A jak už napovídá samotný název, bude to jízda! Součástí bude i brněnská punkrocková reprezentace Rabies a jejich frontman Marifu, který ochotně odpověděl na naše otázky.

Co Rabies dalo přeskakování zahraničním hvězdám? Jak je to momentálně v Brně s klubovou kulturou? A jak se do tvorby populárních Rabiátů propisuje hokej?

Zdravím Marifu, kytaristu a zpěváka skupiny Rabies.

Ahoj! Jak se máš?

Nemohu začít jinak než aktuálním tématem, kterým je Moravská jízda v pražském Chapeau Rouge, kde vystoupíte 10. února pod hlavičkou United Klubovna. Jak se na večírek těšíš?

V Praze jsme hráli jeden z našich posledních koncertů roku 2023 s The Detectors (DE) a na to, jak to v Brně dopadlo ve čtvrtek zle, tak Praha to v pátek zachránila. Čekám min. to samé, nebo že to teď ještě nakopneme a překonáme. Koncert bude tentokrát ale začínat Jirkou Drtilem se svou elektrickou sebrankou, tak přemýšlím, jestli to bude mít důstojný úvod… 🙂

Můžeme tedy očekávat, že si pražský klub budete chtít získat jako fanoušci hokejové Komety Brno v nájezdu na O2 arenu?

Ty jo, nálepku Komety na autě a ani v srdíčku nemám a český klubový hokej moc nesleduju. Jinak ale výjezdy Brna a Pardubic do O2 areny cením, takže proč ne, pojďme to klidně tak nahajpovat!

Když jsme u hokeje… Chodíš se na zápasy Komety podívat? A co říkáš na novou arénu, která by měla být v Brně postavena?

Jak jsem už říkal, nejsem velký fanoušek českého klubového hokeje. Poslední tým, kterému jsem fandil, byl Vsetín. Jinak si myslím, že v Brně bychom asi potřebovali financovat trošku jiné projekty než právě hokejovou halu, třeba nějaké bydlení pro mladé rodiny a tak…

Zpět k hudbě. Čeká Vás vůbec první vystoupení pod Klubovnou, za což jsme moc rádi. A jak celkově vnímáš hudební médium Klubovna?

Klubovnu vnímám jako ještírka české hudební scény. Jsem rád, že to pořád děláte a že se snažíte propojovat lidi, když už je po smrti KaH a iPunk. Je dobře, že nejste zaměření úzkým směrem a mísíte různý komunity. Jinak mám pak malé doporučení pro Hadrabáka: Když už si bude dávat storýčka z posilky, ať to pumpne aspoň 10x. Když to zvedne jen 3x, vypadá to blbě 🙂

Souhlasíš s tím, že to mají moravské kapely s prosazením v Praze celkem těžké? A je nějaký zdejší koncert, který Vám utkvěl v hlavě?

Nevím, myslím si, že dobrá kapela se dokáže prosadit kdekoliv. Náš nejlepší koncert byl, když jsme předskakovali A Wilhelm Scream a The Bouncing Souls ve Futuru a 9 hodin na to shredili na PRH ve Slovinsku. Na ten dvoják s legendama nezapomenu.

Takhle relativně z dálky se nám zdá, že to teď v Brně v rámci klubové kultury celkem jede…

Bohužel jsem v takové fázi života, že nestíhám moc chodit na akce a starám se o své děti, které to heslo „support your local scene” pak převezmou snad za mě. Nebo tam vlastně budeme chodit spolu, takže ještě tak 3-4 roky a jsem zpátky a v početnější crew! Poslední koncert, co jsem stihl, byl tento čtvrtek Grade 2 v Kabinetu, takže těžko říct. To by byl dotaz spíš na Honzu Sekerku, ten by pomudroval.

Nejčerstvější novinkou je otevření nové Melodky. Jak vzpomínáš na tu původní a stihl jsi se už podívat do té nové?

Jo, tak Melodka byla vždycky legenda s dobrým zvukem a světly. A když si za pult stoupl někdo šikovný, tak si všichni koncert rozhodně museli užít. Byly to taky naše úplné začátky, takže na to vzpomínám v dobrém. Mersey je fuč, Bajkazyl je fuč, Melodka je přestěhovaná… no nic moc. V nové jsem ještě nebyl, ale ten současný dočasný prostor vypadá z fotek cool. Je tam hodně prostoru v předsálí, takže bych si možná dokázal představit i menší akci tam, pokud není potenciál naplnit celý velký sál.

Díky hudbě jste se podívali do všech koutů světa. Kde všude jste zahráli? A na jakou zemi vzpomínáš nejraději?

Dali jsme Japonsko a projeli trošku Evropy (Francii, Německo, Švýcarsko…). Nejvíc nás ale sere, že přišla vlna koronaviru a my nemohli odjet na naše jihoamerické turné, kde jsme měli naplánováno projít Peru, Chile a Argentinu. To bolí ještě teď. Vlastně i finančně to bolí ještě teď. 🙂

Absolvovali jste také Punk Rock Holiday na Slovinsku, to pro Vás musel být určitě svátek.

Bylo to vlastně super, hlavně v tom, že jsme den před hraním na PRH předskakovali v Praze The Bouncing Souls a A Wilhelm Scream. Ten koncert tady byl možná ještě lepší než samotné PRH, díky plnému klubu ale i kapelám, které byly strašně přátelské. Sledovali nás, jak si balíme věci a nakládáme na vůz, a dělali si z nás srandu, že jsme strašný šupáci, že ty drahé věci vozíme takhle na punk. Asi 9 hodin po našem hraní jsme zvukově připravovali Beach Stage PRH. Pod stagí byla spousta Čechů v hokejových dresech, narváno… no pecka!

Máte v brzké době opět v plánu nějaký trip do zahraničí?

Pořád se snažíme o takový ty víkendový výlety na 2 koncerty ven, kamkoliv. Přesně tak, jak jsme jezdili v roce 2023. To už jsme se několikrát přesvědčili, že se dá zažít mnohem víc. Když trochu hledáš, najdeš opravdu dost komunit, kde lidé prožívají hudbu úplně jinak. Na podzim chystáme evropské turné, asi 7 koncertů se Skeetch, no a je ve hvězdách, jestli vyjde něco s výletem za moře. To je v plánu každý rok.

Podíváme se trochu do historie. V roce 2017 jste v olomoucké Korunní pevnůstce předskakovali kapele Billy Talent. Jak na večírek vzpomínáš? Pro mě to bylo první seznámení s Vaší kapelou, takže děkuji pořadatelům, že Vás dostali na line-up koncertu.

Jo, to byl jeden z našich prvních velkých koncertů, kde jsme se chtěli trošku ukázat. Hráli tam s námi ještě Criminal Collection a namazali si nás na chleba 🙂 Je to teda už skoro 7 let zpět, ale je pravda, že málo koncertů jsem si užil jako tento. Pamatuju si Benjamina Kowalewicze, zpěváka BT, jak si pořád dělal srandu z českého hokeje, protože úplně dobrou bilanci s nima nemáme, že jo. No a pokaždé, když hrajeme s Kanadou, tak si na něj vzpomenu. Letos jsme jim docela naložili, tak doufám, že se koukal.

Došlo i na osobní setkání se členy Billy Talent?

Vůbec, ti se schovali v pevnůstce a vylezli asi minutu před hraním. To třeba současná sestava Ignite, kluci z A Wilhelm Scream nebo Mute… to jsou úplně ti nejmilejší lidi na světě.

Byla ještě nějaká větší kapela, které jste dělali support? Ať v Čechách, nebo ve světě?

Nevím, my jsme měli fakt docela štěstí a zahráli jsme si se spoustou kapel. Na PRH potkáváš úplně všechny, i když se jdeš vyčurat. Já osobně považuji The Bouncing Souls za to nejlepší. To je prostě stará srdcovka. Slyšeli jste to poslední album? Oni nestárnou. Lagwagon, Ignite, Mute, Evergreen Terrace… nenapadají mě už další.

Na české scéně máte blízko k Empty Hall of Fame. Čím Tě baví jako kapela a celkově jako lidi? Jedná se o jednoho z umělců, který se představí vedle Vás na Moravské jízdě.

S EHOF se známe dlouho. Myslím, že hrajou ještě o hodně déle než my. Karel vaří pivo, co mi nikdy nedal ochutnat, a když jsem stavěl barák a měl na sobě špinavé triko EHOF a dal si fotku do stories na Instagramu, tak jsem si to asi zpečetil 🙂 Fest se jim povedlo to nejnovější EP Sirény a zvony. Běžte to poslechnout.

Zaujal mě Váš merch v hokejovém a skateboardovém stylu. Odkud se vzal takový nápad?

Já chtěl odmala strašně hrát hokej, ale na zimák jsme to měli daleko a naši neměli možnost mě někam vozit, tak jsem slíznul fotbal. Sbírali jsme jako děcka všechny možné typy NHL kartiček a sledovali NHL. Byli jsme děti Nagana. S Rabies máme song, který vzpomíná na stará pravidla NHL, kdy se fakt hrálo o život, na mulety na hlavě a tak… Udělali jsme limitku hokejových dresů, po kterých se zaprášilo. Libujeme si v kšiltovkách a zadáváme grafiku kreativním lidem. Máme dobré spojení s pár lidmi z Jižní Ameriky (Kon Noise, Magoo), kteří dělali merch NOFX nebo Guns N‘ Roses, oficiální plakát pro Argentinu na seriál Star Wars od Disney na Mandaloriena. Na merchi si dáváme záležet. Jednak nás to prostě baví a taky máme rádi, když si to pak celé můžeš na stolku před koncertem rozbalit. Je to přece to, čím se prezentuješ.

Musíme zmínit spolupráci s Cult of the Road, kteří Vám dělali dresy a hráli jste jim na rozlučce. Jak jste se vůbec poznali? A co krámek? Chybí Vám?

Nedělali nám dresy 🙂 Yvans nám ale dělal hodně grafik na merch, to je pravda. Známe se klasicky z té naší malé scény v Brně, tam se fakt zná každý s každým. Zavírání krámku bylo smutné, ale zase si myslím, že jsme to udělali důstojně koncertem před obchodem, kde jezdila šalina, a nějaký video se stalo virální díky Brňanům, kteří nasraně komentovali, že co za debily může hrát na ulici, kde jezdí auta a šaliny.

Když jsme u hokeje. Co NHL soundtracky? Toto téma jsme řešili i u nás na Klubovně… dokonce jsem o tom psal i článek. Jaký Tě baví nejvíc?

Vůbec nevím, neznám. Spíš mi je líto, co za písně poslouchají mladí i staří hokejisté v reprezentacích v kabině. Za ten Kabát bych jim fakt nachácal do bruslí. „Zabereme hej, hou” asi funguje nějak motivačně, nevím…

Na úplný závěr: Co plánujete na rok 2024? Koncerty? Songy?

Snad album. Snad turné. Přežít pohromadě.

Děkuji za Tvůj čas. Pozdravuj kluky v kapele a budeme se těšit 10. února na Moravské jízdě pod záštitou United Klubovna.

Díky, see ya in the pit!

 

VSTUPENKY NA KONCERT KOUPÍŠ ZDE!

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: