150 kapel, 5 stagí, a den mohl mít jen 24 hodin. Takový byl 26. ročník Brutal Assault (Report)
Čtyři plnohodnotné festivalové dny, warm-up a ještě afterparty. Necelý týden plný hudby a druhý týden potřeba k tomu, abychom se z toho vzpamatovali. 26. ročník jednoho z čelních evropských festivalů Brutal Assault navštívilo přes 17 tisíc návštěvníků z celého světa. Více než 150 kapel, 5 stagí… a den měl jen 24 hodin. A vzhledem k tomu, že k nám letos pořadatelé byli velice vstřícní, bylo na festivalu hodně corových kapel, které se k naší smůle docela překrývaly. Ale věřte, že naše dvoučlenná klubovní crew dělala, co bylo v jejích silách!
Stejně jako už po dlouhá léta se festival konal v Josefovské pevnosti. Letošní počasí přípravám moc nenapomáhalo a pořadatelé byli nuceni potýkat se s nemalými rybníčky po celém areálu; bahennímu neštěstí v úterním dni předešla sláma. Byl to skvělý nápad, fungovala lépe než piliny. Warm-up party se odehrávala jen v části Oktagonu a byla pod taktovkou českých a slovenských kapel. Ročník otevírali Occult, následovali plzeňští InnerSphere a pak si štafetu přebrala corová uskupení Abbie Falls, Crippled Fingers či slovenští Adacta. Tak veliký mosh se ve warm-up dni jen tak nevidí. Párty zakončoval Redzed, na něhož mezi metalisty stále panují rozporuplné názory.
První oficiální den započal deštěm, po obědě se počasí umoudřilo a v areálu na nás již čekala sláma. Přebíhání od stage ke stagi a lov corových kapel začal. Ukázalo se, že festival je z veliké části zaplněn corovými příznivci. Na kapely bylo vždy hojně nacpáno a moshovalo se, co to jen šlo. Brzké hodiny byly vždy povětšinou slabé, co se počtu fanoušků týče, ale odpoledne se areál zaplňoval. Jedno z prvních vystoupení měli Rising Insane, kde byli lidé ještě dost unavení. To Fit For And Autopsy na hlavním podiu to už měli před stagí výrazně živější.
Bleed From Within si své vystoupení užívali a když si svůj set užívá kapela, vždy se ta energie přesune i na fanoušky. Lionheart nás bavili více než loni na Fajtfestu. První den se předvedli také matadoři hardcoru, a to Slapshot a Agnostic Front. Nejenom lidi v prvních řadách pod stagí s kapelou zpívali: „For my family, for my friend…“ Ráda bych zmínila i Beartooth, které jsem viděla poprvé a dost se mi líbili. Jedna z těch větších kapel, které ten den hrály, byli němečtí Heaven Shall Burn, jejichž vystoupení mělo velikou šťávu. A za jejich coveru „Valhalla“ jsme se kvapem přesouvali na Obscure… Takže jestli čekáte, že tu budu vychvalovat Meshuggah jako všichni, tak ne, nebudu. V tu dobu totiž hráli While She Sleeps a my byli na nich. Po nich jsme si dali ještě Converge. A shrnutí těch dvou kapel? Hodně lidí, moshe i crowdů.
Druhý den se nesl v podobném duchu jako ten první. Mosheři se nezastavují a záda nám neukázalo ani počasí. Vyjasnilo se a bylo možné si naplno užívat krás pevnosti. Tradičně nás bavili Get The Shot, kteří úřadovali na Obscure stagi. Svůj set si užívali i Malevolence, kteří si ke svému prvnímu vystupování na Brutal Assault dopřáli i velký, úctyhodný circle pit. Na Biohazard nesmyslně létali lidé vzduchem a hodně si to užívali. Jednou z legend, která se ten večer představila, byla Sepultura. A vzápětí po nich hráli In Flames, kteří svůj set promíchali novými, ale i starými písněmi. Hlavní stage pak uzavíral synthwave hudebník Carpenter Brut.
K páteční snídani hráli slovenští Catastrofy, kterým jejich circle pitu vévodil cyklista. Těla jsme si protáhli na deathcorové CABAL. Za zmínku určitě stojí Knocked Loose, kde šly klídek a pohoda stranou. Rozhodně nás zaujali i Zeal & Ardor, kteří kombinují gospel s black metalem. Nelze to moc popsat, je třeba si tuto avantgardu poslechnout. Toho dne jsme mohli vidět ještě death metalové Kataklysm či Obituary, kteří příští rok oslaví 40 let na scéně. Pro vizuální potěšení jste mohli zajít na Cult Of Fire, jejichž scéna uchvátí nejedno oko. A dočkali jsme se dalšího, pro některé i známějšího jména ze synthwave scény, Perturbatora.
Poslední den nám představil pro nás veliký objev, hardcorovou skupinu Ithaca. Tohle britské uskupení s Djamilou Yasmin Azzouz je pro nás rozhodně nejzajímavějším objevem tohoto ročníku. Objevili se zde i Infected Rain, kteří obměnili část kapely. Hraje jim to dobře, diváky to stále baví, Lena kapelu táhne svým zpěvem… ale dokáží ještě překvapit a posunout se výše? Viděli jsme taky živelné Anaal Nathrakh a po nich přišli Terror. Pro fanoušky coru bychom toto vystoupení označili jako nejlepší. Napalm Death nám nejen jednou, ale dokonce dvakrát zahráli jejich slavnou nejkratší píseň „You Suffer“. Při sobotním večeru Matt, zpěvák Trivium, ještě vybízel fanoušky k vícero crowdům a vyždímání sil do maxima. Na hlavních stagích den uzavírali švédští Hypocrisy, Cult Of Luna a Marduk. A ráda bych ještě zmínila můj objev, a to Francouze HORSKH s jejich intenzivním vystoupením ve stylu digital hardcore.
Po hudební stránce byl tento ročník velice nadupaný a bylo pro mě trošku méně reálně věnovat se i vedlejším aktivitám, které v areálu nabízeli. Patřilo k nim neodmyslitelné horor cinema, kde letos dávali například první čtyři filmy série Scary Movie. Convoy – skupina která pořádala postapolympiádu. Pit Of Doom, kteří každý den zahajovali průvodem pod jejich vlajkou Sethagramu. I letos se konala soutěž Plechová huba v pojídání chilli papriček. Byla možná návštěva kostnice nebo památníku Lemmyho. Byly zde k vidění i výstavy Art-Brut-All, sochy od Petra Vaňka nebo práce od Jeremiho Famira, autora letošního vizuálu BA. Nově byla připravená i Brutal Kids zóna, kde bylo možné děti přihlásit na rytmické lekce, a poté měly svoje vlastní vystoupení v Oktagonu. A další novinkou byla i procházka po hradbách Josefovské pevnosti.
foto a report // Lety
SLEDUJ KLUBOVNU
