TOLKY: Skladba “This Is for You” mi tak trochu čistí svědomí… (Rozhovor)

Richard Tolkner (frontman kapely Frozen Poppyhead) po dlouhých 7 letech posílá se svým sólovým projektem Tolky do světa novej singl s názvem “This Is for You”. Oproti jeho ostatním věcem, ať už sólovým nebo skupinovým, se jedná ale o trochu jiný žánrový ladění, než jsme běžně v souvislosti s jeho jménem zvyklí. A víte co? Přesně tohle nás na tom baví! Milujeme totiž umělce, kteří se nebojí zabrousit i do jiných žánrů a vystoupit tak ze zažitých škatulek, a proto jsme neváhali ani vteřinu, s Tolkym jsme se spojili a zeptali se ho na pár otázek. Můžete se tak dozvědět, proč skladba “This Is for You” vůbec vznikla, jak se na jeho sólovou tvorbu dívaj kluci z kapely nebo jak se bude jmenovat jeho nadcházející sólová deska.

Ahoj Tolky, můžeš nám ve zkratce nějak popsat, co stálo za vznikem tvýho novýho singlu “This Is for You”?

Ahoj. Skladba “This Is for You” mi trochu čistí svědomí, protože mám pocit takového vnitřního dluhu vůči všem ženám, které chodí na koncerty naší kapely Frozen Poppyhead. Několikrát jsem si všiml, že když někde hrajeme, tak jsou to právě ony, které dokáží vytvořit takovou speciálně pozitivní atmosféru, kterou šíří mezi ostatní. Jasně, že moshující partička kluků nesmí chybět, ale bez té jemné protiváhy by to nebylo kompletní. Někdo musí vzadu stát a stydlivě se uculovat nebo rozvíjet konverzace jiného typu než “Ty vole, to sólo bylo hustý!” Další věcí je, že když se mi v hlavě poprvé ozvala melodie skladby s představou akustické kytary jako podkresu, tak jsem si až říkal, že je to až moc jemné. Nicméně jsem to potřeboval dostat ven.

Tuhle píseň jsem začal už v lednu roku 2022, měl jsem ale pouze nahranou melodii zpěvu beze slov v diktafonu svého iPhonu jako nějaký nápad na někdy do budoucna. Pak jsem na ni narazil náhodou, když jsem projížděl diktafon, a hned jsem začal dopisovat text. Na mobil vlastně nahrávám všechny nápady. Až mi někdo šlohne iPhone, uslyší spousty nevydaných a plánovaných songů ve strašlivém podání a pořadí, kde je slyšet jen kňourání s vysvětlivkami, které chápu pouze já.

Co můžeme od nový desky očekávat? Bude spíš rychlejší a uřvanější, nebo se můžeme těšit spíš na pomalejší a popovější věci? A kdy se na ní můžeme těšit?

Celkem bude osm nových věcí. Od akustického popu “This Is for You” přes tvrdší metalové a progresivní kousky až po skladbu s klavírem, a dokonce se objeví i nějaký ten synťák. Vše bude pouze čistě zpívané. Za mě je pořád málo kapel, které umí zahrát tvrdě a čistě zpívat. Já tenhle kontrast mám rád. Co se týče jednotlivých rychlosti písní, tak až na pár výjimek se to snažím záměrně držet spíše na té pomalejší straně. Pomalá a těžkopádná tempa na mě strašně dobře působí. Je to takové dospělejší a hlavně je tam čas se ponořit hluboko, kdy posluchač může vše navnímat, vstřebat a promyslet. V tvrďárnách to má neskutečný říz a v měkčích věcech jsou ty silnější emoce. Deska je ve fázi, kdy mám kompletně nahrané všechny nástroje kromě zpěvu a aranží. Určitě to několik týdnů zabere a pak to ještě projde mixem a masteringem. Těžko říct, kdy přesně vyjde, ale určitě do toho pořádně šlápnu, aby to bylo co nejdřív.

Prozradíš nám název desky?

Proč ne. Just Me, protože to přesně vystihuje to, co na té desce bude slyšet.

Jaký jsi pro nahrávání zvolil studio? A jak to máš s ostatníma nástrojema? Nahráváš je sám nebo ti s tím někdo pomáhá?

Nahrávám ve studiu Halada Records v naší zkušebně, kde si všechno nahrávám a produkuji sám. Bylo třeba hodně zainvestovat do nástrojů, protože jsem musel pořídit novou akustiku, basu, bicí, blány, struny, tamburínu, ano, tamburínu… ale určitě to za to stálo, protože se teď cítím kompletní. O technickou stránku věci se mi stará zvukař a bubeník David Halada.

Od tvojí poslední sólový desky Screaming of Silence uběhlo už 7 let, vlastně vyšlo tenkrát ještě před vznikem tvojí současný kapely Frozen Poppyhead, co to, že vydání další sólový tvorby trvalo tak dlouho?

To je jednoduché. V té době jsem tu desku dělal proto, že jsem měl nápady na skladby, které se nehodily do mé tehdejší kapely ZeroHero, kde jsem hrál pouze na kytaru, ale i tak jsem je chtěl zrealizovat. A hlavně jsem chtěl zpívat, na což tolik prostoru v kapele nebylo. Ve výsledku album posloužilo jako super start pro Frozen Poppyhead, protože jsme měli rovnou něco, na čem jsme se mohli dobře sehrát. Dnes je tomu podobně. Tohle album dělám proto, že ne všechno se hodí do Frozen Poppyhead a hlavně jsem v songwritingu sobec. Když něco udělám od začátku do konce s kompletní představou všech nástrojů, zpěvu i textu, tak prostě bolí, když pak někdo chce otočit rytmus, něco vyhodit nebo předělat. Je ale pochopitelné, že tohle vzniká, protože každý cítíme hudbu jinak. U společně tvořených věcí je to ale samozřejmě jiné a dokážeme se normálně domluvit. Každopádně jsou některé songy, které prostě měnit nechci ani za nic, a to jsou přesně ty, které uslyšíte v albu Just Me. Dalším neméně důležitým důvodem je to, že svoji přebytečnou energii vyventiluji jinam. Tím, že si dělám vše sám, je vše rychlejší, protože jakmile odložím kytaru, hned sahám po baskytaře a pěkně to odsýpá.

Poslední skladba na Screaming of Silence už tenkrát nesla název “Frozen Poppyhead”. Znamená to, že kapela byla už tenkrát ve zrodu nebo je to jen náhoda? Vím, že jsme ten název tenkrát řešili v baru, když jsme oba zapíjeli maturitu, ale alkoholu bylo hodně a už si to popravdě moc nepamatuju, můžeš mi to připomenout?

Ten název se tam objevil, protože jsem si říkal, že by bylo super mít jednou kapelu s tímto názvem, která by hrála něco v tomto stylu. Jenže ještě fungovalo ZeroHero a dvě kapely jsem nechtěl. Pak ZeroHero skončilo a já jsem pozůstalým členům představil svoji vizi s Frozen Poppyhead a od té doby to spolu táhneme.

Máš v plánu se svým sólovým projektem dělat i nějaký live shows, nebo je to čistě studiová záležitost?

Určitě by se mi to jednou líbilo, ale ideálně tak, že bych nabral čísla na streamovacích platformách a pak si třeba najímal profíky. Ale na tohle by ta čísla musela být hodně velká a je mi jasné, že bez živého hraní ty čísla nebudou. Každopádně bych chtěl hudbu generovat co nejčastěji, aby se projekt Tolky navzájem krásně podporoval s Frozen Poppyhead.

Jak se na tvojí sólovou dráhu dívá zbytek kapely?

Kluci jsou v pohodě. Náš kytarista Alfred si spoustu těch věcí zpívá a přijde mi, že se na to upřímně těší. Zbytek kapely je taky v pohodě. Také jsem se toho bál, jak to vezmou, ale na druhou stranu to vyčistí vzduch, protože je nebudu tlačit do nahrávání věcí přesně podle mých představ a písní, které by je třeba ani nebavily. Odteď si myslím, že to bude ještě více kolektivní práce.

Závěr minulýho roku jsi trávil na Floridě, kde jsi pečlivě piloval svůj hlas. Na základě vaší poslední show musim říct, že posun tam určitě slyšet je, jak to vnímáš ty?

Na Floridě jsem strávil celý měsíc, a jel jsem si osvojit věhlasnou techniku, kterou vytvořil Ron Anderson a Dr. Pipe Perez. Tahle dvojka byla snad v každém studiu na světě a učili ty nejlepší a nejznámější osobnosti světa jako je Céline Dion, Myles Kennedy z Alter Bridge, Tom Cruise, Abel z The Weeknd, Avril Lavigne, Anthony Kiedis z Red Hot Chilli Peppers, Ozzy Osbourne a stovky dalších! Já trénoval osobně s Dr. Pipe Perezem, protože Ron Anderson už bohužel není mezi námi, ale Pipe nese jeho odkaz dál. Trénovali jsme čtyři hodiny denně a můžu s klidem říct, že můj vocal coach je nejzlatější chlapík a že jsme se velice brzy stali přáteli. Na zpěvech pracuji intenzivně téměř každý den. 
Florida byla mega a singl “This Is for You” se s ní hodně pojí, protože jsem tam rovnou natočil videoklip. Je těžké ho stříhat, protože mi rve srdce to, že už tam nejsem.

V pátek (21.4.) hrajete s FP ve Fabrice v Českých Budějovicích po boku .themayrevolution a Skywalker, což je pro vaší kapelu obrovská příležitost, jak se na tenhle večer těšíš?

Na tuhle akci se velice těšíme a pečlivě zkoušíme, protože si uvědomujeme, že Skywalker je přesně ta kapela, která nám všem dokázala, že to jde, když se chce. Stejně tak John Wolfhooker. A .themayrevolution také moc rádi uvidíme naživo. Těšíme se, až pokecáme v backstagi!

A na závěr nám prozraď, jaký máš nebo máte plány do budoucna.

V současné chvíli nepracuji pouze na své desce, ale také na desce pro Frozen Poppyhead. Dáváme dohromady dema a jsme velice pečliví a vybíraví v tom, co nahrajem a co ne. Je to časově více náročné, ale důležitý je výsledek. Chceme jet zase maličko jiným směrem s čímž souvisí i výše zmíněný nový styl zpěvu a nový způsob songwritingu. Dále plánuji ještě pár videoklipů ke svému albu a snažím se šetřit, protože jsem se rozhodl, že chci jet trénovat zpěvy do Ameriky a potkat se s Pipem ještě jednou.

Tak to zní skvěle! Díky za rozhovor a ať se daří!

Já děkuji za rozhovor a přeji Klubovně mnoho úspěchů!

SLEDUJ KLUBOVNU 

FACEBOOK

INSTAGRAM

YOUTUBE

SPOTIFY

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: