„To bych si radši sednul zadkem na kaktus, než poslouchat Machina Gun Kellyho,” tvrdí UFC zápasník David Dvořák (Rozhovor)
David Dvořák je přední MMA zápasník, který reprezentuje naši zemi v prestižní organizaci UFC. V tamní soutěži má za sebou šest zápasů s bilancí tří výher a tří porážek. 14. října v Las Vegas čeká Davida Dvořáka další zápas v UFC se zatím neporaženým Japoncem Tatsuro Tairou. V dnešním rozhovoru se více zaměříme na to, co UFC zápasník rád poslouchá za hudbu, na jakou kapelu vyrazil a co by do budoucna chtěl vidět. Probereme i UFC, záliby mimo sport a jeho nový přírůstek do rodiny.
Čau Dvořka, chtěl bych ti poděkovat, že jsi vážil dlouhou cestu ke mně na rozhovor (smích).
Ahoj sousede, ano měl jsem to vážně daleko přejít přes chodbu a otevřít sousední dveře. (smích)
Než si popovídáme o hudbě, tak začneme s aktuálním tématem, kterým je MMA. 14. října tě čeká zápas v organizaci UFC s Japoncem Tatsuro Tairou v Las Vegas. Jak se na zápas těšíš?
Na zápas se těším jako na každý jiný. Je to pro mě velká motivace, jelikož můj soupeř je zatím neporažený se skóre 14-0, což je pro mě velká výzva a ideální člověk, kterému bych chtěl udělat červené políčko v tabulce.
Je to podle tebe nejtěžší soupeř, kterého jsi v UFC dostal?
To rozhodně ne! Rekord má hezký, ale nemá za sebou takové soupeře, jako je třeba Matheus Nicolau nebo Manel Kape. To se podle mě nedá moc porovnávat, ale každý zápas je většinou jiný, takže se necháme překvapit.
Co od zápasu očekáváš? Bude to více v postoji nebo spíš na zemi?
Od soupeře spíš čekám, že to bude chtít dostat rychle na zem, ale nechci se na to upínat, jelikož to jsme si mysleli i u mého posledního soupeře a pak mě poslal na zem nohou. Takže uvidíme, s čím Taira přijde do samotného zápasu.
Před zápasem Vás v průběhu nástupu doprovází Vaše oblíbená skladba. Ty sis vybral píseň Too Old to Die Young od skupiny Brother Dege. Proč zrovna tato skladba?
Na kapelu Brother Dege jsem narazil okolo roku 2013 a to díky filmu Nespoutaný Django. Skladba tam zazněla ke konci filmu, kdy Django po přestřelce vnikne do baráku a pronese slavnou hlášku „d’Artagnan, Vy zmrdi“. To mě hodně pobavilo a od té doby to spolu táhneme.
Westernovky jsou tvůj šálek čaje. Řekl bych kávy, ale tu nesnášíš.
Ano westernové filmy mám rád, ale kafe fakt nedám. To nemohu ani cítit.
Když ti dám na výběr… koncert Miley Cyrus, což je oblíbená zpěvačka tvoji přítelkyně Adel nebo vypít malé kafe?
Tak to bych zvládl i tu Miley Cyrus (smích). Dokonce se mi od ní líbí jedna písnička, kterou má Adel dovolenou pouštět.
Co kdyby ti před nástupem pustili omylem jinou skladbu? Rozhodilo by tě to?
To se mi stalo asi deset let zpátky, když jsme zápasili ještě v tělocvičnách, ale nemohu říct, že by mě to rozhodilo. V ten moment už se čistě soustředím na daný zápas.
A pamatuješ si, co ti tenkrát omylem pustili?
Tenkrát jsem ještě nastupoval na skladbu Sail od Awolnation a místo toho mi zazněla skladba Du Hast od Rammstein, takže s touto chybou jsem byl naprosto v pohodě.
Pojďme k samotným Brother Dege, na které jsme společně vyrazili minulý rok do Berlína, jak sis koncert užil?
Byl to takový komorní koncert. Malý klubu, kde bylo pár lidí, ale o to bylo vystoupení zajímavější. Ještě jsem nezažil, aby zpěvák slezl z pódia a hrál mezi lidmi, takže za mě velký zážitek.
Doteď si vybavuji situaci, jak jsi za námi přiběhl k šatně a říkal nám „ten klub je skoro velký jak náš obývák”.
Přesně tak to bylo, jelikož i v obýváku máme možná víc místa. (smích)
Po koncertě jste si společně pokecali s frontmanem Davidem Johnem Leggem. Jak na tebe působil?
Byl slušně nafrčenej. Něco tam určitě poslal, jelikož svítil jak žárovka a pusu nezastavil, ale jako sympaťák. Takovej milej týpek. Pokecali jsme, podepsal nám plakát, který nám doteď visí v obýváku na stěně, takže jsme si odnesli i památku z koncertu.
Už konečně vyrazil na tvůj zápas UFC? Pokud si vzpomínám, tak jste byli domluveni, že by ti nástupovku zahrál živě?
O tom jsme se bavili, ale bohužel když jsem zápasil v aréně, tak jsem byl zrovna v Kanadě, což by měl trochu z ruky, ale pořád si s touto myšlenkou hrajeme. Rádi bychom si tento nástup nechali před diváky v plné hale, jelikož v Las Vegas to bude opět s pár lidmi v hledišti.
Z malého klubu přesun na vyprodaný stadion v polských Katovicích kam zavítali Rammstein. Byl to pro tebe největší koncert v životě?
Ano, byl to pro mě doposud největší hudební koncert v životě.
Na koncertě jsi ulovil merch. Co sis pořídil?
Moje první tričko Rammsteinů v životě a zrovna ho mám na sobě. Přišel jsem připravený na rozhovor.
Jsi častý návštěvník německé kapely. Kolik koncertů Rammstein jsi viděl a který tě bavil nejvíc?
Na Rammstein už jsem byl po čtvrté a nejvíc mě bavilo poslední vystoupení v Katovicích. Obrovský stadión se skvělou show, kde byla spousta lidí. Když jsem poprvé vyrazil na Rammstein do O2 Arény, tak nehráli takovou dobu, takže to pro mě bylo zklamání… poté jsme s přítelkyní Adel vyrazili do Edenu a loni jsme byli v pražských Letňanech, kde jsme moc neviděli na pódium, proto návštěvu Polska řadím jako nejlepší vystoupení.
Na to přichází Dvořky rejpavá připomínka, že příště s nimi na Rammstein pojedu zase, ale promiň, řekl jsem, že dvakrát stačilo a zde to máš černé na bílém!
A nejoblíbenější deska a skladba od Rammstein?
Tady odpovím zcela jednoznačně Mein Herz Brennt.
Jaký další velký koncert jsi navštívil?
Rammstein byl zatím největší koncert.
A co by sis přál vidět?
Láká mě System of a Down.
O nich stále mluví ředitel Rock for People Michal Thomes, že by je rád na festival dostal.
Tak to by bylo ideální je mít kousek od bytu v Hradci Králové!
Měl jsi v plánu vyrazit na letošní Rock for People, ale během festivalu jsi měl zápas ve Vancouveru. My jsme odběhli z koncert Punk Rock Factory a sledovali tě na mobilu. Co pro tebe bylo největším lákadlem mezi umělci?
Právě tam byli samé tvrdší kapely jako Slipknot, Papa Roach, Billy Talent nebo Hollywood Undead, takže to bych si určitě užil, ale „bohužel“ mi do toho hodilo vidle UFC.
Příští rok už by jsi s námi mohl vyrazit, ale asi počkáš na lineup, ne?
Přesně tak, ale příští rok bych vyrazil rád. Jak jsem říkal, tak to mám kousek od bytu a jako správný hradečák se tam už musím ukázat.
A co představení Davida Dvořáka na festivalu jako patrona města? Není to ve hře?
Po zápase bychom se měli spojit se zástupci festivalu a je ve hře, že bych tam mohl mít nějakou přednášku a nebo ukázku z bojových umění, ale to vše bude záležet na festivalu, jak by si to představovali.
S vedením města Hradce Králové máte dobrý vztah. Je to pro tebe ideální město na žití?
Hradec je za mě super. Jak jezdím trénovat do Prahy a Brna, tak vždy přemýšlím, co je na dopravu horší?
Rozhodně Brno!
Ano, máš pravdu. Cesta tam je vážně za trest a dostat se na výpadovku na Vídeň, to chce hodně nervů, takže zlatý Hradec Králové.
Konečně nám dodělali nový fotbalový stadion, ve kterém by jsi měl mít vlastní akademii bojových sportů. Kde se v tobě vzala taková myšlenka?
S touto myšlenkou už si hraji hodně dlouho. Nejdřív se řešil prostor kousek za Hradcem Králové, ale když se k nám dostal projekt na nový stadion, tak se nám tam prostory zalíbily. Teď to řešíme s městem, tak snad vše dopadne.
Hlavně to máš deset minut chůze z bytu.
Přesně tak, což je další bonus k tomu.
Takže po kariéře by ses chtěl věnovat trénování?
Jak říkáš, vlastně už během kariéry bych se chtěl v akademii aspoň jednou týdně ukázat, ale spíš bych to svěřil do péče trenérům na které bych dohlížel. Po skončení kariéry bych se tomu chtěl věnovat naplno. Ještě mám v hlavě jeden nápad.
Necháš si to pro sebe?
Chtěl bych kupovat a prodávat zbraně, což už je můj dlouhodobý koníček. Vidím v tom potenciál, že by se na tom dalo dobře vydělat, ale občas je to těžké vysvětlit moji přítelkyni.
Jaké zbraně tě baví nejvíc?
Jedná se o zbraně z první a druhé Světové války.
Zpět k hudbě… co teď nejčastěji posloucháš? Vím, že jsi celkem všehochuť a vždy přijdeš s něčím novým.
To je pravda, vždycky najdu nějaké vikingy nebo trpaslíky (smích). Ne hlavně to nesmí být ukňourané, to fakt nedávám. Teď mě hodně baví Electric Callboy. Poslouchám to jak doma, tak na tréninku a zatím mě s tím v gymu kromě jednoho trenéra nikdo nevyhodil, takže za mě dobrý!
Kde bereš hudební inspiraci?
Spoustu věcí mám spíš z minulosti a to hlavně z filmů. Mám rád to období 2. světové války, Vietnamu nebo 50. léta, ale ty Electric Callboy mám od tebe.
Čekal jsem, jestli mě zmíníš (smích)
Ano, jsi takový náš hudební guru.
Electric Callboy jsou další německá partička v tvém seznamu, ale úplně něco jiného než Rammstein, baví tě to prolínání žánrů?
Mně se líbí to, že ta kapela podle mě ani neví, co vlastně jsou, takže ano. Baví mě to prolínání žánrů a tím, jak se to v té skladbě střídá, tak se to rychle neomrzí.
Máš rozdělené playlisty na sport a volný čas?
Mám asi 10 playlistů a každý používám na něco. Ať je to trénink, protažení, jízdu do auta, což jsou ty 50. nebo 60. léta, ale najde se tam i vážná hudba, což Adel nedává.
Jak dobře víme, tak při jízdě autem se do pouštění hudby vždy tlačí tvoje přítelkyně Adel. Jaký má hudební vkus? Jsi s tím v pohodě?
Naučil jsem ji poslouchat i nějaké věci, které mám rád já. Plno rockových věcí se jí líbí, což je super, ale některé ty věci jako Machine Gun Kelly fakt nedávám.
Víš, že Machine Gun Kelly je můj oblíbený umělec?
Já vím, ale to bych se radši posadil zadkem na kaktus, než tohle poslouchat.
Dobře, takže kdo na koncert Electric Callboy do Drážďan bude v autě vybírat hudbu?
Jako když s námi pojede Adel, tak se tam asi nacpe ona, ale dostane zákaz na inteprety jako Hanča Montanča nebo Lady Gaga. O to se postarám, neboj.
Od hudby odskočíme k dalšímu koníčku a tím je cestování. Díky UFC ses podíval do různých koutů světa. Kde všude jsi byl?
Když jsem si to zadával do tabulky, tak jsem procestoval asi 8% světa, což takhle vyzní, že jsem neviděl skoro nic, ale opak je pravdou. V USA jsem strávil skoro rok. Dále jsem se podíval do Brazílie, Ruska, Thajska, Vietnamu, Malajsie, Srí Lanky a spoustu zemí v Evropě, takže jsem se díky sportu a dovoleným podíval do spoustu koutů světa.
Jaké město a země tě bavila nejvíc?
New York. Viděl jsem ho 2x a za mě je to úplně jiná Amerika. Takový stát ve státě. Ze zemí musím říct Vietnam, který byl sympatický na lidi a krásnou přírodu.
Las Vegas už tě nebere? Teď jsi tam zápasil celkem často.
Las Vegas už je pro mě nuda, byl jsem tam asi 6x a už jsme byli na všech památkách včetně Grand Canyonu, takže už mě vážně nic nebere. Casina nejsou pro mě, takže vždycky tam ze zvědavosti hodím 10 dolarů na dostihy a tím to končí.
Ale NHL zápas Las Vegas proti Bostonu v čele s Pastrňákem byl skvělý zážitek, ne?
Hokej byl parádní. Ty jsi mi tenkrát říkal, že v NHL fanoušci žerou jen popcorn a nic se neděje, kromě skvělého hokeje, ale v Las Vegas to je prostě celou dobu jedna velká párty.
No jo, ale to je tím, že jsi byl ve Vegas, kdyby jsi šel jinde, tak tam to tak žít nebude. To mi věř. Třeba na Floridě pomalu o NHL neví.
Dobrá, nechám se překvapit.
Vyrazil jsi ještě na nějaký sport, když jsi byl v USA?
Ještě ne, ale na NBA nebo NFL bych se chtěl jít podívat.
Na cesty vyrážíte i s přítelkyni Adel. Kde se Vám líbilo nejvíc?
Nedávno jsme se o tom bavili a každá země má něco, co nás bavilo. Srí Lanka byla bombastická na zvířata, ale nejvíc jsme si užili ten Vietnam, jelikož jsme tam byli s její rodinou.
Plány do budoucna? Nebo klasicky spontánní nápad?
Spontánní, jelikož se většina věcí musí podřizovat kvůli moji práci, takže je to těžší. Letos jsme byli na té Srí Lance a na Mallorce, takže něco jsme zažili. Plán by byl vytáhnout Adel do New Yorku, tak uvidíme, kdy na to bude čas. Tím jak máme mrňouse (pejska), tak se budeme více upínat ke společnému cestování po Evropě.
My jsme v tomto dost odlišný, viď? Já vše plánují roky dopředu a ty se sebereš a jedeš…
Je to tak. Vlastně i tu Srí Lanku jsme řešili asi 10 dní dopředu. To jsem přeci společně hledali letenky, ale nakonec to dopadlo. To stejné s tou Mallorcou. Byl jsem na jednom veletrhu s kartičkami a tam jsem se zakecal s týpkem, který pronajímal apartmán na Mallorce, tak jsme řekli proč ne a jeli jsme a bylo to skvělé, jelikož máme radši aktivní dovolenou, než jen ležet.
Na konec musíme zmínit Váš nový přírůstek do rodiny. Máte nově pejska, který má energie na rozdávání po tobě.
Má dost energie a ještě má svoje první zuby, takže se modlím každý den, aby už mu vypadaly, jelikož jsem dobře pokousaný.
Není to i proto, že ho bereš s sebou na tréninky, tak se pak chce taky vybít, když vidí tu Vaši energii?
Možná to je i tím, ale my se teda nekoušeme do obličeje. (smích)
Davide, díky moc za tvůj čas a držíme palce v nadcházejícím zápase!
Není zač. Zdravím Klubovnu a všechny její fanoušky a doufám, že se Vám rozhovor líbil.
rozhovor vedl // Dominik Kačerovský
SLEDUJ KLUBOVNU
