Do Česka k nám po třech letech konečně zavítali kanadští Three Days Grace spolu s americkými 10 Years. TDG u nás byli naposled dokonce na stejném místě – v Malé sportovní hale v Holešovicích. A aby to nebylo nikomu líto, střihli si u nás rovnou dvoják, takže kromě Prahy hráli o den dřív ještě v Brně (kde se již zítra uskuteční naše KFN!)

Partička 10 Years funguje na scéně od roku 1999 a bylo fakt vidět, že ví, co dělají, protože dokázali skvěle vyburcovat dav! První část setu se sice zdála trošku utahaná, ale ze záhadného důvodu se druhá část konečně rozjela. Možná nevědomost fanoušků je držela klidnými, ale ve chvíli, kdy zjistili, že to neni vlastně zas tak špatný, nezůstala jedna noha na místě. A jak to tak v Malé sportovní hale bývá, i zpěvák z 10 Years nezůstal pozadu a vylezl si na konstrukci stage, takže jsme museli zvedat hlavy, abysme zpěváka vysoko na konstrukci při poslední písničce viděli. Tohle místo s touhle aktivitou bude už asi navždy spojený.

Three Days Grace k nám po delší odmlce tentokrát přijeli s nejnovější deskou Explosions, která vyšla letos v květnu. Kromě nejnovějších věcí ale hráli i starší, a i přesto, že spousta z nich byla “Adamových”, Matt je přijal velmi pěkně. Ti, co netuší, že se v kapele vystřídali zpěváci, to tak nemuseli ani poznat, a to dokonce i ve chvíli, kdy to sám Matt během setu zmínil.

Adamův odchod z kapely na jeden čas rozdělil fanoušky na dva tábory. Někteří Matta respektovali, druzí mu nadávali, aby nezpíval Adamovy věci. I tak se ale fanoušci Adama Gontiera mohli letos dočkat jeho vystoupení, měl totiž dojet se svojí kapelou Saint Asonia v rámci jejich klubového turné, to se ale nakonec bohužel zrušilo.

Celý set TDG otevřeli úvodní songou “So Called Life” z jejich nejnovějšího alba. Následovaly starší pecky jako “Animal I Have Become”, “Home” nebo “Pain”. Co se týče jejich setlistů, mívají je poskládané z celé kapelní discografie a celkově se snaží je mít vyladěné i pro starší fans, byť hlavní focus byl na novou letošní desku.

Obecně by se dalo říct, že kluci mají Českou republiku rádi, především tedy naše pivo, takže se jejich veselá první nálada nedala přehlédnout. Nespočetněkrát padlo, jak to tu mají rádi, včetně Rock for People, a mnozí z nás možná očekávali, že tam vykřičí účast na nadcházejícím ročníku. Kdo ví, třeba se ještě dočkáme.

V dlouhém setlistu, který čítal celkově 17 songů, jsme se dočkali i dvou akustických – “The High Road” a “World So Cold”, jejichž atmosféru krásně doplňovaly svítící telefony. Někteří dokonce vytáhli i zapalovač, stejně jako Matt.

A kdo si s námi zazpívá “Just Like You”? Matt burcoval fanoušky, a nakonec se našla trojice statečných zpěvaček, které si své tři minuty slávy náležitě užily. Následovala poslední a ikonická “I Hate Everything About You”, což je docela zajímavý, protože je to jejich první a stále hraný song, který vyšel už v roce 2003. Je tedy již devatenáct let zařazený do jejich setlistu na posledním místě, a to i přesto, že kapela vydala dalších šest alb s mnoha dalšími hity, které své místo na setlistu bohužel nenašly. Bylo ale rozhodně znát, že tuhle songu zná v hale téměř každý. Dokonce na mě i chvílema působilo, že dav je slyšet víc než zpěvák.

Kapela se nenechala ani vyhecovat klasickým one more song, protože nedočkavý Matt se hned na férovku zeptal, jestli ho fanoušci chtějí, takže následoval “přídavek” v podání “Never Too Late” a “Riot” ze staršího alba One-X. Trsátka pak lítala vzduchem, stejně jako ruce.

I přesto, že Malá sportovní Hala neoplývá kvalitním zvukem, musím konstatovat, že rozhodně nebyl nejhorší a nedostatky z hlediska ozvučení jsem nepociťovala. Bylo spíše překvapující, že v hale bylo poměrně chladno ještě v polovině setu.

Text a foto: Min // @small_kid_min