Hudba mezi provazy: Po stopách wrestlingových nástupovek

Když mě Gumi oslovil, abych napsal článek o wrestlingu (geniální “úchylárně”, kterou tak moc miluju), bral jsem to jako výzvu. V hlavě jsem si to pro rozdělil do třech článků, tohle je první z nich a prolítnem si v něm spojení wrestlingu a hudby, kterou máme rádi. Nu-metal, metal, rap, punk-rock – prostě ta “naše” hudba.

Hudba je velkou součástí wrestlingu, protože nástupový songy. Hudba pomáhá navodit atmosféru a dodává další rozměr charakteru, který zrovna wrestler ztvárňuje. Napoví nám, jestli je wrestler klaďas (face) nebo záporák (heel), co od něj můžeme čekat, jaký je. Už v 80’s, kdy se rozeznělo “I am a real american, fighting for rights of every man”, věděli jste, že přichází Hulk fukkin Hogan a je čas si vypít svoje mlíko a sníst své vitamíny. Heh.

Velká část wrestlerů používala/používá generické songy, často bez zpěvů, pouze atmosférické. Ale! Ale najdeme i naprosté klasiky, které milujeme, nebo fakt stojí za poslech. A já teď zapátrám v kapsách, hlavě a na internetu  a vyberu pro Vás to nejlepší a nejzajímavější.

Ready? Ring the bell!

Motorhead – The Game – Triple H

Začneme klasikou. R.I.P. Lemmy. Nástupovku od Motorhead Triple H používá už od early 2000’s a nikdy nepřestane fungovat. S občasnými výpadky (kdy jí jen vyměnil za King of Kings, taky od Motorhead) mu vydržela dodnes.

Metallica – Enter Sandman – The Sandman

Ha, další naprostá klasika. Zlatý 90’s a ECW aka Extreme Championship Wrestling. A to Extreme má svoje oprávnění, na svou dobu velmi tvrdá wrestling promotion, postavená kolem legend hardcore wrestlingu (tvrdé zápasy, používání zbraní ve velkém, ostnatý dráty, vulgarity, peklo.

Incident, kdy nasranej dav nahází asi sto židlí do ringu na dva wrestery doporučuju najít) si svoje “extreme” zasloužila a dodnes se na wrestling eventech skanduje “ECW” při extrémních momentem. Sandman nikdy nepatřil mezi nejtechničtější wrestlery, byl to hardcore bitkař a jeho nástupy s plechovkou piva (kterou si většinou rozmlátil čelo), cígem a bambusovou holí jsou legendární. Dav se většinou přidal ke zpěvům. Atmosféra jak hovado.

Killswitch Engage – This Fire Burns – CM PUNK

AFI – Miseria Cantare – CM PUNK

Ach, srdcovka všech srdcovek. Metalcorový Killswitch Engage zná asi většina z nás. Že jejich song dlouho na nástupy používal CM Punk už tolik lidí neví. A ještě ke všemu je tohle double, protože na nezávislý scéně Punk používal Miseria Cantare od legendary AFI. CM Punk je dosti zásadní osobou, propojující wrestling a hudbu. Straight Edge ex-wrestler, nyní mma fighter a komentátor (dva zápasy v ufc, obě prohry, ale velký srdíčko).

V mládí mu uhranuli Minor Threat a už to jelo. Je obrovskej kamarád například s Tobym z H2O, nebo s Larsem z Rancid (ten je i součástí dokumentu o Punkovi z produkce WWE). HC a Punkrock miluje dodnes a vždycky mě bavilo, jak většina wrestlerů nosí na schůzky s pressem a konference obleky. Punk nosil trika kapel na který chodíme.

Na youtube jsou k dohledání i záznamy, kde krade mikrofon během setu H2O a zpívá s nima. O tom bych psal i kdyby měl nástupovku od Britney. Ale ne, měl metalcory a dobrý!

Limp Bizkit – Rollin’ – Undertaker

Undertaker se proslavil svým charakterem “hrobníka” (anglicky mluvící už vědí). Temná persona, která za zvuků zvonů přichází (asi 5 minut) do ringu a je fakt celkem creepy. No, jenže v early 2000’s si prostě vydupal změnu charakteru. Jezdil na motorce a byl American Badass. A k tomu nejznámější song od Limp Bizkit. Sakra, to byly krásný roky.

Pantera – Walk – Rob Van Dam

Zpátky do devadesátek. Zpátky k ECW. Zpátky ke klasikám. Pantera, milovnící hardcore wrestlingu, singalongy. Víc k tomu snad psát netřeba, nikdo nedával takový kopačky, jako Rob Van Dam… a Pantera!

Rage Against The Machine – Get On Your Knees – Jack Swagger

Jack Swagger byl jednou z velkých nadějí společnosti WWE kolem roku 2009. Nástupovku vyhrál, RATM jsou bezkonkurenční a fungovalo to, stejně jako Jackova kariéra. Zisk hlavního titulu na sebe nenechal dlouho čekat. Pak jeho ztráta, problémy s wellness policy (prostě zjistili, že hulí. To oni si hlídaj). Přišel o “push” (prosazování wrestlera) a po čase odešel. Teď se mu daří v MMA. Díky za to, že jsem díky němu týden co týden slyšel RATM.

Tak, tohle jsou za mě ty nejzajímavější a nejrelevantnější věci! Určitě jich najdu a znám (jen si na ně nevzpomínám momentálně) spoustu a třeba se časem dočkáme updatu, nebo pokračování. A některý věci si záměrně schovávám. Ve chvíli, kdy člověk zabrousí mimo hlavní společnosti na nezávislou scénu (něco jako lokální koncerty, promotér ve městě zve volný wrestlery, který objíždějí státy za cesťák a dělaj si jméno), tak najdem spoustu perliček.

Pokud to někoho bude zajímat, tak v dalších partech bychom se mohli kouknout na živý vystoupení kapel v rámci nástupů wrestlerů na shows nebo na wrestlery, co sami tvoří hudbu – spoiler, najdem i fakt kvalitní věci.

Tak zas příště.

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: