Na Kopci plném zázraků se opět čarovalo. Fajtfest přerostl sám sebe a míří mezi Evropskou žánrovou elitu (Report)
Fajtfest letos prochází nejednou náročnou zkouškou, ze které ovšem odchází jako jasný vítěz. Pár týdnů před předcházející Help Party se zrodil válečný konflikt, a tak ji pořadatelé festivalu odvážně přebrandovali na Fajtfest Help For Ukraine s pomocí, která přímo zamířila za těmi nejpotřebnějšími. Ta největší zkouška měla ale teprve přijít.
Síla internetu je mocná a pár týdnů před uskutečněním akce se, v přeneseném slova smyslu, do nohy střelil frontman původně jasně headlinující kapely. Jeho Twitterová vyjádření a následné reakce přinesly pořadatelům Fajtfestu největší dosavadní zkoušku charakteru a opravdu hodně nepříjemných 48 hodin. Rozhodnutí bylo ovšem jednoznačné a jednomyslné a v tento moment museli odvahu, sílu a “koule” Fajtfestu uznat i ti nejzarytější odpůrci. Fajtfest se posunul na nový level, což ostatně dokázaly právě proběhlé čtyři dny.
Ambice dělat to ještě lépe byly patrné už od prvního (ne)oficiálního dne, který se nesl ve znamení řinčení strojků šikulů z Die Hard Prague, Klubovní hyperaktivity po celé šířce areálu a dunění ve SkiBaru. Místní bar zažil dosavadní největší zatěžkávací test, když jej postupně svými nástroji obsadili FilthyMinds, Bad Victim, Diligence a Depression Island. Závěr patřil první ze dvou Klubovních Pouštěček, kterou tentokrát doplnila i Die Hard crew. I přesto, že jsme preparty utli raději ve dvě ráno se v areálu mihlo přes 300 hlav, což bylo mnohem víc, než se čekalo. A tak to bylo ostatně s celým ročníkem, který skončil návštěvnicky nečekaným happyendem. Riskovat a dělat správná a citlivá rozhodnutí se zkrátka vyplácí.
Riskem s prvky absolutní euforie zaváněl taky nejpovedenější set celého letošního ročníku. Get The Shot strhli dav takovým způsobem, že ve stylu Boba Vylana “všechny Vás stejně nechytěj” přizvali na stage už tak rozdivočelý dav, a tak se tam ocitlo přes 70 fanoušků. A ne jen tak ledajakých. Nešlo tu totiž o žádné pohopsávání, ale o regulérní moshpit na všechny způsoby. Tyhle záběry bezesporu obletí svět! Stejně jako odvážlivec skákající ze zařízení stage nebo lidé plující, stojící a z křesla skákající. Na Fajtfest jezdíme už pět let, ale tohle jsme tu ještě nezažili. Sorry, Crystal Lake, ale tohle bylo ještě dál, vlastně úplně nejdál!
Dav se ostatně nemusel nechat dlouze pobízet, protože už měl průpravu ze setu Silent Generation. SG na Fajtfestu potvrdili ohromnou fazonu a pověst jedné z nejzábavnějších kapel na scéně, která už si rozumí s velkým podiem a částečně i prací pod stresem, neboť se museli nejdříve vyrovnat s drobnými technickými potížemi. Podobně jako loni Depression Island to napálili stylem start / cíl a nenechali nikoho na pochybách o oprávněnosti nejvyššího hracího času pro domácí zástupce.
S technickým brekeke se musela vyrovnat i virální senzace No Face No Case, pak už nezbývalo než nasadit kuklu a začít se kopat. V tomto případě to u nás bylo zhruba 50 / 50, půlka naší crew byla nadšená, druhá už míň. Soudy budeme vynášet po sobotní Modré Vopici, kde se po boku NFNC a SG představí například Stellaris, Brighter Days nebo hvězdní Paleface. O něco sehranějším dojmem působila zbrusu nová formace Tchert, což je ze ¾ takový basácký dream team Toma Rotschilda (Skywaker / zpěv), Kuby Hlaváčka (Silent Generation / kytara) a Cerva Francesca (Marked As An Enemy / basa), doplněná o sympatického a zručného bubeníka Přému z Horrible Creatures. Příjemný peklíčko, chceme je vidět a slyšet časteji! Dost možná naposledy na dvě kytary zahráli litoměřičtí Anime Torment, kteří jsou nesmazatelně spojeni s festivalem Death Coffee Party, který letos mimochodem oslaví desáté výročí. Jihočeské okénko otevřeli Meresiew, kteří se aktuálně pochlubili novou deskou a neméně zkušení NBF s českobudějovickým hrdinou Matym. Pro většinu z nás to byla jeho netoaletní premiéra a NBFka nám do line-upu seděli jako prdel na hrnec. Kriticky jsme naopak nahlíželi na Censorshit, kteří si to především od pražské diskuterské kliky dost vyžrali ještě před samotným festivalem. Řekněme to takhle, hudebně nás jejich set dost minul, ale i přesto je dobře, že se podobná kapela na festivalu jako Fajtfest objevuje. Naše scéna je pestrá, kapely mají mnoho podob a rozhodně to není a nemusí být jen o 15 – 20 kapelách. Právě pestrost dodává Fajtfestu jeho kouzlo a rozmanitost.
Podobně kriticky by totiž mohla starší návštěvnická generace nahlížet na fenomén beatdownu, který dostal pod Kopcem opravdu pořádný prostor. A to hned od začátku, když FF uvedli po naší moderaci Final Words. Sice jsme zvyklý, že se snažíme hned od začátku diváky pobízet k pohybu, ale tady byla jakákoliv hecovačka zbytečná, pěknej otvírák! Promáčený povrch se poté stal ještě zajímavějším místem pro moshery na britské pořízky z Guilt Trip. Kapela jež se u nás nedávno uvedla v Underdogs do toho řezala jako skluzy Roye Keana!
Když už jsme zmiňovali zkušenější návštěvníky, tak to rozhodně nemyslíme nijak výsměšně. Jeden z nejkrásnějších setů odehrála třetí oficiální (a čtvrtý faktický den) na festivalu velezkušená Black Bomba A. 25 let na scéně je zkrátka znát, takže je nerozhodil ani časový přesun, ani celkem nehezká dešťová invaze. V tu chvíli nám bylo zase pět a skákali jsme společně zase jednou do louží. Zkušeností na rozdávání mají také Terror, kteří se bez větší interakce pustili do operace zvané demolice davu na Fajtově kopci. Extrémně tvrdý set nedal mosherům ani na chvilku vydechnout.
Svoje vysoké místo na slunci si také obhájili obletovaní Lionheart, kteří publiku dali přesně to, co chtělo. A k našemu velkému překvapení ukázali i svou přístupnou stránku mimo stage. Bez velkých okolků dorazili na autogramiádu, poskytli nám tevřený rozhovor a Rob se nakonec s radostí malého kluka povozil i na zdravotnické čtyřkolce, kterou poté s pokorou vrátil jejím původního majitelům. Náš neviditelný hrdina a člen Klubovní crew Matěj Štěpánek to má prostě jako band fella zmáklý!
O den dříve by s ním ale asi nikdo neměnil. Uklidňovat podrážděnou složku Deez Nuts nebyla zrovna záviděníhodná role. Třetí a poslední patrný technický problém za dobu akce totiž postihl australskou modlu. Real Bad byl chvílemi opravdu bad a nás jejich mrzení taky zamrzelo. Zrovna na DN jsme se těšili opravdu hodně. Zvlášť když v našem stánku ukázali svou přívětivější stránku, JJ se nechal potetovat a dorazili za námi dokonce i po koncertu.
Do bloku sympaťáků musíme rozhodně zařadit Mushroomhead kteří nejen, že vzali slot původně zamýšlený pro evropskou kapelu, ale celkově jevili o festivalové dění velký zájem a potvrdili, co jsme na nich před těmi dávnými lety tolik milovali. Jejich hlavní technik si pak získal naše srdce tím, že byl jedním ze 13 vyvolených, kteří si stihli pořídit festivalou limitku “Hadrabák má narozeniny” a ještě nám nechal tipa! Užili jsme si taky přístup a výkon black power violence nálože Zulu, která měla jedinou kaňku a to délku setu. Jinak jsme si ale jejich nakažlivou energii a úsměvy na všechny strany moc užili!
Rap, punk, core i metal má mnoho podob, což potvrdila i letošní účast několika formací jež do své tvorby zařadili také rap nebo dokonce rave. Krokodýl, šusťákovky a antiútlakový přesah do své show zařadili Moscow Death Brigade a tohle byl přesně ten moment, kdy jako návštěvník FF obživnete. Ať už to byly v minulosti Post-It nebo Redzed, tohle je přesně, to co fesťák posouvá. Nové směry a diference, které line-up zase o něco inovují. Z rap-corových vod reprezentující Dropout Kings a Hacktivist nám jednoznačně lépe vyšli první jmenovaní. V případě Hacktivist nám šly trochu varovné signály již z Rock For People, kde jejich set část týmu spíš odzívala. Dropout Kings jsou mimochodem autogramiádoví rekordmani, protože dorazili hned dvakrát. Jednou za deště, jednou za sucha. Mimochodem další velcí sympoši letošního ročníku.
Vstávat v sobotu ráno se vyplatí! Když jsme byli malí, tak to bylo kvůli Pokemonům, Esu a Pomeranči, v našich letech je to kvůli cenným informacím. Na začátku dne jsme totiž mohli na stagi přivítat hlavního partnera festivalu Henriho, který nám sdělil dvě zásadní novinky. Fajtfest v příštím roce poprvé zavítá za hranice a to dokonce do Holandska! Navíc za účasti české kapelní reprezentace. Tak kdo s námi v příštím roce pojede? Henri navíc nepřinesl jen skvělé zprávy, ale také formace Cornered a Manu Armata. Za vyslance dalších zemí by měli na svém písečku rozhodně dostat pochváleno například španělští Corrosive (tohle byla corrida!), němečtí The Oklahoma Kid a svou sílu ukázala taky nová francouzská vlna s Ten 56 nebo Solitaris.
Ve Francii je ovšem momentálně jen jeden král a jmenuje se Landmvrks. Kapela jíž jsme loni vyhlásili za zahraniční kapelu roku ukázala svou sílu a dominanci nad současnou corovou Evropou. Skvělá show bez slabého místa a poslední velká příležitost si zamoshovat. Osazenstvo našeho stánku to vzalo opravdu zodpovědně a například lazebník OG zjistil, jak moc se dá ohnout lidský palec na ruce. A to jako barber chceš!
Na Fajtfestu ale není místo na lítost a naše společná Klubovna a Die Hard crew do toho šla opravdu na krev! Uvedli jsme 35 moderátoských vstupů, naše strojky řinčely u desítky lidí, udělali jsme tři rozhovory (Get The Shot, Lionheart a Knocked Loose) prožili jsme naše dvě nejpovedenější Pouštěčky a byli opravdu u všeho. Na konci dne už jsme padali na hubu, ale víte co je na tomhle místě nejlepší? Vy prostě nemáte dost a chcete víc. Fajtfest je láska a společná droga bez bad tripů. Jako jeden příklad za všechny uveďme oficiálního největšího festivalového srdcaře Fuxa. Ten se během závěrečného dne na Fajfestu nechal potetovat sloganem “Fajtfest family”, pak si při paření zranil nohu a na konci dne barbivoval do lidí, OG se hned ze sanitky vrátil do stánku a nejtvrdší jádro naší crew pro jistotu nešlo spát vůbec. Fajtfest je láska a my v tomhle svazku spojeném emoční pupeční šňůrou nemáme dost. Prožili jsme tu 4 velmi intenzivní dny, na zážitky tak 40 let. Chceme víc!
…a ještě, že je Fajtfest Fajtfestem a dává nám ji po dobu celého roku. Již v sobotu proběhne avizovaná Fajtfest Afterparty by Klubovna s oznámením jednoho z headlinerů příštího ročníku, v průběhu podzimu jsou v plánu tři KlubovnaFajtfest Night a dál? To už nechme na tvůrcích tohoto festivalového zázraku. V předchozích letech jsem Fajtfest popisoval jako “malý-velký festival”, jako “festival s největším srdcem” – to samozřejmě platí i dál, ale víte co? Ty skoky jsou u Boba a jeho crew, tak velký, že by nás vůbec nepřekvapilo, kdyby se za pár let psalo, že to je největší obdobná akce ve střední Evropě. Jen počkejte co se na vás všechno chystá. Některý detaily už má řešený lépe, než velký festivaly (hygiena, gastro), na některých je třeba ještě zapracovat (ach ty internety), ale až se tohle všechno vychytá, tak tuhle partu už nic nezastaví.
A my se už nemůžeme dočkat, až tu Hadrabák zase oslaví narozeniny, až se bude na dálku přát Gumiho mámě a až se zase jako celá velká a soudržná parta sejdeme na nejlepším festivalu ve střední Evropě…
…a tam kde jsme doma a tak šťastný,
na Fajtfestu!
KOMPLETNÍ FOTOREPORTY NALEZNETE NA NAŠEM FACEBOOKU!
TEXT: @gumi_klub //FOTO: @libi_photo
SLEDUJ KLUBOVNU
