Radek Sňozík: Tréner Hoftych mě místo přáteláku pustil na Metallicu

 

Dlouhá léta patřil k nejvýraznějším postavám domácí ligové scény. V dresech Příbrami a zejména Bohemians 1905, kde strávil neúspěšnější etapu kariéry a dotáhl, až na post kapitána, odchytal v první lize 173 utkání, stal se miláčkem fanoušků, renezančním mistrem svého oboru, který se nebál chytat ani střílet penalty, nebo zajít i pro nějaké to ostřejší slovíčko daleko. Nás, ale u Radka Sňozíka (41) zaujala především jeho druhá velká vášeň. Metal, koncerty, a moshpit. V rozhovoru pro Klubovnu, tak vzpomíná nejenom na ligovou minulost, ale hlavně a především jeho koncertní součastnost. Pevně se usaďte a přejeme vám příjemné počtení.

V našich končínách nebývá úplně zvykem, aby se úspěšný fotbalista či sportovec obecně, tak hrdě hlásil ke konkrétnímu žánru, takže se tě na úvod nemůžu nezeptat. Kdy nastal ten zlom a začal poslouchat metal?

Metal jsem začal poslouchat,když mi bylo 13-14 let a bratranec přivezl z Polska kazety HELLOWEEN a IRON MAIDEN. Němci mě úplně dostali a i dneska si je moc rád poslechnu.

Momentálně není vůbec výjimkou, ze by tě člověk potkal na koncertech nebo přímo v moshpitu, jak jsi to, ale stíhal během sezóny v profi fotbale? Snažil jsi se koncerty na tajnačku stíhat, nebo jsi musel hodně z těch koncertů nuceně obětovat?

Koncerty jsem stíhal, i když jsem hrál ligu, fotbal mě v návštěvách nijak razantně neomezoval. Jen jsem samozřejmě nechodil den před zápasem a nepil moc pivo.

A chodil jsi v tý ligový etapě života i moshovat, nebo ses poctivě hlídal?
To jsem chodil opravdu jen poslouchat a užit si muziku bez divočení (smích)

A trenéři nebo vedení klubu s tím neměli problémy? Existuje přeci spoustu trenérů, kteří by měli hráče nejradši po sedmé večerní zavřené doma na dva zápasy u Večerníčku.
Nikdo problémy mít nemohl, věděl jsem, co si můžu dovolit, abych byl stoprocentně připravenej na zápas, nebo trénink. A třeba tréner Hoftych mě místo přáteláku pustil na Metallicu!

 

A vybaví se ti nějaký koncert, který tě z tech obětovaných speciálně mrzí?

Koncert asi ne, ale problém byl s festivalama, mám rád Brutal Assault a ten si naplno užívám až poslední cca 3 roky.

Co si pamatuju, tak jsi v Bohemce tuším ještě s Daliborem Slezákem říkal, že spolu držíte pevnou rukou i post DJů kabiny. Co jste klukům v kabině poustěli? A jak jsi jako mladší snášel, když hrál v kabině, třeba Hip-hop, house nebo takový ty u fotbalistů očekávaný playlisty (smích)?
Já tu muziku moc nešéfoval, když jsem si něco pustil a vzdálil se na metr, hned bylo po všem. Takže jsem radši trávil čas u Ladinose Hrice na kafíčku (smích).

Právě v Bohemce jsi strávil asi nejzásadnější etapu kariéry. Bohemka je všeobecně považována za celkem rodinný klub. Jak hodnotíš současné složení jejich kádru? Fandíš jí pořád? A je tam teď v kádru někdo, koho považuješ za svého oblíbence?
Člověk je klokan celej život (důrazně). Takže samozřejmě chodím a fandím. Kádr moc neřeším, zajímá mě logicky gólman a na ty máme zatim štěstí.
Volám si s klukama,s kterýma jsem ještě hrál, David Bartek, Pepa Jindříšek.

A myslíš si, že je zrovna na Bohemce to propojení mezi fanoušky a hráči větší, než v jiných klubech? Ta sounáležitost v době, kdy klub spadl takřka na dno byla úžasná…
Na Bohemce je Družstvo fanoušků akcionářem klubu, což je jedinečný a to propojení nemůže být těsnější.

Zároveň se u tohoto klubu řeší, ale i některé otázky. Krom nepromítání snímku Fc Roma, nebo údajně nevyhovující terénu, zejména pak však, jak to bude s legendárním Ďolíčkem. Proč se podle tebe tahle kauza tolik táhne? Myslíš si, ze v tom jsou i něčí konkrétní zájmy, nebo si naopak klub zaslouží novější stánek?
Ďolíček nám nikdo nevezme, o tom jsem přesvědčen. Vedení dělá maximum, aby vše dobře dopadlo a já jim věřím.

Hraješ i za tým Real Top Praha. Jak se na tohle propojování mezi sportem a showbusinesem obecně díváš? Umíš si představit, ze by ses nyní živil, třeba jako seriálový herec?
Za Real hraju hrozně rád, každým zápasem pomáháme těm, co to potřebují a navíc je tam skvělá parta lidí. Herectví je dřina a neměl bych na to nervy, takže to vůbec.

A když uz jsme u toho filmu, tak nemůžeme nezmínit, ze jsi dostal i roli v momentálně hodně oceňovaném seriálu Vyšehrad. Jak jsi se k tomu dostal? A jakou roli v seriálu hraješ?
S Kubou Štáfkem spolu kopeme právě za Real Top Praha a jelikož v seriálu hraje namyšlenýho sparťana, bylo mi potěšením ho praštit (smích). Moje role je teda ochránce slušných fotbalistů a jejich partnerek (smích)

Hlavní postava Laviho, naráží na takovou tu obecnou představu o fotbalistech. Setkal jsi se v kabině někdy s takovou primadonou, která potřebovala takhle usměrnit? A na kolik tenhle seriál vlastně vypovídá o reálném prostředí profesionálního sportu?
Je to realita ligového fotbalu, to je přeci jasný.

Aktuálně se hodně mluví o významu Zlatého Míče, protože už se asi 8 let rozhoduje v podstatě jen mezi Cristianem Ronaldem a Messim. Komu bys dal za letošek tuhle cenu ty? A neztratila díky těmhle hvězdným válkám tahle cena trochu na prestiži?
Protože jsem velký fanoušek Realu Madrid, je moje odpověď asi jasná (smích). Letos jednoznačně zaslouženě Cristiano (důrazně). Prestiž tahle cena určitě neztratila, realita je taková, že Ronaldo je prostě nejlepší a když je zraněnej, vyhraje Mess.

Míříme do konce. Do konce roku zbývá, již jen pár dní. Doporuč našich čtenářům nějakou desku, nebo koncert, která tě zaujala, nebo kam se chystáš zajít!
Půjdu asi trošku proti skalním fans, ale mně se líbí nový In Flames! A určitě všichni poslouchejte skvělé Chasing Christy, výborný desky a ještě lepší naživo.