The Living Tombstone nebo očekávané prosincové vystoupení CG5? Rock for People zavádí Nerdcore do svého repertoáru!

Česká scéna sice stojí teprve na začátku jeho recepční trajektorie, avšak současné festivalové a koncertní aktivity naznačují, že si může postupně získat své pevné místo i v tuzemském kulturním diskurzu. 

Nerdcore je subkategorií hiphopu, která se dlouho držela na okraji zájmu mainstreamu – často coby záležitost úzce vymezených komunit hráčů, geeků, fanoušků sci-fi a komiksů. Ačkoliv donedávna u nás žánr existoval pouze jako internetový import, letos ho jeho přední představitelé poprvé vyvážejí za hranice spojených států, kde žánr převládá. Kde se tu tedy nerdcore vlastně vzal? Jaká je jeho budoucnost na domácí scéně a má šanci se trvale začlenit do festivalových line-upů?

Zrod a formativní léta

Zatímco tradiční hip hop stavěl na pouliční realitě a „street credu“, nerdcore tématicky čerpá z technologie a popkultury. První náznaky žánru lze vysledovat v experimentálních projektech 90. let, kdy se první tvůrci začali vymezovat vůči tehdy dominantnímu pojetí rapové hudby. Tou dobou se však jednalo spíše o izolované kuriozity než o ucelený subkulturní projev. Průlom přinesl až MC Frontalot, který počátkem roku 2000 uveřejněním skladby Nerdcore Hiphop definoval nerdcore jako hip hopovou hudbu vytvářenou geeky pro geeky o geekovských tématech. 

V průběhu druhé poloviny 2000s nerdcore začal expandovat a diverzifikovat se. Velkou roli sehrálo šíření s ním souvisejícího obsahu prostřednictvím platformy YouTube, komunitních fór a v mnohých případech i self-publishingu. Obrovskou popularitu si získala především tvorba navázaná na herní průmysl, kde skladby často fungují jako neoficiální soundtrack, hudební adaptace příběhových linií nebo fanouškovské reinterpretace známých postav. 

Současná podoba nerdcore již nefunguje jako zastřešení jednotného hudebního stylu, ale spíše jako pojem pro tvorbu propojující experimenty napříč žánry s hluboce zakořeněnou tématikou.

Kanoničtí inovátoři žánru

Nerdcore si od svého vzniku prošel značným vývojem – hudebníci se již nevymezují pouze na subkulturní prostor a pracují s výrazně širšími zdroji inspirace. Navzdory tomu ale nesmíme opomíjet určující hlasové a tvůrčí osobnosti, které stály za jeho ukotvením. 

MC Frontalot

„World’s 579th greatest rapper“ , označuje se s nadsázkou kmotr nerdcore subžánru, MC Frontalot. Svou hudební kariéru odstartoval na přelomu milénia, přestože se k rapu schyloval ještě jako teenager, kdy své vlastní skladby nahrával na čtyřstopý magnetofon. 

Ještě před vydáním demo singlu, kterým dal vzniknout nerdcore jako samostatné kategorii, o sobě dával MC Frontalot aktivně vědět skrze svou opakovanou účast v online soutěži Song Fight! , v níž všech sedm svých vstupů vyhrál. Jeho popularita poté prudce vzrostla v roce 2002, kdy byl oficiálně prohlášen „rapper laureate“ oblíbeného web komiksu Penny Arcade. Tento úspěch mu následně zpřístupnil působení na conventions s ním spjaté, kde mezi lety 2004–2013 pravidelně vystupoval, ale také ke spolupracím s dalšími komiksovými umělci a jinými multimédii.

Za největší s ním spojený sukces lze ale považovat dokumentární film Nerdcore Rising, pojmenovaný po Frontalotovo debutovém albu, sledující ho na svém prvním národním turné. Svého uvedení se dočkal roku 2008 na filmovém festivalu South by Southwest a přestože se jeho kopie se v omezeném počtu prodaly na veletrhu Penny Arcade Expo, do širší distribuce byl publikován až o rok později. Film se úspěšně vyhýbá nekritickému vychvalování a nechává ho mluvit sám za sebe, čímž poskytuje patřičný prostor jak kritikům, tak neznalým posluchačům si o něm udělat vlastní představu. 

Mega Ran

Raheem Jarbo, známý pod pseudonymem Mega Ran, sehrál klíčovou roli během formace současné podoby nerdcore, trvalou integrací videoherní tématiky, čímž výrazně rozšířil jeho narativní možnosti. 

Stal jedním z prvních interpretů, kteří dokázali vyjednat licenci s velkým herním vydavatelstvím, konkrétně společností Capcom. Ta mu umožnila oficiálně pracovat s ikonografií série Mega Man, což představovalo průlom v legitimaci nerdcore vůči širšímu kulturnímu i komerčnímu prostoru. Po této zkušenosti skloubil Mega Ran své autorské schopnosti s multimediálními projekty – jeho hudba se objevila ve výrazných titulech jako Mortal Kombat 1 (ending credits) či Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder’s Revenge. Úspěch ale sklízí i mezi jinými žánry. Mega Ran byl letos nominován na cenu Grammy Awards 2026 v kategorii Best Children’s Music Album za edukativní čtrnácti skladbové album Buddy’s Magic Tree House.

Dominující představitelé moderního nerdcore

Je rok 2014 a žánr indie hororových videoher slaví úspěch. Franšíza Five nights at Freddy’s stojí na svém počátku a ještě netuší, že kromě inspirace spousty zásadních indie titulů, jako třeba Undertale, Bendy and the Ink Machine či Poppy Playtime, zpopularizuje a rozpoutá obrovský boom v oblasti fan gaming hudby. Tou dobou do popředí vstupují tvůrci, kteří brzy na to redefinují dosavadní podobu nerdcore tak, jak ho známe dnes.

The Living Tombstone

Na letošním ročníku Rock for People se nám sice představili jako pětičlenná formace, ovšem formálně jsou jako členové kapely vedeni jen dva z nich. Kapela The Living Tombstone vznikla v roce 2011 jako sólové úsilí Yoava Landau, založené na platformě YouTube. Projekt již od počátku zcela záměrně mířil na fan-komunity, což vedlo k jeho pozdějšímu navázání na oficiální licencované spolupráce. 

K transformaci na plnohodnotné duo došlo poté, co Yoav Landau přesídlil do USA, kde proběhlo jeho setkání se Samem Haftem, tou dobou působícím v komediální kapele Sam & Bill, sdílející s Landau zkušebnu. Haft měl zkušenosti s hudbou, psaním textů a herectvím, a tak jejich občasná vzájemná výpomoc brzy přerostla ve společnou součinnost. Rozhodli se, že dohromady napíší píseň bez založení na již existujícím kusu média a v případě neúspěchu se jejich tvůrčí cesty zase rozjedou. Tak se ale nestalo, a právě jejich první originální skladba, My Ordinary Life, jim otevřela oči k pravému potenciálu kanálu.

Haft přišel s nápadem kapele dotvořit příběhové pozadí, což znamenalo její následné přesměrování převážně na vlastní tvorbu. Vznikli tak „Tombsonas“, pětice fiktivních postav, se kterými The Living Tombstone nejen ve vizuálním rozměru vystupují. Kapela fanouškům výhledově slibuje alba zvlášť zaměřená na každou z těchto person, z nichž první dvě, zero_one a Rust, byla již uveřejněna a jsou dostupná na jejich streamovacích platformách.

JT Music

Spontánní tvůrčí výstřelek dvou kamarádů ze sousedství, Johna a Christiana rychle nabral na obrátkách, když jejich první videoklip neplánovaně a téměř přes noc, získal masivní virální odezvu – jen 48 hodin po zveřejnění. Byl to právě tento jejich autorský, pro přátele publikovaný rap ke hře Halo 3 s názvem „The Greatest Ever“, který odstartoval jejich komunitní působení.

Skupina původně vznikla pod jménem JT Machinima, malým studiem, které sami založili. Velkou roli v jejich rozvoji sehrála spolupráce s Andreou Storm Kaden, téměř neodmyslitelnou součástí jejich tvorby. Andrea duu propůjčila hlas k několika zásadním skladbám, a v jistém smyslu bychom ji tak mohli považovat za třetího, neoficiálního člena JT Music kolektivu. 

Relevance dua se primárně projevuje jejich prací s mimořádným publikačním tempem: produkují řádově desítky skladeb ročně, tematicky reagující na všechny aktuální, zejména videoherní počiny, takřka okamžitě po jejich uvedení. V dlouhých obdobích jejich vydavatelský plán dosahoval téměř jedné skladby či videa týdně, a není tedy divu, že jejich diskografie aktuálně čítá nad šest set písní věnovaných záplavě fandomů.

The Stupendium

Multitalent Gregory J. Holgate, známí jako The Stupendium se od své původní představy stát se komikem výrazně vzdálili. Byť zkoušeli štěstí s jinými svými projekty, úspěch sklizený vydáním jejich videoherně zaměřené prvotiny „Find The Keys“, je donutil přehodnotit svůj směr. 

Přestože v jedné ze svých prvních Q&A uvádějí, že v rapové hudbě nejprve nenašli zalíbení, s věkem si uvědomili, následující: ,,To co rap dělá se slovy, dělá jazz s notami” a vzali v potaz jejich možné propojení. The Stupendium si více než na publikační činnosti staví na audiovizuálně orientovaném obsahu, kdy téměř každá z jejich písní je doplněna videoklipem na jejichž realizaci se podílejí oni sami. 

Tuzemská minorita zástupců nerdcore žánru

Zatímco v anglofonním světě má již stálé postavení, v Česku jsme se zatím s jeho výraznější formou setkali jen ojediněle.

Máte rádi Minecraft? Nejvlivnější český nerdcore tvůrce, Mishovi Šílenosti ho přímo zbožňuje. Svými virálními hity „POKEMON GO SONG“ nebo „Český Minecraft Song“ se před lety stal globálním internetovým memem i terčem posměchu. Ačkoliv se to může zdát sebevíc absurdní, hlavní tvář kanálu, Michal se svými bizarními skladbami dostal do povědomí v pouhých devíti letech, kdy za velkou částí jeho YouTube kanálu stál jeho starší bratr Oldřich. Michal stále vystupuje pod stejným alias a poslední roky se věnuje žánrově jinak zaměřené muzice –  i když už zdaleka ne tak aktivně jako dříve.

Více než autorská tvorba si u nás v oblasti nerdcore získaly přízeň cover verze a remixy již vzniklých písní. Mezi místní představitele tohoto směru patří videotvůrci Kupta, Kolorka nebo Hendysovo Doupě, bohužel ale i přes obrovskou tuzemskou oblíbenost popkulturního průmyslu, má tady doteď minimální zastoupení. 

Co bude dál?

Nerdcore nikdy nejevil tendence stát se mainstreamem – v tom koneckonců z velké části spočívá i jeho autenticita. Přesto ale místní festivaly a promotéři začínají brát existenci žánru v potaz, a výhledově se tak snad můžeme těšit na jeho dlouhodobější začlenění do místní dramaturgie.

Sepsala Marri