Supertesla: Rebélie má taky nekonečně mnoho podob (rozhovor)

V dalším rozhovoru jsem se zaměřil na kapelu českému publiku možná ne až tolik známou, avšak určitě by bylo škoda jí opomenout. Jde o Superteslu z Brna. Kluky můžete znát i z dalších kapel, kterými prošli, jako jsou třeba Black Burley, Bombs From Heaven, Ňuňu nebo The Fialky.

jake loves space (8)

Z vašeho nového klipu je hodně vidět závan 60.let, kdy začala éra rock´n´rollu aneb pineup holky, rychlý auta apod. I když nehrajete úplně rock´n´roll nebo jeho odnož, jak k tomu došlo, že jste se nechali inspirovat zrovna touhle dobou? Je v tom kromě lásky k hudbě ještě něco dalšího? Třeba zvědavost toho, jaké to tehdy bylo? Pamatujete z vyprávění některého z pamětníků dobu, kdy to začalo u nás?

Honza: Ahoj, ten klip je natočenej hodně jednoduše, nízkorozpočtově, o to víc je fajn slyšet, že to na tebe dýchne. Trochu ti budu oponovat. Jak to, že nehrajeme rock and roll? Máme dvě kytary, basu a bicí. Nejsme možná rock and roll, kterej definuje, nebo připouští pravidla místní „scény“ a je trošku škoda, že to tak říkáš, nicméně, nám to nevadí 🙂 My holt ty mantinely nemáme tak zúžený 🙂 Co se týče zapojování podobnýho tématu do textů, koukni na texty, nebo obaly desek Aerosmith, Bruce Springsteena, Toma Pettyho, Motörhead… Rock and roll zaplaťbůh nekončí jen u koncovky cokoliv-billy. A to fakt nemyslím špatně 🙂

Klip je inspirovaný přesně tou dobou, v pozadí klipu jsou použitý záběry z našich oblíbenejch filmů jako Rebel bez příčiny, Divoch atd. Ta doba musela bejt hrozně magická, nikdo z nás si nedokáže představit, jaký to muselo bejt, když z rádia poprvé zazněla kytara Chucka Berryho, okolo tebe nadupaný auta, do toho první drive-in kina… 1955 je taky zároveň pomyslnej odkaz na rok, kdy zemřel James Dean. Já za sebe mám tyhle auta rád, moje první auto byl Ford Taunus z roku 1976, jednou do toho zase půjdu 🙂

 

Danny: Je to ten moment, kdy zas nějaká subkultura vyvolala revoluci, než jí módní řetězce a hudební producenti sežvejkali a vyprázdnili. Tak jako před tím jazz a swing a tak jako potom punk, nebo grunge. Křivák a džíny jsou dnes základem šatníku každého korporáta, tehdy to ale fakt byla subkulturní uniforma spojená s café racery a přerodem rhytm and blues v dřevní rock’n’roll. Mimochodem, doporučuju ruskej film Stilyagi, kterej ukazuje, jak se žilo prvním rock’n’rollerům v Ostblocku. To pak celá ta západní vzpoura proti společnosti v padesátkách vypadá jako nevinná taškařice…


Ke konci tam zpíváte v jedné sloce „Kolik ještě zbývá gangů opravdových, proti čemu rebeluješ? No proti čemukoli„. A tady se úplně nabízí otázka: v minulosti měla rebélie si myslím větší význam než dnes a rebelovalo se opravdu srdcem a proti věcem, co měly smysl. V dnešní době, která je trošku pohodlná se rebélie z punkovýho hnutí vytrácí. Máte stejný pocit? Myslíte, že dnešní rebélie stojí na tom, že se řeší píčoviny (hadry atd.) než věci, proti kterým by se mělo rebelovat?

Honza: Ta zmíněná pasáž, kterou vytahuješ je zrovna použitej citát z filmu „Divoch„. Já si nemyslím, že by se rebélie úplně vytrácela. Samozřejmě je vše daný aktuální dobou, aktuálním děním okolo nás, technologiema a přístupem a všechno je individuální. Rebélie má taky nekonečně mnoho podob. Já osobně mám třeba v sobě nastavený nějaký limity, za který nejdu, a ty jsou pro mě důležitý. Navíc je nepotřebuju za každou cenu dávat na odiv nášivkama na křiváku. Na druhou stranu je zase úsměvný vidět kluky s tričkama antisystémových kapel, nebo s protikorporátníma heslama, jak vycházejí z IBM, nebo McDonaldu, v rukou mají Iphone atd, ale asi ti úplně nedokážu jednoznačně odpovědět. Doba je taková a berme to tak. Spíš je to o svědomí. Třeba to zkusí rozlousknout Dänny 🙂

Danny: Kdybych to uměl rozlousknout, byl bych ministr punku 🙂 Žijeme ve zmatený době. Než si stihneš utvořit na něco pevný názor, téma už nemá valnější váhu a musíš si udělat názor zas na něco jiného. Je lepší kafe ze Starbucks, nebo z cukrárny na rohu? Velký řetězec, který vykořisťuje zaměstnance, ale používá fair trade zrna, nebo fajn lokální živnostník, co vaří ze zrn, co koupil někde v Makru a kde nedohledáš skutečný výrobce? Než si v tom uděláš jasno, už musíš řešit sexuální obtěžování zpěváka z tvý oblíbený kapely, vytvořit si názor na politiku, na práva zvířat. Takže vlastně v tom citátu z Divocha je úplně všechno: jak ten nihilismus, tak ta bezradnost celé rebélie pro rebélii. A dneska tak máš problém poznat, jestli je člověk rebel, nebo jenom kompletní idiot.

Ještě zůstaneme o klipu, který je také hodně o rychlých kolech té doby a vůni benzínu. Mísí se tenhle text s vaší zálibou v autech? Chodíte rádi na výstavy a závody Hot Rod kár? Případně má někdo z vás nějakou doma?

Honza: Už jsem to vlastně shrnul v první otázce. Za mě ano, mám to dění okolo aut rád. S kapelama, co jsme měli dřív, jsme i hrávali na srazech amerických aut, srazech Ford clubu a podobně. I teď takovou příležitost neodmítneme, že jo 🙂

Danny: Ale tak když už máme rodiny, potřebujeme spíš kombíky, než hotrody 🙂

SuperTesla se letos předvedla i na Mighty Sounds!

SuperTesla se letos předvedla i na Mighty Sounds!

Teď trošku kolem kapely. Všichni jste předtím hráli v jiných kapelách. Já a myslím, že i naši čtenáři budou nejvíce znát Bombs From Heaven, Boy a nebo The Fialky. Jak vzpomínáte na hraní v nich krom toho, že (doufám) v dobrém?

Honza: Každá ta kapela pro nás měla ve své době nějaký význam. S Bombs jsme toho projeli poměrně hodně a byla to super škola. Nicméně díky častým změnám v sestavě a určitýmu zacyklení a dalším důvodům musela, minimálně v té fázi, jaké se ocitla, skončit. Ostatní kluci měli zase další důvody, proč třeba odešli z Fialek, nebo Black Burley a dalších.

Danny: Přesně tak, každý odchod je daný nějakým aktuálním rozpoložením. Já jsem třeba ve Fialkách nemohl utáhnout to koncertní nasazení kolem padesáti akcí ročně. Ale pojí nás i dál letité přátelství, potkáváme se na společných akcích, chodíme na Sedmičku okouknout oblíbený kapely. Je super vidět, že Fialky pořád jedou na maximum a že by se se mnou rozhodně nedostali tam, kde jsou teď, takže svět je v tomhle ohledu v naprostém pořádku.

Letos jste hráli na Mighty Sounds. Je to velký festival, který má svoje kouzlo a tím i svoje velké milovníky. Patříte mezi ně? Jste pravidelnými účastníky Mighty? Případně jaké další festivaly máte rádi a na kterých rádi hrajete?

Honza: Mighty Sounds – možná to bude znít jako klišé, ale ono to tak je. Je to nejlepší festival. Ať už zázemím, servisem, zvukem, lidma, který tam potkáš, line upem… ostatní festivaly se můžou učit. Máme rádi i Summer Punk Party ve Volyni, nebo menší fesťáky lokálního významu, jako Wůdštok na Psím kruháči, kterej dělají kluci z kapely Rabies. Dobře nám bylo vždycky i na Punkáči deťom a podobně.

Danny: Mighty je samozřejmě kategorie sama pro sebe a dokonce se mi povedlo vidět i pár kapel, o které jsem hodně stál, jako třeba Riskee And The Ridicule. Nejsem ale pravidelný návštěvník, jako Honza, a osobně se zase těším do klubů, páč tam je mi líp.

st 3

Jaký byl váš nejvtipnější nebo nejdesivější zážitek na koncertě či festivalu, na kterém jste hráli? A plánujete vyrazit na tour do ciziny s nějakou kapelou podobného ražení? Rýsuje se něco?

Honza: Vtipný věci se často dějou v dodávce a asi by tam měly i zůstat 🙂 Na rozdíl od předchozích kapel, které jsme měli, Supertesla nemá v plánu vyjíždět za hranice. Slovensko ještě samože ano, ale nemáme ambice cestovat do Německa, Rakouska, nebo někam dál. Jak z časových důvodů, z důvodu českých textů, nebo prostě z toho důvodu, že už se nám tak daleko nechce 🙂

Danny: Nejděsivější zážitek nás teprve čeká, protože jsem do dodávky vypálil momentálně nejlepší českou audio knihu!

To je vše z toho, co mě zajímalo. Nechtěl jsem se záměrně ptát na otřelé otázky, na které se ptá každý druhý. Proto jsem rozhovor pojal touhle formou a doufám, že se líbil. Pokud chcete něco vzkázat na závěr našim čtenářům a svým fanouškům, kterých se na Klubovně určitě pár najde, je to vaše. Díky moc za rozhovor, hodně zdaru přeji a ať to klape do budoucna. Uvidíme se na nějakým koncíku.

Honza: Děkujeme moc za otázky, bylo to fajn. Snad se brzo potkáme!

Danny: Díky moc. Choďte na lokální kapely, kupujte jejich desky, noste jejich trička, sdílejte jejich hudbu. Protože jenom fanoušci tvoří scénu.

Hadrabák, 2018

https://www.instagram.com/p/Bbo-04xgFrw/?taken-by=hadrabak

 

Jsem Hadrabák a rád píšu o punku a hardcoru pro Klubovnu! www.klubovna.net

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: