Po loňském Aerodrome Festivalu byla očekávání vysoká. Billy Talent a Bring Me The Horizon nasadili laťku hodně vysoko, koncert se zařadil mezi jednu z nejlepších akcí roku a hozenou rukavici museli tentokrát převzít jiní. Žezlo převzal bezesporu headliner, ale o tom až později.

Po zničujícím Defestu v Plzni, kdy jsme se dostali do pelechu, až okolo sedmé hodiny ranní mě děsila jedna věc. Stihnu začátek festivalu se skvělými Mallory Knox. Nestihnu, ale i kdybych byl v čas na značkách, tak bych jel vlastně zbytečně. Kapelu totiž dohnala nešťastná událost v podobě vážné autonehody. O výkop večera se tudíž postarali až Counterfeit. A vykopli ho ve vší parádě!

Vadí Vám na velkých akcích a podiích vzdálenost mezi kapelou a davem? V tom případě jste museli tohle vystoupení milovat. Kapela totiž neporušila tradici a vydala se přímo za publikem. Minimálně návštěvníci méně početné, ale o to komfortnější první zóny, kam jsme spadali i my, si tak užili kapelu přímo pod podiem. Counterfeit udělali další krok k tomu, aby je milovala nejen už celkem početná tuzemská fanouškovská základna, ale aby z nich i dál rostla jedna z nejvýraznějších mladých kytarovek šmrncnutých hardcorem. Tahle kometa posledních dvou let ještě bezesporu poroste.

To Royal Republic jsou na tom se svojí bezprostředností minimálně obdobně. O jejich schopnosti v beer pongu panují po loňském Rock For People legendy a mluvit se bude bezesporu i o jejich vystoupení v Letňanech. Sympatičtí Švédi jeli opět na krev, a přitom s glancem. Sympatická kytarovka byla příjemným osvěžením jinak převážně tvrdě kytarového večera.

To Enter Shikari jsou u nás již naprosto zavedeným pojmem, ale upřímně jsem měl z jejich vystoupení tak trochu obavy. Jejich předloňským vystoupením na Mighty Sounds a následně i Rock For People mě nepřesvědčili, a ačkoliv si z jejich vystoupení tentokrát odnáším lehce pozitivnější dojmy, tak se nemůžu ubránit jedné tezi. Enter Shikari jsou prostě mnohem zábavnější a přesvědčivější v klubu, kde mají větší prostor pro své pověstné hrátky s publikem a improvizaci. Navíc se dlouhodobě nemůžu zbavit dojmu, že se z jejich vystoupeních (alespoň na našem území) právě tyhle esence vytrácejí. Chyběla tomu radost a místy i zaujetí.

Machine Gun Kelly byl zejména pro většinové metalovější publikum velkou neznámou. Nebývá zvykem, aby se na víceméně kompletně kytarové akce zaimplementoval rap, ale zcela jistě se jedná o sympatický krok. Do předních řad se tak krom Marpa a jeho Trouble Gangu nahrnula i početná skupinka fanoušků s šátky a trochu jinačí stylizací.

Teď už ale k MGK. Prvním zádrhelem večera se stal zvuk, který do té doby, alespoň na úrovní první zóny, celkem příjemně překvapoval. MGK si ale pytel smůly (nebo spíše odrážející se koule) vybral asi za všechny vystupující. Podivuhodný rachot, ve kterém zanikaly, jak hutné beaty, tak i precizní flow se staly mínusem jeho vystoupení. Stejně jako nevyvážený setlist, který paradoxně vygradoval hned ze začátku a postupně spíše ubral z dobře nastavených obrátek. Sebevědomí Američan s vizáží Laviiiho, tak příliš nenavázal na svoje loňské skvělé vystoupení na Hip-hop Kempu, kde podal i s krunýřem o něco jiskřivější výkon. Na druhou stranu díky němu alespoň spousta návštěvníků zjistilo, že se dají i do rapu zaimplentovat ostřejší kytarový zvuk a muzikantsky barvitější pojetí.

Mám odejít z areálu, nebo se pokusit vyhnat z hlavy dávný předsudek a dát Simple Plan přeci jen šanci? Nakonec zvítězila druhá varianta. Simple Plan mě nebavili už v dobách, kdy si z nich nynější maminy trhaly rodidla. Na úvod mě ale příjemně překvapilo jejich vystupování. Frontman Piére velmi dobře aktivizoval publikum, snažil se o komunikaci v češtině, kapela po vzoru 30 Seconds To Mars vypustila mezi dav obří balony (které část publika, říkejme jim třeba baťůžkáři, úspěšně zcizila) a vystoupení si evidentně užívala. S hudební složkou to už bylo samozřejmě o něco horší, tvorba Simple Plan byla dosti monotónní a žila hlavně především z let minulých. Za těch více než dvacet let na scéně se toho příliš nezměnilo. Celkově mě ale Simple Plan víceméně překvapili, protože jsem čekal o dost míň. Jako hlavního předskokana bych, ale upřímně raději viděl a slyšel trochu jinačí šálek kávy.

Začala přestavba, devíti hodinové čekání si začalo na některých jedincích, kteří z vedra zkolabovali, vybírat svou daň. Ve vzduchu však bylo cítit všudypřítomné napětí a taky kupa otázek. Jak na tom současní Linkin Park jsou? Nezasekli se podobě jako jiná kupa kapel slavících největší popularitu ve zlatých časech nu‑metalu? A jak konzervativní české publikum zkousne novou popovou tvorbu? Vystoupení Linkin Park ovšem předčila veškerá očekávání. Po trochu pozvolném rozjezdu zapříčiněného novou tvorbou, kterou přeci jen našinec tolik neocenil se vystoupení zvrhlo v jednu velkou party. Bez nafukovacích balonů a s pořádnou dávkou nefalšované energie. Chester Bennington pak překvapil asi všechny přítomné, podal totiž naprosto fenomenální výkon, i když mě osobně o něco více uhranul výkon jeho precizního parťáka Mika Shinody, který byl doslova všudypřítomný, a ještě lépe dokázal pracovat s publikem. Bennington, který ovšem běhal (mimochodem sympaticky, bez asistence místních securit), až na samou hranici bariér mezi fanoušky, mu ovšem zdatně sekundoval. Druhá část vystoupení, ve které kapela přehrála víceméně všechny zásadní hity z Hybrit Theory, Meteory a Minutes To Midnight už byla totální euforie.

 

Linkin Park si po vlažně přijaté novince One More Light opět získali Českou republiku na svoji stranu a dokázali, že mají stále co říct a stále co překonávat. Sympatická bezprostřednost, se kterou ke včerejšímu vystoupení přistoupili navíc ukázala, co dělá z velké kapely ještě větší. Návštěvník neměl důvod si myslet, že to velká kapela zase ve „Východní Evropě“ vypustila. Ve srovnání se System Of a Down na stejné akci to byl nesrovnatelný rozdíl. K lepšímu. A i přes lehce nesourodý line-up a pár technických problémů nakonec odcházelo 25 000 návštěvníků spokojených.

O skvělé fotky se postarala Romana Kovacs, které tímto srdečně děkujeme za jejich poskytnutí! Kompletní FOTOREPORT ZDE

Na kolik s reportem souhlasíte? Dejte nám vědět na našem Facebooku!