Každá oslava holt negraduje… „Škorpionům“ by to hrálo, ale zpěv pokulhává

Do města perníku se po téměř deseti letech vrátila německá hudební legenda. Řeč není o nikom jiném než o kapele Scorpions, která si v rámci „Love At First Sting Tour“ připomíná čtyřicetileté výročí od vydání stejnojmenného alba. Zmíněné výročí již napovídá, že si kapela něco za svou historii zažila. Přes 120 milionů prodaných desek a nespočet vyprodaných koncertů až po hollywoodskou hvězdu na chodníku slávy! Na evropské rodáky slušný počin, nemyslíte?

Scorpions to mají na našem území rádi. Svůj ikonický heavy metal a nesmrtelné balady představili ve všech koutech České republiky. Poslední zastávky se odehrály v Ostravě, Praze nebo Brně – a tentokrát se dočkaly i východní Čechy! Před pardubickou Enteria arenou se táhla housenka, jako by se rozdávaly permanentky zdarma na domácí Dynamo. Když jsem celou frontu poctivě vystál a konečně se dostal do haly, kde jsem naposled byl na z mého pohledu smutném finále, zírala na mě již z větší části zaplněná hala.

Oslava narozenin bez předskokana? Scorpions si na pódiu vystačili sami… no což! Tohle kvituji. S brzkým začátkem vystoupení možná stihnu i Večerníček. Přeci jen mám pro „Pardubáky“ oblíbený Hradec Králové co by kamenem dohodil. Přesně s osmou hodinou se na obří obrazovce promítne animace oslavovaného alba Love At First Sting, načež ze zákulisí slyším hlas zpěváka Klause Meina. Jedná se o úvodní sloku písně „Coming Home“ ze zmíněného alba. Po příchodu na pódium sklidí patřičné ovace, načež se postupně přidávají všichni „Škorpioni“ a show může začít…

Hned od samého začátku si nešlo nevšimnout, že velký prostor dostala samotná kapela. Což o to, hrálo jim to jako zamlada. S odstupem času mi však došlo, proč k mezihrám docházelo. Věk nezastavíš, což je jasné, a energie už nemusí být taková… horší je, když se to podepíše na zpěvu. Při vší úctě k legendám, ale už to není ono. Otázkou je, jestli je zapotřebí jet třetí rok v kuse turné? A nedat si chvilku pauzu…

Po grafické stránce se kapela slušně drží s mladší konkurencí. Každý song měl vlastní design, ale to je z vizuálu vše. Když jdete na rockový koncert a nedostanete ani jeden plamínek? Nevím, no… Neříkám, že potřebuji druhý Rammstein, ale oheň k rockovým vystoupením patří!

Z největších hitů se stalo refrénové karaoke. Je v pořádku dát prostor fanouškům, ale v rámci mezí. Pozitivní stránkou je ovšem to, že když příznivci dostali možnost, tak ji využili. Skupinové chorály nesmrtelných hitů se nesly zaplněnou halou a z lidí bylo znát, že si nostalgické vystoupení užívají.

Můj názor znáte. Ve výsledku je stejně nejdůležitější, aby byl spokojený fanoušek. Což se dle reakcí povedlo…