Na Budějcký půdě se v sobotu zase řádilo. Tentokrát večer patřil domácí partě Pyromann, kteří tu křtili EP. To ale nebyla jediná významná součást večera – kluci se rozhodli koncert využít i jako benefici pro Ukrajinu, kde, jak všichni víme, se dějí zvěrstva, který by ve 21. století už nikdo nečekal. K Pyromannům se přidaly hned tři další kapely, a to Dead Stone, Vartha a Hillside.

Pojďme to vzít od začátku. Jako první vlítli na stage též domácí Dead Stone, kteří jsou v podstatě novou kapelou – svůj první koncert odehráli teprve minulé léto. Za tu dobu už ale stihli vydat debutové EP Broken Backbone a uvidíte je například i na letošní Summer Punk Party ve Volyni. Hned při prvním tracku je vám jasný, že tady se jedná o klasickej HC bordel, a tomu taky odpovídala atmosféra. V kotli bylo hned zkraje plno a společně s Honzou Hejhalem skákal i celej klub. Dočkali jsme se taky premiérového singlu Two Faces, který se má objevit na připravovaném druhém EP. Falešnejch lidí, kteří rádi ukazují dvě tváře je bohužel plno a tak se v tomhle textu určitě nejeden z nás našel. Svůj set pak Dead Stone uzavírají trackem Blind a slovy „Pojďte to tady rozmrdat!“, a tak málem Fabrika potřebovala další rekonstrukci. Celkově vzato, kapela možná nepřichází s velkým převratem, ale jejich energie vás rozhodně v klidu nenechá a zatím to vypadá, že mají nejen v jihočeským HC rybníčku slibně našlápnuto.

Jako druzí vystoupili Pyromann a opřeli se do toho snad ještě jednou tolik. Aby taky ne, když šlo o jejich release party. Od týhle kapely neuslyšíte žádný uhlazený ani zpěvný skladby, kluci vám předvedou mix HC a punku, při kterým prostě nalítnete do moshe a neřešíte co bude dál. Texty jsou ale v češtině, takže možná si i zpívnete, nebo spíš zahřmíte. Musím zmínit, že hlavně kytarista Dominik na stagi celou dobu řádil jako neřízená střela a celý publikum neskutečně hypoval. A to i přesto, že později přiznával, že se necítí dobře a nejspíš se o něj pokouší nemoc. Respekt, Dome! Jak už bylo zmíněno, tenhle koncert byl zaměřen i na pomoc Ukrajině, a tak kluci nezapomněli zahrát skladbu Diktátor, která je také součástí nového EP Zkáza. Tak jsme hezky vyfakovali Putina a pak už následoval závěr se skladbou Zkázonoš, při kterém v kotli nebylo o nic méně dusno.

Třetí kapelou večera byla pražská Vartha, která pro mě bohužel byla zároveň největším zklamáním. Kluci dost experimentují a hrají mix všemožných stylů a to je podle mě to, co jim ubližuje. Zpěvák Hubertus předvedl kombinaci screamu a čistých vokálů, kterou mám běžně ráda, ale tady bych klidně uvítala jen to první zmíněné. Celkově tahle show působila, jako kdyby se kapela úplně nedokázala domluvit, kterým směrem půjde a vznikl z toho chaos, který mě osobně neoslovil. Objektivně ale kapela zaujmout dokázala, v kotli bylo stále plno a Vartha si zde určitě našla nové fanoušky. Za mě jsou na rozbouřených vodách, ze kterých buď časem vykouknou nad hladinu, nebo je sežerou žraloci.

Na závěr vystoupili ústečtí Hillside, na který jsem se od začátku těšila, protože jsem je prošvihla na Fajtu a jejich studiovky mě baví. Musím říct, že mě nezklamali, hned při otevíračce Cold Melody to se mnou houpalo. Hillside mají přesně tu vyváženou melodičnost a brutalitu, kterou od metalcoru očekávám, a v prostředí Fabriky, bez jakýchkoli příkras, to hezky vyniklo. Paradoxně v tuhle chvíli už bylo před stagí poměrně prázdno a to byla škoda. Možná to bylo tím, že kapela hrála už docela pozdě, nicméně při skladbě Wolf Trace se přece jen mosh začal tvořit a Hillside z toho nakonec vytřískali, co mohli. Později při pokecu s basákem Johnym jsem zjistila, že s nimi dlouho neměl možnost zkoušet kvůli pobytu v zahraničí, a celkově nebylo moc času na to, aby se všichni sešli ve zkušebně. V důsledku toho byli prý kluci dost nervózní a celou dobu měli pocit, že vůbec nejsou sehraní. Ať už to bylo poznat nebo ne, mě jejich projev příjemně překvapil.

Podtrženo, sečteno…Ať už kapely hrály podle našich představ, nebo ne, šlo tady o mnohem víc. Šlo tady o to, že jsme se zase jednou všichni sešli a dali najevo, že nám není jedno co se děje se světem a že hudba nám vždycky bude pomáhat to vyjádřit. Svět je možná v hajzlu, ale my budem řvát dál.