Billie Eilish vydává své třetí a zatím nejlepší album, Hit Me Hard and Soft (recenze)

Kdo nemohl dospat dnešního pátečního rána, ten mohl čekat na půlnoc, kdy se na streamovacích platformách zveřejnilo nové album Billie Eilish. Billie se rozhodla nevydat žádný samostatný singl, ale dát fanouškům album jako celek.

Pár úryvků ze singlů se ale neubránilo síle internetu, a tak jsme mohli předem slyšet několik málo vteřin díky zpěvaččinu vystoupení v rámci DJ setu se svými přáteli na americkém festivalu Coachella. Po festivalu se staly virálními videa se singlem „LUNCH“, jehož text vyvolal žhavé diskuze už několik týdnů zpátky. Billie se ve skladbě zpovídá o své sexualitě. Již minulý rok se totiž nechala otevřeně slyšet o tom, že je queer. Dvojsmysl ve skladbě „LUNCH“ je však silnější, než se na první poslech zdá. Snad jste tedy dneska moc neobědvali, jelikož skladba „LUNCH“ je jídlem sama o sobě. Tahle popová chytlavá rádiovka se určitě stane další queer hymnou. A vlastně – víme už, kdo je „Claire“ ? 

Hit Me Hard and Soft obsahuje deset skladeb, které se při poslechu celého alba prolínají. Jedná se doslova o bufet proměnlivých zvuků, kde máme možnost ochutnat všechna exotická ovoce, která jsme nikdy nejedli. Všechny skladby si zaslouží být prožity, jelikož album vyniká i jako výborný celek, který zhltnete na jeden nádech. Zvukově a žánrově jde o nejpropracovanější album této 22leté americké zpěvačky.

Album ale cílí i na úderně chytlavé singly, jako je např. zmiňovaná druhá skladba „LUNCH“ nebo „THE DINER“. Velmi mile překvapivé jsou také skladby „CHIHIRO“, „L’AMOUR DE MA VIE“ nebo „BITTERSUITE“, které znějí velce. V průběhu mění dynamiku a vystřídají i několik hudebních žánrů najednou. Billie v nich dokonale pracuje s vícero polohami svého hlasu a u výše uvedených skladeb musíme zdůraznit producentskou genialitu jejího bratra Finnease. Pestrost skladeb pak střídá kontrast, třeba u první skladby – kytarové balady „SKINNY“. Ta nechává vyniknout, jak Billie umí pracovat s hlasem, což se ostatně dávno potvrdilo na Grammy a u Oscarem oceněné skladby k filmu Barbie „What Was I Made For?“.

Velmi emotivním a nejsilnějším singlem je určitě třetí skladba „CHIHIRO“. Její část se taktéž stala virální ještě před vydáním samotného alba, když Billie Eilish poslala krátký úryvek známému podcasterovi Zanovi Lowe, aby byl zahrán během jejich rozhovoru. Skladba je pojmenovaná po hlavní postavě z filmu Spirited Away (Cesta do fantazie) od Hayao Miyazakiho z roku 2001. Samotná zpěvačka už dříve prohlásila, že tvorbě Miyazakiho vděčí za to, kým a kde dnes je. Jedná se rozhodně o jednu nejabstraktnějších skladeb z její dosavadní tvorby, ale přímé odkazy na filmové dílo jsou určitě jasné všem, kteří mají Spirited Away taktéž ukryto v srdci. Práce a využití zvukové dynamiky při poslechu skladby přesahuje všechno lidské chápání. Střídá se zde tolik prvků, že se opravdu jedná o jízdu na emocionální horské dráze.

Název alba Hit Me Hard and Soft tak opravdu silně popisuje, co ho dělá zásadním ve tvorbě a kariéře zpěvačky. Silná temnota se tu střídá s jemností –  ať už mluvíme o tématech, která se v textech jednotlivých skladeb objevují, nebo o proměnlivosti ve zvuku.

Desku produkoval její bratr Finneas, který je nedílnou součástí tvorby své sestry. Tohle spojení nás baví od začátku jejich společné tvorby. Finneas albu dodal neskutečně výjimečný zvuk a určitě jej můžeme považovat za jednoho z nejtalentovanějších hudebních producentů současnosti.

Záhadou pak ale zůstavá poslední skladba s názvem „BLUE“, na jejímž samotném konci promlouvá k posluchačům hlas zpěvačky, která vznese otázku: „But when can I hear the next one?“ Máme tedy v nejbližší době očekávat další desku? Každopádně než se tento dovětek vysvětlí, celý svět teď bude na dlouhou dobu zaměstnaný aktuálním albem a než se vynoříme z rozlučování významu všech nově naservírovaných skladeb, tak se za rok dočkáme i live zážitku.

Billie Eilish totiž znovu zavítá do České republiky, již podruhé se nám představí 1. června 2025 v pražské O2 areně. Koncert je ale už teď beznadějně vyprodaný.

V Klubovně jsem od roku 2020, ale vlastně mnohem déle. Velkou částí se podílím na fotoreportech, reels videích a také obsahu na náš klubovní YouTube. S Gumim jsme spoluvytvářeli podcast Mike Check, který sklidil velký ohlas a tento rok opět spojíme hlavy dohromady na dalším společném projektu.

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na:

This error message is only visible to WordPress admins

Error: No feed with the ID 2 found.

Please go to the Instagram Feed settings page to create a feed.