Bad Suns: Každý náš song mi stále dělá radost, když ho slyším. Slyším tu lásku, která je do nich vložená. (Rozhovor)

Vzhledem k nadcházejícímu koncertu americké rockové kapely Bad Suns v Praze jsme si je i my na chvíli zastavili, abychom je vypovídali o novém albu a samotném koncertu! Jaká byla tvorba alba? A Těší se mladí američané na české fanoušky?

Máme tu Vaše nové album Accelerator! Skladby z něj posloucháme neustále dokola a je to bomba. Jsou plný emocí – co Tě inspirovalo napsat album s tolika silnými emocemi?

Díky! Hudba je inspirovaná tím, jak se cítím v moment, kdy ji píšu. Texty jsou pak inspirované tím, jak se cítím, když napsanou melodii poslouchám. V mým životě se toho v průběhu psaní tohohle alba dělo hodně – začal jsem abstinovat, oslavil jsem třicítku, oženil jsem se a zjistil jsem, že ze mě bude otec. Všechny tyhle věci ovlivnily moje psaní, ať už přímo nebo nepřímo.

Na Vašem Instagramu padla zmínka, že jste jako kapela „dali každé skladbě co nejvíc lásky a péče, kolik jen bylo možné“. Máš Ty osobně nějaké favority? Třeba ty, které Tě nejvíc bavily nahrávat nebo s Tebou nejvíc rezonují?

Každej song z každého našeho alba byl v jednu chvíli mým nejoblíbenějším. Každý náš song mi stále dělá radost, když ho slyším. Slyším tu lásku, která je do nich vložená. Teď když je album Accelerator hotové a já od něj mám trochu větší odstup, songy „Slow Karma“ a „Do The Twist Of Fate“ pro mě z alba vynikají.

Jaké byla samotná tvorba jednotlivých skladeb? Byla to jednoduchá a rychlá inspirace, nebo spíše pomalý proces, kdy každý verš měl několik verzí, než se našel ta nejlepší?

Většinou to bývá kombinace obou způsobů. Když mě napadne song, přijde to naráz a hodně rychle. Cítím, jako bych přijímal signál, který mi zasílá nápad z nějakého mysteriózního místa. S melodií a skladbou v hlavě pak chvíli žiju, tak nějak je absorbuju. A v průběhu toho se příběh začne sám tvořit.

Samotné psaní textů bývá trochu jako sochařství – kousek po kousku skládám a upravuji, dokud naproti mně nestojí něco krásného.

Pomohlo Ti album (ať už psaní, nebo nahrávání) nějak zpracovat nějaké kousky sebe samého? Tvou minulost nebo jak je zmíněno na Instagramu „budoucnost, která mohla být“? To zní jako těžké břímě.

V některých skladbách jsem při tvorbě vzal určitou emoci, kterou ve mě vyvolala nějaká situace v mým životě, a tu otočím do nějakého narativu. Napsaný příběh může skončit úplně jinak než událost, která ho inspirovala, ale emoce je přímo propojena s oběma. Všechny skladby nejsou úplně mým osobním deníkem, ale vždy pochází z mých čistých emocí.

Co je hlavní pointou, kterou má album Accelerator vyjadřovat? Jak jsme již zmínili, je to poměrně emotivní deska… Je tady něco specifického, co bychom si jako posluchačí měli při poslechu odnést?

Snažil jsem se skladby protkat co nejvíce zkušenostmi, které jsem nabyl během života. Byl bych rád, kdyby některé z nich někomu třeba pomohly. Dělám to také hlavně proto, aby když se na skladby podívám zpětně někdy později ve svým životě, mohu si vzpomenout, kým jsem v ten moment byl.

Co bylo inspirací pro živé a rytmické melodie i přes poměrně depresivní texty? Není to třeba pointa sama – i když je život těžký a vše se zdá smutné, vždy je kolem nás něco živého, co nás drží nad vodou?

Myslím si, že právě tahle opačná polarita vypovídá o paradoxní povaze života. Těžké časy jsou neoddělitelně součástí krásy života.

Jaká je zatím zpětná vazba na nové album? Je taková, jakou jste ji jako kapela očekávali, nebo se stalo i něco speciálního, neobvyklého?

Dělá mi radot, jak je album přijto. Měl jsem tu čest poznat v průběhu tour mnoho našich fanoušků, kteří se mnou sdíleli své prožitky z poslechu našich skladeb. Ta nejvíc speciální věc je vždy slyšet publikum zpívat vaše slova s vámi.

K samotnému tour, které se koná společně s vydáním skvělého alba – nemůžeme se na Vás tady v Praze dočkat! Zastávka v Praze Vás čeká již v březnu. Těšíte se na Vaše české fanoušky? Přeci jen jsme Vás v Praze ještě neměli!

Nemůžeme se dočkat! Budeme v Praze poprvé a je to jedno z míst, kam jsme se vždy chtěi podívat.

Je tady něco, co byste čekajícím českým fanouškům rádi sdělili před Vaším prvním koncertem?

„Mluvíte anglicky?“ 😀

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: