Vitamin X dodali Smíchovu potřebnou energii (Report)
V pátek se v Subzero uskutečnil koncert tří kapel. V den, kdy se konaly minimálně další čtyři koncerty. Po prvotním rozkoukání a pokecu se známými venku před vstupem jsem vyrazil dovnitř podívat se na první kapelu večera. Ta měla začínat ve 20:45 a odstartovala o nějaké dvě až tři minutky později.
Čert to vem – ve výsledku to nehraje až takovou roli. První kapelou večera byli Violet Bloom, pětičlenná kapela z rakouského města Graz se zpěvačkou s blonďatými krátkými vlasy za mikrofonem. Hráli rychlý oldschool hardcore 90. let typu Minor Threat; ten hrála i druhá kapela večera, nebudeme však předbíhat. VB byli doplněni na poslední chvíli místo odpadnuvších Wounded Paw, kteří zrušili celé evropské turné. Na první kapelu to byl sympatický výkon. Bylo znát, že začínají, protože byla cítit lehká nervozita a stydlivost, hlavně v krátkých proslovech mezi skladbami. Bylo však příjemné vidět úsměv na tváři zpěvačky po celou dobu a hecování na konci proslovů: „Enjoy it.” Bylo fajn, že organizátoři prázdné místo vyplnili.
Dalšími se stali The Tangled Lines z Německa. Hráli tu po 13 letech a byl to, musím říct, příjemný návrat – se zpěvačkou o mnoho starší, které nechybělo vtipkování s publikem. Překvapila její čeština s roztomilým přízvukem: „Jídlo bylo moc dobrý,“ a „Mám tady svoje děti, to je pro mě důležitý. A taky kamarádku z Belgie, to je pro mě taky důležitý.“ Projev byl daleko energičtější než u první kapely a s feministickým poselstvím. Došlo i na circle pit, ke kterému zavelel jejich dlouhovlasý basák: „Jste všichni starší, tak opatrně, bacha na kolena,“ na což zpěvačka doplnila opět česky: „Opatrně a pomalu.“ Od té doby se to začalo vepředu více hýbat a musím říct, že návštěvnost už od první kapely (na to, že to kolidovalo s ostatními koncerty) byla velice slušná. Velký sál byl z větší části zaplněný a i když byla samozřejmě vidět volná místa, překvapilo, že na koncert přišlo tolik lidí a ne třeba o polovinu méně.
Pak přišel na řadu hlavní hřeb večera Vitamin X, kteří měli začít 22:25 kvůli případnému přesunu lidí z Akropole, kde koncert končil asi o půl hodiny dříve. Navíc kdo by dorazil a prokázal se vstupenkou z Akropole, dostal by slevu na vstup – sympatické gesto od pořadatelů. Zpěvák se v jednom mezičase mezi songy ptal, kdo z Akropole dorazil a přihlásili se dva lidi. Jejich rychlý hardcore s politickým přesahem podaný zábavnou formou díky hláškám zpěváka mezi songy je vždy divočina. Naposledy byla možnost je vidět na Fluffu a všichni byli zvědaví, co předvedou tentokrát. Musím říci, že byla vidět snaha utrhnou to, avšak na před lety se mi na venkovní stagi líbili více. U některých songů divně duněla basa. Paradoxně na nich bylo méně lidí než na předchozích dvou kapelách, což je zvláštní vzhledem k tomu, že ten večer byli headlinery. Tentokrát nelítalo úplně vše kolem a i stagedivů bylo poskromnu. Více seskoků bylo vidět na stagi z kopáku, v hlavní roli se zpěvákem na začátku několika songů. Hlavní divočina se odehrávala tradičně vepředu pod stagí. Tam to vřelo pěkně, lidé létali trošku do stran. Do ideálu to však mělo daleko. Škoda mála lidí na ně, i tak bylo fajn je vidět v Praze. V mém případě jsem je viděl poprvé v klubu.
Text // Hadrabák Foto // Karel Vyskočil – díky!
