Uvolněte se, prosím! The Cult slavili 40 let na scéně v komorní atmosféře
Samotný příchod k pasáži aneb bývalému Divadlu Archa mě ujistil, že zde nepotkám klasický „Rock for People lidičky“. Přeci jen jdu na kapelu, která slaví 40 let na hudební scéně v rámci „The 8424 Tour“, takže jsem slušně řečeno srážel věkový průměr. Vstup byl stanoven na sedmou hodinu večer, což o pár minutek neklaplo. Čekat na sebe nechali předskokan i samotní The Cult.
Po vstupu jsem zaujal místo na balkoně a čekal… v rámci toho jsem zaslechl rozhovor, že zde The Cult v minulosti už vystupovali, a bylo tomu opravdu tak. Od poslední zastávky v místě, kde míval svůj rajón Jan Kraus se svou TV show, uplynulo dlouhých čtrnáct let!
Jak již bylo zmíněno: Hudební večer měl odstartovat úderem osmé večerní, ale akustické představení začalo až o čtvrt hodiny později. Na scénu přišel švédský temný folkový písničkář Jonathan Hultén. Zatímco se svou kapelou Tribulation hraje progresivní metal, zde se jednalo o éterické vystoupení. Ač set nepatřil do mého ranku, tak jsem poslouchal, co nám gotický umělec chce sdělit. Což se o spodním davu říct nedalo. Bohužel debatním kroužkem narušoval kvalitu vystoupení. Chápu, že zde si úplně nezatrsáte, ale projev úcty je na místě! A prosím… příště si aspoň vypněte blesky na telefonu. Chudák Jonathan…
Suterén a balkony se v průběhu slušně zaplnily – jde se na věc! Bedňák provoněl sál vonnými tyčinkami (to jsem ještě nezažil, ale vše je jednou poprvé) a The Cult zahajují set kytarovkou „In the Clouds“. Vystoupení graduje každým dalším songem, čemuž napomáhá smog a místy až moc ostrá světla – to občas bylo na škodu, jelikož byla vidět pouze silueta kapely, i přesto šla z pódia specifická atmosféra. PS: To určitě bylo těmi tyčinkami… Bingo!
Oslava? Tak se vším všudy! Toto tvrzení bylo znát i na výběru skladeb, a že za těch let je z čeho vybírat. Během hodiny a čtvrt nám byl servírován průřez skoro celou diskografií. Došlo samozřejmě i na největší hity „She Sells Sanctuary“, „Rain“ nebo „Fire Woman“, jejíž dlouhý chorál „fireeeee“ zpívalo zcela zaplněné divadlo.
Léta se na samotné kapele podepsala, ale energie jim zůstala. Ze zpěvákova tance by měl radost Rocky Balboa. Přední a zadní hák lítal ve slušném tempu, až si z přehnaného zápalu samotný zpěvák rozbil mikrofon a následně zahodil ruční tamburínu mezi první řadu fanoušků… někdo chytá trsátka, někdo nástroje. Suvenýr k nezaplacení.
Shrnuto? Jedna věc je jistá. I po čtyřiceti letech mají The Cult co nabídnout. Nezaměnitelná identita s chytlavými kytarovými riffy funguje dodnes.