Japonský všechnocore Paledusk rozhoupal loď Cargo Gallery (Report)
Oči všech se už nezadržitelně stáčejí k letošnímu ročníku festivalu Rock for People, jeho pořadatelé ale v žádném případě nezahálejí a v mezičase pro nás připravili ještě jednu poslední koncertní lahůdku. Tou byli žánroví experimentátoři Paledusk až z dalekého Japonska, kteří se ve čtvrtek přijeli Praze představit na svém prvním evropském headline turné. Doprovodila je trojice neméně dobrých kapel, s jejichž pomocí se s námi klub Cargo Gallery, umístěný na lodi, pěkně rozhoupal.
Před hezky zaplněným klubem to jako první rozpálili australští Headwreck. Stejně jako headliner, ani tahle parta se neomezuje na jedinou žánrovou škatulku a ve své hudbě kombinuje moderní metal, core, nu metal, elektroniku a hlavně velké množství energie, kterou pánové hýřili i na stagi. Jejich set byl možná krátký, ale úderný, a publikum si tak kapela podmanila okamžitě. Dav na povel mával, skákal, rozjel se moshpit a téměř se zdálo, že jsou to právě Headwreck, na koho sem dnes všichni přišli. Největší nadšení pak skupina sklidila za cover songu „Lying from You“ od světoznámých Linkin Park. S kytaristou ve sci-fi brýlích a abstraktními animacemi na elektronickém plátně v pozadí nastolila kapela také mírně futuristickou atmosféru, která se díky vizionářské hudbě všech interpretů udržela po celý večer.
Podobného přijetí se dočkali i Greyhaven z amerického Kentucky. I oni svým intenzivním setem vzbudili značnou pozornost. Ve středu klubu se už divoce míhala těla, circle pity se točily a v úzkém prostoru lodi začínalo být pěkně horko.
To ale ještě nebylo nic proti tokijským Knosis, kteří vzali klub totálním útokem. Kapela sice dostala na pódiu více času než předchozí support, to ji ale ani trochu nezpomalilo. Jejich set byl dravý, zběsilý a divoký, ještě podtržený démonickými výrazy zpěváka Ryo Kinoshity. Publikum na jejich vlnu okamžitě naskočilo, a tak nastala slušná mela – v kotli to vřelo, walls of death střídaly vlny crowdsurferů, zbytek osazenstva lodi mával, skákal, tancoval nebo aspoň křičel a vřeštěl. Taková míra fanouškovství nebyla překvapivá – frontman Ryo je dobře známou osobností světové core scény, coby zpěvák působil ve slavných Crystal Lake po většinu jejich kariéry, a když před třemi lety odešel, soustředil svůj talent právě do vznikajících Knosis.
I ostatní členové kapely už mají bohaté zkušenosti z jiných projektů, a tak i když jde o kapelu hodně mladou, jsou to vlastně už ostřílení mazáci. Hudebně jsou Knosis v některých skladbách měkčí a melodičtější, než na co jsou Ryovi fanoušci zvyklí, dochází zde také k velkému žánrovému přesahu – kromě metalcoru se v jejich tvorbě mísí i třeba black metal, rock či rap. Kapela zahrála téměř celé své debutové album GENKNOSIS. Největší šílenství pak rozpoutala závěrečným coverem songu „YARUSHIKANEE“ od japonské kapely FIRE BOYS, kterou s nimi skandoval celý klub. Knosis se nakonec poměrně tiše vytratili, přestože to vypadalo, že jsme právě zhlédli vystoupení headlinerů. Ti nás ale měli teprve čekat.
A ano, Paledusk vzbudili v publiku ještě větší poprask. Kapela z japonské Fukuoky totiž disponuje sympatickými usměvavými členy, z nichž srší pozitivní energie, i chytrou, originální tvorbou, jakou hned tak někde neuslyšíte. Přestože primárně jsou Paledusk metalcorovou a metalovou kapelou, v jejich tvorbě se prolínají vlivy nejrůznějších žánrů – vystopovat v ní můžeme rock, pop, rap, industriální a elektronickou hudbu, ale i třeba jazz – na co si vzpomenete, to už Paledusk do své hudby nejspíš nějakým způsobem zakomponovali. Hravé melodie, elektronické linky i zuřivé screamy udržovaly pod pódiem konstantní pohyb, a protože jejich hudba byla měkčí a melodičtější, než jakou hráli Knosis, kromě moshe se tentokrát i tancovalo.
Frontman Kaito si podmanil většinu fanoušků a o zbytek se postaral polonahý kytarista Daidai. Spolu se zbytkem kapely předvedli pestrost tvorby Paledusk hned na šestnácti skladbách, především ze svého loňského debutového alba Paledusk a jeho rozsáhlé deluxe verze – k nejznámějším patří sigly „Black Ice“, „Area PD“, „HUGs“, „Lights“, „I Love You Baby“, „No Way!!“, „Super Natural High“ nebo „Slay!!“. Z o rok staršího EP Palehell zazněly singly „Palehell“, „Rumble“, „No! “ a „I‘m Ready To Die For My Friends“. Fanoušci byli nadšení, a co víc, nadšená byla i kapela.
Po festivalovém vystoupení na Rock for People a dvou supportech si u nás konečně zahrála i první velký koncert, a jak se zdá, nebude poslední. Už teď se prý totiž na příští návštěvu u nás moc těší.
Text: Kai Klen
