The Devil Wears Prada zničili pražské Futurum! (Fotoreport)
V sobotu jsme si ve Futuru užili metalcorový nářez, ze kterého se někteří vzpamatovávají ještě teď. Line-up byl bohatý: The Devil Wears Prada, Kingdom Of Giants, Ocean Grove a SENNA.
První kapelou sobotního mecheche byla zatím ne moc známá německá SENNA, na které šlo dost poznat, že je na začátku své cesty. Nestihl jsem úplně celý set, ale pánové schytali klasický úděl první kapely se vším všudy – vlažné publikum a ne úplně super zvuk.
S další partou už se ale ve Futuru pořádně zvířil prach. Až z Austrálie totiž dorazili Ocean Grove. Kluci z Austrálie přivezli nejen pořádnou porci energie, ale taky nějakou podivuhodnou schopnost přitahovat všechny lidi nad 190 cm přímo přede mě.
Každopádně protinožci Ocean Grove, kteří zaskočili za původně ohlášené SeeYouSpaceCowboy, Futurum krásně rozeskákali, poděkovali za milé přijetí v promrzlé Praze (trochu rozdíl oproti aktuálnímu létu v Melbourne) a rozjeli první lehčí moshe večera.
Skvělá byla komunikace kapely, zvuk šel taky o něco nahoru a bavilo střídání zpěvů frontmana a basáka, který chvílemi působil jako lead singer. Ocean Grove jsem viděl poněkolikáté a tentokrát mě bavili možná nejvíc, což je částečně díky novému albu ODDWORLD, na kterém trochu osvěžili svůj numetalovo-grungeový zvuk.
Třetí v pořadí na stage vtrhli s obrovskou vervou kalifornští Kingdom Of Giants s moderním, i když stylově už možná trochu nadužívaným vizuálním animovaným doprovodem. „Království obrů“ nabídlo kvalitně podávaný technický metalcore s intenzivním zpěvem. Místy mi ale přišla jejich hudba trochu generická a dokázal bych si kapelu splést s několika dalšíma… Bylo to tak trochu od všeho něco a možná tomu chyběla špetka autenticity. Vystoupení samo o sobě ale bavilo, včetně featu s frontmanem začínajících SENNA.
Konečně přichází na scénu metalcorové legendy TDWP! S malým zpožděním a peckou „Mammoth“ jako otvírákem. Už od druhé „Watchtower“ se pak pod pódiem rozjíždí poctivý mayhem. Mike s Jeremym si pochvalovali české publikum a první vyprodanou show probíhající tour. To ale ve Futuru nebyla zase taková výzva a uměl bych si pro TDWP představit i větší prostor. V první půlce setu jinak potěšily novější hymny jako „Broken“ nebo stále relativně čerstvá pecka „Ritual“.
Před závěrečnou silnou pasáží si odbíháme na refresh pauzu k baru, kde nás za chvilku překvapí Jeremy DePoyster, který si s kytarou jen tak v chillu přiběhne na panáka, kopne ho tam, plácneme si a odbíhá zase zpět. WOW! Vracíme se do kotle na „Dez Moines“ a „Chemical“, ze které skoro mrazí. Jako finále grande pak prošoupeme střevíce na „Sacrifice“ a „Hey John, What’s Your Name Again?“! Bylo to zábavné, dojemné a upocené. A chci to znovu!
Text: Gerli // Foto: Šárka
