V rámci turné Dark & Beautiful Secrets dorazili v sobotu 7. května do Prahy švédské post-hardcore hvězdičky Normandie. Jak zaznělo v průběhu vystoupení od samotné kapely, objevili se v Praze po dlouhých šesti letech, a vřelost přivítání tomuto čekání absolutně odpovídala. Jako support se o vydatné rozhýbání publika postarali britští metalcoristi Our Hollow, Our Home a rockeři Led by Lanterns. Bylo to vážně tak dobré, jak jste slyšeli? Bylo…

Akce se konala pod taktovkou Rock for People. To znamená začátek včas a problém pro nás, pozdě příchozí. Protože kdo pozdě chodí, reportům škodí. Jako první se nám ovšem představili Led by Lanterns.

Na to, že ale nebylo ani 8 večer, crowd byl až netradičně živý a rozjetý. A pochval na show jsme od dalších návštěvníků slyšeli habakuk. O kvalitě vystoupení vypovídá i IG storíčko samotné kapely, ve kterém si pochvalovali pražskou atmosféru i napříč tomu, že byli v ČR poprvé. Tak zbývá jen doufat, že ne naposled.

Patnáctiminutovka na čerstvé pivo a čerstvý nádech (na začátek května bylo v klubu fakt pekelné teplíčko) a dav se začal zase shromažďovat pod stagí. Jestli se lidi tolik těšili na OHOH, nebo je nalákaly ultimátní bangery jako Barbie Girl a We Like to Party, těžko říct. Atmosféra v Rokáči ale prostě je… byla dobrá.Možná dokonce lepší než u stolu v Prostřenu. Takže zaznělo pár tónů a rozjel se vydatný mosh. Naše Prázdnota, Náš Domov si několikrát řekli o circle pit nebo wall of death, přemlouvat dav pod pódiem ale dvakrát nemuseli. Ten totiž nadšeně přijal každou možnost odlepit paty ze země a protančit své Vans střevíčky… Postupem času aktivita v kotli lehce uvadala, to se ale dá vysvětlit výživným začátkem, zasraným vedrem i šetřením nějakých sil na zlatý hřeb večera. Pokud bychom show OHOH museli něco vytknout, bylo by to poněkud fádnější osvětlení, ale celkový dojem byl prostě výborný.

Asi o 20 minut později už se sál plní víc než Kaufland ve středu ráno, nabíhá švédská čtveřice, ač s francouzským názvem, a servíruje publiku výživnější menu než nemasové kuličky z IKEA. „Když jsem je viděl naposledy, vůbec mě to nebavilo…“ říkal mi posmutněle ve středu v Dejvicích Gumi. Škoda. V sobotu si mohl dost radikálně změnit názor. Švédské kvarteto odpaluje svůj set peckou Babylon a hned po prvním Philipově dotazu „Are you following or falling out?“ je jasno. Všichni jsme following! Ať už jste skalní fanoušci tohoto alternativního rocku, nebo jste dorazili spíš na tvrdší OHOH, těmhle vibes se ubráníte jen těžko. Proč taky?

Hned jako druhý song následuje oblíbené Jericho (kožmekeři znají dle refrénu jako Cherry Coke) a pozitivní energie by se dala krájet líp než mlha nad Brčálníkem. Následují další pecky Ecstasy, Holy Water, dočkáme se i nejstarších parád jako Awakening a Collide. Tvrdší kousky střídají ty melancholičtější, a všechno je najednou tak nějak fajn, správně a v pořádku. Singalongy lámou konstrukci se světly (na kterou se tentokrát nikdo nevěší, bohužel), trhají holkám rodidla a chlapci chtějí mít u svých vyvolených úspěch aspoň z poloviny, jako ti na pódiu. Celá akce končí symbolickým odmáváním White Flag, všichni jsme hotoví, ale nejradši bychom ještě pokračovali… Bohužel.

Čím že teda sobotní show byla tak popiči? Vlastně těžko jednoduše popsat, byl to prostě komplexní kvalitní celek bez nějakých extravagantních píčovin, které tady prostě nebyly třeba. Jednoduchá a kvalitní show, fantastický zvuk a 120% pozitivní nálada a energie. Děkujeme, přijďte zas. A klidně dřív, než za šest let…

Fotky // Pavla Dolanská

Text // Gerli