„Pop-punková kapela je náš celoživotní sen, blink-182 jsou nejvíc autentický,” tvrdí Bitter Season (Rozhovor)
Jedna kapela nestačí. A tak si známé tváře a hlasy z kapel Skywalker, Lorelai nebo Burning Steps založili ještě jeden projekt/kapelu nesoucí název Bitter Season. O tom, jak kapela vznikla, jaké jsou její plány a, jak jinak, i názory si Kačer v obsáhlém rozhovoru popovídal s hlavními otci myšlenky – Kachnou a Mariem.
A nezapomeňte, že se na kluky můžete jít osobně podívat již 27. ledna do Bowl Baru, kde proběhne první event naší United Klubovny. Společně s Bitter Season v Bowlu vystoupí ještě YI a Glad for Today. Ale teď se již přesuňme k rozhovoru!
Kačer zdraví Kachnu a Maria, pojďme hned k tomu aktuálnímu! Vaše kapela Bitter Season vystoupí na premiérovém večírku United Klubovna 27. 1. v pražském Bowl Baru, kde se představíte vedle Glad for Today a YI. Jak se na tohle spojení těšíte?
Kachna: Tak na Glad for Today se netěšíme, to je prostě pop rock gympláckej, který je úplně nudnej. Frontman je nejhorší člověk, co jsem kdy v životě poznal.
Mario: Já se k tomu ani nebudu vyjadřovat. (smích)
Takže vám máme sehnat víc šaten říkáte?
Kachna: Určitě no, kdyby to šlo zařídit. Ke konci ledna by ještě mohla být zima, tak kdyby Kašpi mohl být celou dobu venku a prostě by volal telefonem, který by se napojil na mikrofon dovnitř, aby tam reálně ani nechodil. Tak kdyby to šlo zařídit, tak to bychom byli fakt rádi. (smích)
Mario: To by bylo úplně skvělý.
Dám požadavek Gumimu, uvidíme, co s tím spáchá…
Kachna: No jasně, to splní, to je jasný.
Jinak co se týče United Klubovny, tak tam máme daleko víc večírků. Máte v plánu na nějaký vyrazit?
Kachna: Musím se na to pořádně podívat, Gumi mi o tom v sobotu na křtu Tchert vyprávěl. Je toho hromada, takže se na to musím pořádně podívat. Úplně na začátku mi Gumi poslal celý adresář se všemi grafikami, tak jsem to rychle projel, ale vlastně ani nevím, jestli už to je celý dodělaný, nebo ještě ne, nejsem si jistej. Jako uvidím, no, uvidím podle těch jmen, co tam hrají. Mám v tom zatím bordel.
Mario: Já vlastně to samý, moc nevím, o co tam jde, ale spontánně bych asi došel na DJ Nagana. Je tam DJ Nagano?
Hele to se ještě domluvíme, asi bude.
Kachna: Jako jestli nás chceš někam natáhnout, tak tam prostě dej DJ Nagana.
Svoji premiéru jste měli jako support Neck Deep. Jak na to vzpomínáte?
Mario: Na premiéru vzpomínám všelijak, bylo to určitě super, akorát já na to vzpomínám tak, že jsem byl dost mimo.
Kachna: Podle mě jsi byl nervózní.
Mario: No, tys mě tam uklidňoval, jsme se tam objímali.
Kachna: Mario byl trošku nervózní. (smích) Já na to vzpomínám v dobrým. Je fakt, že jsem byl od rána strašně nervózní. Když jsem ještě dělal před koncertem nějakou práci, tak jsem se na to nemohl soustředit a bylo to vyhrocený, ale spadlo to ze mě v momentě, kdy jsme si udělali zvukovku a jakmile padl první tón, tak pak už to bylo v klidu. Pro mě to bylo hezký tím, že je nám prostě přes třicet a jsme na to hraní hrozně zvyklí a najednou to byl zase byl „první“ koncert a to se mi hrozně líbilo. A ještě to takhle bude klidně rok. Je to hrozně cool, že člověk pořád může být nervózní. To zní, jako že jsem normálně zvyklej hrát koncerty a nikdy nejsem nervózní, to ale není pravda. Tohle je takový jiný. Vracím se tím ve svý hlavě o nějakých patnáct let zpátky. Nervozita je docela fajn.
Mario: Je to takový nostalgický, jak se vracíme zpátky v podstatě do svých třeba šestnácti let. Ne, že bychom někdy přestali poslouchat tyhle starý kapely, jenom to jedem zase spolu, prožíváme to a je to takový… it’s magic.
To jste mi nahráli na moji další otázku. Mě tam moc bavily ty průpovídky, co jste tam měli v průběhu toho setu. Patří to k vystupování, nebo to bylo spontánní?
Mario: My něco říkali? To si ani nepamatuju.
Kachna: Mně se občas stává, že někdo říká, že jsme měli nějaký skvělý průpovídky a člověk si to ani nepamatuje, protože to jenom kecáš a nějak extra to neřešíš. Ale pro mě vždycky ke koncertu patřilo se na tý stagi uvolnit a občas plácnout nějakou věc. Zpětně to zní podivně, ale v tu chvíli to je legrační a to je podle mě skvělý. Tady u tý kapely mi přijde, že jsme si splnili sen a tím pádem tam není komu co dokazovat. Takže je to určitě spontánní. Cokoliv na stagi řekneme, tak je to v kouzlu toho momentu. Že bychom si secvičili číslo dopředu, to asi ne. (smích)
Měli jste možnost setkat se s Neck Deep?
Kachna: Vzadu jo, kluci jsou dost normální, nebyla tam nějaká rock star atmosféra, to tahle kapela kolem sebe vůbec nemá. My máme s kapelou to štěstí, že se s basákem známe už hroznejch let, takže tam to bylo hodně na osobní a přátelský linii. Že by tam byli security nebo podobný nesmysly, tak to vůbec.
Viděl jsem, že na koncert jste pak zůstávali, takže jste si to užili?
Kachna: Jo, já myslím, že to bylo skvělý. Myslím, že to od nich byl hodně super koncert. Byl dlouhej a energickej a fakt dobrej, takže to bylo skvělý. Dorazilo tam hlavně spoustu mladých lidí a to je něco, co chceš vidět, jak tam řáděj.
Prý sis stěžoval v komentářích, že lidi neumí moc moshpitovat. To je na tebe, Kachno. Co mi k tomu řekneš?
Kachna: Jo, to jsem psal do storiečka… přijde mi, že pop-punkových kapel tady nikdy moc nebylo… něco málo, ale moc ne, takže to ani nejde říct obecně, ale myslím si, že to ještě bude chvíli trvat, než se lidi trochu uvolní – když to řeknu úplně vidlácky – u muziky, kde se neřve. Zatím mám hlavně u nás v Česku trošku dojem, že když je ta hudba tvrdá… a tvrdou myslím tu, kde se řve… tak lidi pařej víc a víc se uvolněj, protože jsou zvyklí, že tohle je ten nářez. Když ta muzika ale není uřvaná, tak mají pocit, že můžou jenom pokyvovat hlavou, což mi přijde lehce absurdní kvůli tomu, že to je punk a je jedno jestli je to ten punk, kde se řve, nebo ten, kde se neřve. Podle mě je to to samý. Myslím, že by bylo fakt dobrý, kdyby se lidi trochu uvolnili. Ale víš co, hráli jsme asi tři koncerty, takže to byl můj prvotní dojem.
Mario: Já myslím, že to tady je tak nastavený. Prostě pop-punk nebo tady ty styly po roce 2000, nu-metal a tady to všecko, u toho mi přijde, že lidi to vnímají tak, že jsou tyhle styly mimo. Nikdy to tady nebylo úplně přijatý si myslím. Nu-metal tu byl ještě přijatý mnohem líp, pop-punk je takový tralaláček.
Kachna: Máš i lidi, co na to přijdou, ale zatím mi přijde, že ty lidi jsou jako… tyjo, jako když tam začnu teď pařit, tak nevím, jestli to je vhodný, nebo ne, přitom rytmicky je to stejný jako x kapel, který jsou tvrdý. Pro mě osobně je to jedno, ale možná těch zkušeností je tady málo, takže uvidíme, jak to bude vypadat do budoucna.
Další možnost vystoupit budete mít na festivalu Rock for People. Už víte, jaký den budete hrát?
Kachna: Jestli to máme vědět, tak jsme to zapomněli… ne, počkej, moje holka mi říkala, že to je někde na internetu napsaný, ale já jsem na to nekoukal, takže já osobně to nevím. Ale je možný, že bych to měl vědět. Ne? (smích)
Jinak co se týče Rock for People, máte v plánu tam dorazit? Jakože být na celý festival?
Kachna: Tak ono by bylo docela těžký tam zahrát, kdybychom nedorazili. (smích) Ne, jako my uvidíme podle toho, jak ty kapely budou rozházený. Já jsem viděl, že tam jsou znova Neck Deep, tak to bych se šel rád podívat. Minule, když jsme tam hráli, tak to bylo úplně kouzelný. Ale jsou tam dobrý kapely. Jak říkám, uvidím podle toho rozdělení na dny. Je možný, že bude nějaký den, který pro mě nebude relevantní, tak tam třeba nebudu, ale uvidíme. Ono to tam je vždycky dost v pohodě, je tam zábava, i když tě ten den nikdo moc nebaví… i když to se moc nestává.
Mario: Rock for People dobrý, taky jsem tam už párkrát hrál a za mě super fesťák. Máme tady super fesťáky a Rock for People je jeden z nejlepších, takže jsme vděční, že tam můžeme letos hrát, i když jsme nová kapela.
Co se týče projektu Bitter Season, co máte v plánu dál? Máte venku tři songy, jestli se nepletu. Plánujete nějaký CDčko nebo EPčko?
Kachna: No jasně! My jsme toho napsali strašnou hromadu, ještě v druhý půlce tý pandemie jsme to začali dělat, tak jsme toho napsali hromadu a teď máme takový polorozepsaný další songy. Je toho hodně, co máme napsanýho, máme i nahraný studiový věci, který jsme ještě nepouštěli ven.
Mario: Máme třeba deset songů.
Kachna: Já si myslím, že tak deset songů určitě máme.
Mario: Z toho pět nahraných, dva teprv čekají a dalších pět máme dema.
Kachna: V nějaký blízký době to doděláme do formy nějakýho EP a potom se dáme do nahrávání ještě jiných věcí. Takže toho máme opravdu spoustu a budeme to pouštět postupně. V tyhle době asi nemá smysl nedělat nic a potom pustit deset songů najednou.
Mario: Budeme postupně házet songy, at to má nějaký spád a pak to uzavře celá deska nebo EP.
Jak vůbec vznikl název kapely?
Kachna: To můžeš říct ty, Mario, to je tvůj nápad.
Mario: No, jednoduše, prostě jsme hledali, hledali, hledali a… Bitter Season.
Kachna: Je to úryvek z textu Box Car Racer. My jsme se podle mě dlouho snažili dojít k něčemu, co bude hlavně hezky znít, protože v tom názvu nemusí být nějaká velká myšlenka.
Mario: Poslouchal jsem Box Car Racer a to bylo na první dobrou – Bitter Season.
Kachna: Mně to zní hrozně cool a ještě k tomu, když to vylezlo z hlavy Toma DeLonga, tak to nemůže být lepší. To úplně do sebe zapadlo a bylo to v tu chvíli jasný.
A co koncerty v zahraničí? Já jsem koukal, že jste teď měli event v Německu. Něco dál se plánuje?
Kachna: Teď máme rozjednaný nějaký věci v Německu a ještě i v Rakousku, Vídeň jsem řešil a tak, no. To Německo je taková země, kde má podle mě největší smysl se tam snažit trochu cpát, takže tím směrem bych to určitě chtěl směřovat. Víš co, zase s novou kapelou to není nejjednodušší věc na světě, ale samozřejmě už tam máme spoustu známejch ještě v tomhle tom věku.
Oba působíte i v jiných kapelách než jen v Bitter Season, jak to vnímali ostatní členové, když jste si založili tuhle pop-punkovou skupinu? Neměli nějaký narážky?
Kachna: Tak David s náma hraje, ten je ve Skywalker se mnou, takže tam je to v pohodě, Tomáš od nás si vlastně dělá Tchert, takže ten má zase úplně opačným směrem taky svůj side project, Damča má mimčo, navíc vlastně nahrával bicí na ty první songy a celý to produkoval, takže je v tom stejně zainteresovanej. Je to takový logický vyústění toho, co jsme vždycky chtěli dělat, takže mně to přijde dost přirozený. Nepřišlo mi, že by se někdo proti tomu ohrazoval. U nás teda v klidu.
Mario: U nás taky bych řekl, kluci to cenili. Zároveň my jsme toho teď s Burning Steps moc nedělali a já jsem se potřeboval prostě někde vyřádit. Honza ke mně chodil každou středu od toho covidu, tak jsme to nakonec celý nějak poskládali a funguje to.
Co vás ovlivnilo? Kde berete inspiraci?
Kachna: Reálně asi blink-182, NOFX a pak všechno ostatní, co z těch kapel vzešlo.
Green Day to nebyli?
Kachna: 90s Green Day jo. Dookie jsem si koupil na vinylu před pár lety, abych to dal do svojí kolekce a to je deska, kterou absolutně zbožňuju.
Mario: Insomniac je taky skvelěj.
Kachna: Jo, ten je taky skvělej. A celý devadesátý léta Green Day jsou úplně skvělý. Nedávno jsme se u Maria zasekli na první desce Green Day, tuším z roku 1989, z toho jsme byli zase úplně odvařený. Green Day byli od první nahrávky vymakaní muzikanti, vyspělí a zároveň přirození. Pro mě je tam pak akorát velký zklamání to, kam se to posunulo dál. Když byli na Rock for People, tak to mě bavilo, oni to zahrajou skvěle, ale od půlky jsem byl už znuděnej. Mě hrozně irituje, když do punk rockového koncertu začneš zapracovávat stadionový nesmysly. Přijde mi, že to tím jenom kazej, je to škoda.
Byli jste se podívat na Blink, když tu loni hráli v O2 areně?
Kachna: Byli, já jsem na nich byl potřetí.
Mario: Já podruhý.
Kachna: V roce 2014 jsme na nich byli oba v Praze a já jsem je ještě viděl s bráchou a s klukama v roce 2010. Byli jsme na nich v Hamburku nebo v Hannoveru, teď si nejsem úplně jistej, ale v jednom z těchto německých měst a byl to takový ten typ koncertu, že to působilo jak festival, ale byl to koncert. Je to venku a celý je to festivalové pojatý. S nima tam minule byli All Time Low, což mě sralo, a ještě Thrice, což je takový zvláštní post-hardcore a nesedělo to tam, ale kapela je to dobrá. Na mě Blink působí úplně nejvíc autenticky. Já si uvědomuju, že to nehodnotím vůbec objektivně, ale podle mě je to nejlepší věc na světě. Jsou ve formě, ve který si dovolím říct, že nikdy nebyli. Energií je to na úrovni jako před dvaceti lety a profesionalitou to je ještě dál, takže to kombo je úplně geniální.
Mario: Já jsem se právě bál, jestli ten jejich hype nebude jen takový pseudo a pak to nebude jako ty předchozí dvě desky.
Jak vnímáte Machine Gun Kellyho? Protože na jednu stranu mi přijde, že se díky němu pop-punk zvedl.
Kachna: Já to řeknu solidně a zároveň upřímně. Pro je je Machine Gun Kelly úplně irelevantní pop-punk a řeknu ti proč. Protože ty desky, co on vydal… prostě to zní jako nejzapomenutější nápady někde na dně posledního šuplíku Blink, co tam úplně zapomněli před patnácti lety a Travis to vytáhl, rychle to hodil do compu, rychle to nabubnoval a hotovo. Takový výplňový a hrozně na jistotu hraný věci. Hrozně lidí říkalo, že možná tím ten týpek natáhne lidi k tý muzice, ale to je to, co se nikdy nestalo. Tomáš od nás vždycky říkal, a to je pro mě hrozná pravda, že ty lidi, kteří poslouchají Machine Gun Kellyho jako rappera, tak si pustěj ty jeho nový desky. Některý z nich to nebude bavit, některý to bude bavit, ale ten přeliv k tomu undergroundu se vůbec neděje, on pro tu scénu podle mě vůbec nic neudělal. Mně taky přijde, že se úplně nesmyslně ztrapňuje hádkama s kapelama, který jsou úplně někde jinde. Podle mě je mimo.
Mario: Si vzpomínám, že mě docela dřív bavila ta deska, co byl ještě rapová, ta poslední. Tam mě něco bavilo, ale potom, jak přišla ta nová pop-punková a jak běžel jeden ten singl v rádiu, to bylo takový nový a osvěžující, ale člověk z toho pak rychle vystřízlivěl.
Kachna: Ale abychom neskončili tento rozhovor v negaci, tak bych dal tipy na plno relevantních kapel: Koyo, No Pressure, The Story So Far nebo New Found Glory, které určitě stojí za poslech!
Kluci, děkuji za rozhovor a budu se těšit 27. 1. v Bowl Baru.
Kachna: Děkujeme a vidíme se!
Mario: Čau, ať se daří!
Autor: Kačer
SLEDUJ KLUBOVNU
