Pearly Seconds: Žánrová rozpolcenost vychází už z toho, jak je kdo v kapele založenej (Rozhovor)

S novým rokem vám chceme ještě více představovat nová jména a objevy, které stojí za pozornost. Začínáme na Plzeňsku, odkud se v posledních měsících hrne zase spoustu zajímavé muziky. K prověřeným jménům, jako Donnie Darko nebo Severals, se postupně přidává další jméno – Pearly Seconds. Formaci, jež sama sebe označuje za žánrově fluidní a rozpolcenou, jsme proto hned na úvod roku vyzpovídali v našem prvním rozhovoru!

Zdravím a díky moc za přijetí našeho pozvání. Vrhneme se rovnou na nejaktuálnější počin s názvem KIDZ. Pobavila mě ta myšlenka s obráceným stárnutím, kterou jsme mohli například vidět v pohádkové Arabele. Kdo s tímhle nápadem přišel a kolik času zabralo líčení?

Ahoj, jsme moc rádi, že můžeme konečně přispět trochou do mlýna klubový scény po všech těch peripetiích, který předcházely finalizaci desky a všeho toho kolem. Co se týče námětu ke klipu KIDZ, tak původní záměr byla oslava dětství .. oslava narozenin.. balónky … dortová válka atd. … pak jsme ale s tímhle nápadem přišli za Michalem Skořepou a ten nám, jak je jeho zvykem, poslal úplně převrácenej scénář, kterej ale ve výsledku vystihuje poselství songu… A my jsme si řekli, že jo! To je geniální 😀 Masky byly samo sebou jedna z nejzásadnějších položek rozpočtu klipu, i co se času týče. Matně vzpomínám, že to mohly bejt tak 4 hodiny na křesle … ale Marek s Nikushí byli super, takže to uteklo rychle. Navíc ty pohledy na to, jak z nás udělali naše budoucí já, byly k nezaplacení.. takovej FaceApp v reálu 😀

Všichni jsme v jádru děti a není od věci si to přiznat. Jak to bylo třeba u vás / tebe? Došlo k tomuhle uvědomění zpětně nebo jste v sobě tuhle message nosili vždycky?

Pokud se jedná o vášeň jako je muzika, tak tam se cítím jako dítě neustále .. objevování … zkoumání, hledání hranic. Dost často přijdu za klukama s nápadem, kterej je až moc šílenej, a jsem usměrněn 😀 Paradoxně jsou kluci v tu chvíli za ty zlý rodiče, i když v reálu (zatím) v počtu dětí před nima vedu s velkým náskokem 😀 Asi si tím něco kompenzujou nebo co 😀 

Ve vašem případě je mi fakt sympatické, že aktuální i nadcházející tvorbu lemují obsahově motivované songy. Další tematika, která mě zaujala, je skladba Toys, kde pro změnu reflektujete nesmyslnou posedlost válkou a zbrojením. Jak třeba nahlížíte na ty snahy o větší militarizaci společnosti a ozbrojování se?

Realita je taková, že aniž bychom to chtěli takhle natahovat, vlivem okolností trvala tvorba desky cca 5 let … a to se na druhou stranu odrazilo i na obsahu. Prostě bylo víc času na to zažít to dobrý i zlý a odrazit to v textech, v podstatě si nevybavuju moment, kdy bysme měli hotovej instrumentální song a museli jsme řešit text na poslední chvíli, aniž by byla na světě myšlenka.. s tímhle nám teda hodně pomáhá i náš kamarád Láďa Sedlák, kterej, co se týče lyrics, je můj parťák už od začátku a je schopnej, buď rozvinout moji myšlenku do finální podoby, anebo přijít i s vlastním pojetím textu od nuly. Nebo když mám potřebu napsat text komplet sám, udělá mi korekturu .. co se týče Toys, (song kterej vyjde na desce 2/2/24) tam je to sdělení jasný .. celý to zbrojení a předhánění se, kdo má víc hlavic, mi přijde úplně na hlavu .. pořád žiju v naivní představě, že lidi by jednou mohli přijít na to, jak žít v symbióze a míru a všechny tyhle nástroje hromadnýho ničení zrušit, zatím to ale současná realita opět pohřbívá ..

Aktuálně připravujete klip k songu Away, který se vrací k lockdownu. Co vám tohle období dalo a vzalo?

Tehle song je specifickej … v době, kdy jsem nařval a na hubu do Cubase ,,nabeatboxoval” hlavní motiv (refrén včetně kytar ve formátu dždždž :D.. jednou to najdu!), kterej teda jedinej přežil cca do současný podoby, jsme byli na pokraji rozkladu … původní kytarista Zdenda (zakladatel kapely) se po domluvě rozhodnul, že se bude naplno věnovat dráze mentora žákovských kapel (a je v tom fakt skvělej!) a bubeník Luky už taky lamentoval s myšlenkou opustit naše řady, tu do toho všeho byl covidovej opar a koncerty v nedohlednu .. to sdělení v refrénu je teda naprosto autentickej pocit v době, kdy jsem to dělal .. vem mě někam pryč, nebo mě zabij … takže jestli nám tohle období něco vzalo, bylo to hodně energie na udržení torza kapely. Co nám to naopak zpětně dalo je … jednak momentální odstup od muziky jako takový a víc času trávenýho v rodinným kruhu a taky možnost poznat následně nový skvělý parťáky, jako je Jirka (kytara) a Tom (bicí). Troufám si říct, že nebejt covidu, možná se pořád plácáme v původní sestavě a možná by se nekonal posun k desce a dalšímu směřování, protože by tam prostě asi chyběly ty nový elementy a možnosti. Ale čert ví …

Jste pevnou součástí plzeňské scény, která je v poslední době po letech zase na vzestupu. Zmiňme formace jako Severals, Whats In The Box nebo právě Vás. Cítíte to podobně? A jaká z těhle kapel je vám hudebně i lidsky nejblíž?

Popravdě, poslední dva roky jsme spíš trávili zavřený ve zkušebně nebo studiu a koncertovali jen zřídka … důvody jsem rozváděl výše … Severals vnímám jako partu, která si jde tvrdě za svým a přináší jí to ovoce v podobě skvělých akcí a i čísel, velkej respekt klukům! Whats In The Box zatím vnímám spíš pasivně z toho, co na mě vyskočí na sítích a fandím obecně každý kapele tady z Plzeňska, která do toho dává dostatek energie a dokáže zmobilizovat lidi k poslechu kytarový muziky. Budem rádi, když se naše cesty protnou i koncertně a Plzeň bude mít nějakej pomyslnej pilíř, do kterýho budeme moc rádi patřit. Do teď jsme ale neměli moc na čem stavět, co se týče releasů … to teď hodláme změnit.

Co nám u vás hraje k dobru, je určitě multižánrovost. Co song – to skok k jinému žánru, jak hledáte balanc, abyste i přes ty všechny vlivy zůstali rozpoznatelní?

Žánrová ,,rozpolcenost” vychází už z toho, jak je kdo v kapele založenej … všichni máme základ v metalový/rockový muzice, ale ty přesahy jinam už chodí od každýho individuálně. Třeba Péťa (klávesák) je tvor ovlivněnej klasickou hudbou a přinese ti nápad na klavír, kterej sice obalíš rytmikou a kytarama, ale už je tam od začátku jinej proces tvorby .. a je to prostě jiný .. u mě je to třeba tak, že hrozně obdivuju hitovost kapel jako BMTH, ať už pracujou v jakýchkoliv aranžích (napříč deskama od Sempiternal). A když mám nápad, už nad ním přemýšlím tak, jak by to znělo na velkým koncertě a pak si nedávám hranice v tom, jestli to bude metalcore nebo indie rock nebo pop… jestli se nám podaří zůstat rozpoznatelní, to asi teprve zjistíme časem, sázíme na výrazový prostředky jako melodický linky prolnutý screamem, nijak s tím ale nekalkulujeme, je to všechno tak nějak pocitový…

Když už jsme zmiňovali Toys, tak je to song, který by se u vás dal definovat jako ten nejvíc heavy. Jak to máte s poslechem tvrdších kapel?

Co se týče tvrdších kapel .. je toho hodně, a jelikož je nás pět, každej má svoje favority .. Péťa třeba miluje Slayer 😀 Tom Gojiru, .. společně nás baví Periphery, já ale po několika koncertních zážitcích nedám dopustit na Korn .. není to sice žádnej metalovej extrém, ale naživo je to prostě válec jako kráva a legenda… z plzeňských tvrdších kapel bych ještě vyzdvihnul třeba Innersphere a Nothing Left to Say, se kterýma se známe osobně a jejich muziku jim prostě věřím.

Klubovna vždycky vynikala rychlostí zpracovaných materiálů a motivovaností. A přesně tyhle atributy dotáhla Min k dokonalosti. Zpracované fotky ještě během setu kapel? Pro naši tryskomyš žádný problém!

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: