Návrat králů do Fabriky. Skywalker úřadovali ve velkém stylu (Report)

Kdo zná budějckou Fabriku, tak ví, že z naprostý většiny akcí se odsud odchází v záplavě potu a s tělem zmoshovaným jak po Brutal Assaultu. A pokud už vám taky dávno není 20, můžete si po koncertě rovnou trénovat skok do penálu. Výjimkou nebyla ani páteční tancovačka pod vedením Skywalker, My Hard Lesson a Glad for Today.

Večírek odstartovali My Hard Lesson s neuvěřitelnou energií, díky který se během pár minut v kotli nedalo dejchat. Kdybyste neslyšeli zvuk, tak si možná myslíte, že hrajou Soulfly svý Jumpdafuckup, protože Fabrice za chvíli skoro nestačil strop. Kromě pořádnejch skákaček nechyběla ani wall of death a štěkot jak od Bryana Garrise. Jak by řekl František (Totally Nothin): „Let’s get it motherfucker!“

Po týhle smršti nás trochu uklidnili a rozvláčnili Glad for Today, především se skladbou Living Denial, kdy se divočina v kotli změnila v klidnou plavbu, nutno podotknout, že v tom nejlepším slova smyslu. Kapela se pochlubila i novým singlem Bittersweet, kterej Honza Kašpar uvedl slovy „Život není vždycky jen sladkej,“ a už při prvních tónech jakoby najednou člověk tu hořkosladkou chuť života přímo cejtil na jazyku. Glad for Today sem ale rozhodně nepřišli bejt jenom romantický, a tak skoro závěrem přidali srdcovku Ready for a Show, která všechny zase kvalitně rozhejbala.

Nerada bych, aby tenhle report zněl jako komentář ze Star Dance, nicméně poslední Skywalker byli opravdu zlatým hřebem večera. Pokud na sobě doteď ještě někdo měl suchý triko, tak po týhle parádě už to rozhodně nehrozilo. Skywalkeři nešetřili songama z nejnovějšího alba Late Eternity, jehož křest se bude v listopadu konat v Rock Café, ale nezapomněli ani na starší pecky jako Caffeine, nebo Justify Me. Nebyla to ale jen pozdní oslava novýho alba, ale taky narozenin bubeníka Damiána Kučery, kterýmu celej klub v přestávce mezi pogem a ždímáním trik sborově popřál Hodně štěstí, zdraví.  Aby toho nebylo málo, skoro závěrem jsme se dočkali zbrusu novýho songu Way Down, kterej si kluci střihli naživo úplně poprvý. Na konec jsme si ještě vyřvali přídavek v podobě Survival a to už nikomu ke štěstí nechybělo fakt vůbec nic. „Fuck violence, let it be heard!“

Text // Petra, Foto // Marťa

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: