Kytary na plátnech. Jaké snímky by si neměl nechat ujít žádný rockový fanoušek?

Je tu podzim a tak se krom klubů otevírají a probouzí i kinosály, které se s blížícím deadlinem pro nominace na zlaté plešouny předbíhají s ambiciózními a obvykle kvalitnějšími snímky. Výjimečně se dobrovolně vzdáváme hodnotící role a neseme vám plnou nůši filmů, které zásadně ovlivnila především kytarová muzika. Zároveň jsme si to udělali lehce těžší, vynechali snímky typu Škola ro(c)ku a zaměřili se především na filmy z indie provenience. I když nějaký ten mainstreamovější brak by se sem tam našel… Snímky neřadíme na základě (ne)kvalit, ale dle roku vzniku. Start našeho seznamu se datuje na počátek 90. let.

Kolik z nich jste viděli? A nechybí vám někdo?

MLÁDÍ (1992)

Začneme rovnou těžkým kalibrem, který dal tomuto seznamu vzniknout. Snímek se odehrává v srdci grunge – Seattlu. A v tomhle velkém městě je dům plný malých bytů jako stvořených pro svobodné lidi. Reflexi bezstarostného startu devadesátých let posilují v castu i tři těžké žánrové váhy – Eddie Vedder (Pearl Jam), Chris Cornell (Soundgarden) a členové Alice In Chains. O režii se postaral Cameron Crowe, který se o 8 let později vyšvihl i s dnes kultovní introspekcí Na pokraji slávy (2000) a krom slavných postav místní scény neváhal do dalších cameo rolí obsadit třeba Tima Burtona nebo basketbalistu Xaviera McDaniela. Nejedná se o revoluční počin, ale díky všudypřítomným flanelkám a Martenskám na vás otisk doby přes plátno spolehlivě promluví.

WAYNŮV SVĚT (1992)

V tomhle případě už rozhodně o kultu (především v Severní Americe) mluvit můžeme. Tahle legendární blbina se ostatně dočkala rozpočtu 20 milionů dolarů a v box officech přes 183 milionů USD! Co mohlo za tehdejší hype? Určitě propojení s pořadem Saturday Night Live, kde postavy Wayne Campbell (Mike Myers) a Garth Algar (Dana Carvey) vedly amatérskou kabelovou show z garáže v Illinois. Na platformě, která působí jako totální pytlovina, se přitom celkem umně rozprostře i dilema, které časem musí řešit asi každý tvůrce či podcaster – nechat se pohltit pozlátkem a komercí, nebo zůstat na sucho, ale se svobodou a autenticitou? Dva prosťáčci si nakonec zvolí tu těžší cestu, a nejen proto si je děti devadesátek zamilovali. Dočkaly se i druhého pokračování, které už však nabídlo mrzkou kvalitu. Především z Myerse se nicméně stala velká hvězda, kterou si dnes většina diváctva spojuje s Austinem Powersem nebo s dabingem Shreka.

GLORY DAZE (1995)

Tohle už je vyloženě zapomenutá záležitost pro fajnšmekry. Přesto přesně reflektuje dobu, ve které vznikala. Největší stopu nepřekvapivě zaznamenal soundtrack, který obsáhl například The Bouncing Souls, Rancid nebo Assorted Jelly Beans. Hlavní postava Jack (Ben Affleck) pak tráví většinu děje v merchi NOFX coby člen lokální kapely. Někde mezi nihilismem, skate-punk kulturou a lahvemi něčeho ostřejšího se snaží dospět a přijít na smysl života. Je to taková ta klasická modrá na ČSFD, ale bez povšimnutí by zde neměl projít ani pestrý výskyt nadcházejících hvězd. Ve filmu se mihnou i další budoucí držitelé Oscara – Sam Rockwell a Affleckům nerozlučný kámoš Matt Damon. Malý velký film se po letech ale přeci jen dočkal ocenění scény a ve svých textech jej citují třeba The Menzingers nebo Against Me!.

HARD CORE LOGO (1996)

Romantické vize o světě kapel bychom měli, ale jak to vypadá, když se kapela rozpadne? O tom až s dokumentaristickou přesností vypráví kanadská klasika Hard Core Logo. HCL se po letech vrací na reunion tour, ale idylka by měla vypadat jinak. Jde o pokus který moc nevyšel, experiment který se nevydařil. Čtveřice různorodých charakterů zahrnující třeba basáka s duševní poruchou nebo charismatického, ale sebedestruktivního frontmana čelí konci punkových ideálů i vzájemného přátelství. Autenticitě nahrává, že Hugh Dillon byl i ve skutečnosti frontmanem kapely Headstones, a Hard Core Logo svým mockumentary přístupem inspiroval i další obdobné snímky.

VŠECHNY MOJE LÁSKY (2000)

Se čtyřletým odstupem se hlásíme s odkazem na jednu z nejskvělejších hudebně-romantických komedií, kde nezůstane snad žádné oko suché. High Fidelity vychází z knižní předlohy bestselleristy Nicka Hornbyho. Román o Robu Flemingovi, který vede obchod s deskami Championship Vinyl, byl pro účely filmu přesazen do amerických reálií. Málokterý snímek tak krásně a s citem dokáže popsat posedlost hudbou, nahrávkami a reflektuje hudební nerdství. Rob se vyrovnává s těžkým rozchodem a rekapituluje své dosavadní vztahové neúspěchy skrze nahrávky, které mu ovlivnily život. Srdceryvný žebříček je přitom podáván skrze boření čtvrté stěny a přímou interakci s fanoušky, to vše s nebývalou reflexí a sympatickým odstupem.

Všechny moje lásky jsou bezesporu životní rolí Johna Cusacka a zároveň průlomovým momentem v kariéře Jacka Blacka. Protagonista patří mezi největší romantické sympaťáky všech dob a film mezi indie klasiky. Však se dočkal i seriálového remaku, který přenesl děj do současnosti, tentokrát s ženskou protagonistkou. Tu ztvárnila Zoë Kravitz, dcera Lisy Bonet, která se objevila ve významné roli v původním díle!

THREAT (2006)

Hardcore a rap mají spoustu společného, ale taky spoustu rozdílného. Oceňovaný nezávislý film se točí okolo pouličních nepokojů v Lower East Side v New Yorku. V centru dění jsou straight-edge hardcorista Jim a hiphopový revolucionář Fred. Žánrové neshody nechávají za sebou, neboť mají společného nepřítele – sociální frustraci a odmítání systému. Stylově jde o dokumentární pouliční realismus s agresivním střihem. Podobně jako postava Francesca se podařilo propojit oba žánry skrze soundtrack, kde z jedné strany duní Bleeding Through, Terror s Atari Teenage Riot, zatímco z druhé nakládá Vinnie Paz.

ZELENÁ MÍSTNOST (2015)

„Nazi Punks, Fuck Off!“ – Známá pravda, kterou celkově nevšedně mapuje intenzivní hororový thriller, jenž sleduje osudy punkové kapely The Ain’t Rights. Ta se v rámci tour dostane na místo, kde rozhodně hrát nechceš. Mezi nácky nejprve řeší jestli vystoupit a naloží s tím, jak se sluší a patří. Po koncertu, ze kterého chtějí co nejdříve zmizet, bohužel zjistí, že jsou součástí ještě většího problému. Jedná se o netradiční a originální vybíječku, která se svou nepřehledností jen tak neokouká. Green Room produkovala legendární společnost A24 a v hlavních rolích se představili děsivě bezcitný Patrick Stewart, dnes již bohužel zesnulý generační talent Anton Yelchin a půvabná stálice festivalových snímků Imogen Poots.

ZVUK METALU (2019)

S výrazným dobovým skokem, kdy se z teenagerských komedií vytratil pop-punk a nahradil jej rap, přišel další bolestivý pohled do zlomené muzikantské duše. Z tohohle vás navíc nebude bolet jen srdce, ale především uši. Hudebníci Ruben (Riz Ahmed) a Lou (Olivia Cooke) neúnavně tourují po Americe a dá se říct, že mají na DIY scéně našlápnuto. Rubena ovšem hlasitá metalová hudba dožene a ohluchne. Nová realita jej přivede zpátky k závislostem a také na léčbu hlukem u přísného, ale upřímného veterána Joa. Hodně nepříjemná, ale realistická projekce, která tvůrcům přinesla dva Oscary (za zvuk a střih) a čtyři nominace na nejlepší film, za herce Riza Ahmeda a Paula Raciho a za scénář. Především pro Raciho se jednalo o hodně osobní projekt; v reálném životě sice nepřišel o sluch, jeho rodiče ovšem ano. Patří do komunity neslyšících jako CODA (dítě neslyšících rodičů) a je členem skupiny Hands Of Doom, která vystupuje v ASL.

VEČEŘE PO AMERICKU (2020)

Nejlepší hudební romanťárna od dob Všechny moje lásky? Proč ne. Pyromanský crust-punker Simon (Kyle Gallner) je na útěku a jako své útočiště si vybere klasický americký zapadákov. Mezi maloměsťáky se najednou objeví živel, který nemá k zápalkám a násilí daleko. Do cesty mu ale vstoupí tajná ctitelka Patty, která se opravdu nezdá být tím, kdo skutečně je. Radikální autorská vize, která baví svou rozmanitostí a nekompromisností, přesto současně dokáže i dojmout a zároveň realisticky zmapovat koncerty ve squatech. Relativně krátká stopáž navíc zvládá od začátku do konce držet nohy na pedálu a jede zásadně bez brzd!

A JAK SI VEDOU ČEŠI A SLOVÁCI?

Výhled za hranice bychom měli, jak si ale vedou tuzemští tvůrci? Kvalita je klasicky ode zdi ke zdi, ale pár zářných případů by se našlo.

RO(C)K PODVRAŤÁKŮ (2006)

Po komerčně drancujících Snowboarďácích (s mimochodem nadčasovým soundtrackem) byl hlad po dvojici Kotek a Mádl, a tak jsme se společně s Rafťáky „dočkali“ i Ro(c)ku podvraťáků. Co dodat… jdeme o řád níž. Karel Janák dodal nepříliš zábavnou splácaninu, kde se motá svět mafie a dětské kapely. Klasika se nekonala a kouzlo dua K&M také vyprchalo. I přesto nešlo o úplnou střelbu vedle, neboť z Mádla se postupem let stal český ekvivalent Bena Afflecka, tedy především uznávaný režisér, a Kotkovi se daří například coby moderátorovi televizních Zrádců.

DONT STOP (2012)

1983 a punk mířící do Čech. Podle hesla NO FUTURE, poháněni „London Calling“ od The Clash, se banda kluků snaží vypořádat nejenom s v Československu ještě neexistujícím žánrem, ale taky všudypřítomnou režimní buzerací. Debutující režisér Richard Řeřicha si poradil celkem slušně. Film vypadá i po letech řemeslně dobře natočený a nebál se pomocí zpomalovaček připomenout třeba rvačky a policejní represi na koncertech. Celkově ale DonT Stop trochu chybí to hlavní – vzdor, nasranost a snaha nejen formálně vybočit.

PUNK JE HNED! (2019)

To bratrom zo Slovenska tedy odvaha rozhodně nechyběla. Punk je hned! je hodně (až fyzicky) nepříjemnou podívanou. Drogově závislý pankáč Kwička žije se svojí družkou a synem v rozpadajícím se podnájmu. Žije dle svého alternativního přesvědčení, ale dostává pěstí ve střetu s byrokratickou realitou… a taky sociálkou, která mu chce dítě odebrat. Ostrá reflexe života lidí na okraji společnosti. Film má pouze 70minutovou stopáž, ale dokáže nehezky emočně naložit.

JEDNA NOC (2024)

Adam měl, dá se říct, všechno; měl kapelu, vyprodané koncerty a taky party life. Jenže neukočíroval své ego a chyba začala vrstvit další sérii chyb, která přináší i drahé, především emoční vykoupení. Jedna Noc bere hudební prvek především jako prostředí pro popis hlavního antihrdiny, který čelí svým dřívějším chybám. Ve filmu se rovněž objevují známé postavy domácí alternativní kytarové scény a v hlavní roli září Adam Ernest, kterého můžete znát i z projektů Sebe a Matka.