Honza Kašpar: Za mě byla Kanada s kapelou time of my life. Snažíme se obklopovat lidma, který nám seděj. (Rozhovor)
Vývoj nezastavíš. A stejné je to s nabytými zkušenostmi. Kašpiho a Glad For Today jsme poznali někdy před osmi lety, kdy nás pozvali na svůj Reindeer Fest. Tehdy nás hodně lákalo vidět, zda to v Hradci funguje i mimo Rock for People, a minimálně ten den tomu tak opravdu bylo. Ostatně jednu z nejlepších KFN jsme zažili právě v Továrně, na čemž měl Kašpi velkej podíl. Od rána mi volal, bylo vidět, že mu záleží na dobrým výsledku i na našem dobrým pocitu.
A jsem rád, že to od něj vidím i teď před Klubovna Festem. Vedle tohohle člověka se prostě máte dobře a upřímně z něj cítíte, že chce, aby scéna rostla. Ostatně i scénu jako takovou jsme dost upřímně probrali.
Čau Kašpi, díky, že sis na mě udělal čas a zase si po nějaký době pořádně popovídáme. Jak seš na tom teďka s časem? Vypadá to, že Tvůj diář atakuje vytížení Dead Clippera.
Zdar! Díky za zájem. Nevím, jak je na tom Dead Clipper, ale já jsem v pohodě. Továrna leží někde v popelu, já lítám kolem produkce a za chvíli se budu stěhovat do Prahy. Do toho děláme s klukama nový věci a jelikož je tady konečně jaro, chytám zase po mrtvý zimě chuť do života.
Momentálně děláš ve video produkci, kde už máš čas a možnost dělat na sebe. Pověz nám o tom víc. Jakej druh klientů děláte?
Hele, s tou produkcí to je zatím takový rozlítaný. Já jsem zjistil, že jsem hodně placovej člověk. Baví mě práce s lidma a ten konstantní adrenalin a press, kde se co vysere, kde budeme muset improvizovat a co dělat teď, když nám začlo pršet. Baví mě do toho týmu vpravovat ten chill a nadhled. Co se týče videa, tam se motám kolem kapel a komerčních spotů/reklam, hodně času se ale věnuju taky eventům. Takže propojit jednotlivý subjekty, domluvit lokace, cast herců, catering a na place to potom pohlídat a zorganizovat, občas částečně zmoderovat. Akce jsou různý – festivaly, showcase, vernisáže atd. Jak se liší poměr komerčních klientů a klipařů? Klipy mě bavěj a naplňujou; většinou pracujeme s lidma ze scény, takže je to vždycky odlehčený, přidrzlý a strašně v pohodě. Je ale jasný, že komerční klienti víc zaplatěj, takže na úkor tý pohody dělám často i věci pro firmy a movitý klienty. 60% komerce, 40% klipy.
Známe se v podstatě celou tu dekádu. A vím, že jsem Glad For Today poprvý zaregistroval skrze Váš festival Reindeer Fest. Tyhle akce nás totálně bavily a dost mě mrzí, že už je neděláte. Je nějak reálný, že se tenhle koncept ještě vrátí na scénu?
Hele, Reindeer byl dobrej, lidi cenili v tom Hradci zase nějakou iniciativu navíc. Ta akce se ale váže na prostory, který v Hradci nejsou. Takže za mě odešla chuť dělat festival s odchodem Továrny. Nebudeme se teď vracet do AC Klubu nebo do Lucie.
Další věc, kterou si u Tebe hned vybavím, je heslo „Hradec není mrtvej.” Jak to teď v Hradci vypadá s klubovou kulturou? Vlastně vím jen o Denoche, ale to je, pokud vím, snad jen pro rapový akce…
Hradec je mrtvej. Nebyl, dokud jsme dělali Továrnu. Od tý doby ale pro undeground v Hradci nikdo z hůry nic neudělal; jsou tam dobrý akce na prapodivnejch místech, pár snaživejch lidí tam do toho šlape, ale ty lokace nejsou místa, kam se chceš rád vracet. Denoche je disco pro 1000 lidí, AC Klub je zastaralej, Country Club Lucie taky, pár dalších lokálů je naopak malejch a teď posledních pár akcí se dělalo na Střelnici v malym sále. Na Hradec dobrý, ale je to klasickej plesovej sál, žádný vizuální porno nečekej. Pak jsou teda iniciativy jako třeba Seismic, který těžej z těch nevšedních lokací a udělají kvalitní event všude. Hnusnej prostor odkouřej mlhou, přidají neony a jde to.
Dodnes vzpomínám na KFN v Továrně, pro mě jeden ze dvou nejlepších KFN večerů s obrovskou profesionalitou a nasazením z Tvojí strany. 26. 5. se do regionu vracíme, ale tentokrát do Pardubic. Dá se nějak říct, že teď tu štafetu přebrali spíš Pardubický?
Hele, v těch Pardubicích to underground podhoubí funguje nějak líp. Ten Hradec je hrozně pyšný město, je tam spousta nóbl kaváren a restaurací, ale špinavejch prostor pro kytary málo. V Pardubicích to jde – ať už ve Žlutým psovi, Ponorce nebo třeba teď v novým Everything. Zdá se mi, že vedení Pardubic zkrátka nějak víc slyší na prosby obyvatel a jdou jim víc na ruku. V Hradci se utrácej stovky milionů za lávky, stadiony a obchoďáky, každej má muziku v piči.
Headlinerem tohohle večera budou .themayrevolution, na který jsi nám tehdy vlastně poprvý posvítil. Kde může bejt jejich strop? Zdá se mi, že se jim daří oslovovat i lidi mimo kytary.
.themayrevolution jsou prostě dobrý, no. Jsou o pár let mladší, což je přesně těch pár zásadních let, kdy je potřeba do toho dupat, a oni to dělají. Dobře hrajou, dobře zpívaj, dobře zněj a taky dobře vypadaj. Uměj to uchopit komplexně a přiblížit to mladejm. Já klukům fakt fandím šíleně moc a přál bych jim dorazit vysoko. Přál bych jim koncert na Rock for People nebo třeba Kanadu, která je teď opět ve hře. Miluju je. Moc.
Přejděme k Vám. Letos jste se s Melting Youth dostali až do předfinálního mixu na Andělech. Jak tyhle ocenění vnímáš? Co podle Tebe může tohle ocenění kapele Vašeho typu přinést?
Hele, ten prvotní impuls toho, že „se to děje”, byl krásnej pocit. Najednou tady blikla naděje na něco, o čem jsme ani nevěděli. Ceny Anděl s klukama sledujeme léta, ta anketa si podle nás drží kvalitní postoje, je za tím vidět kus krásný poctivý práce lidí, který věděj, co dělaj, a baví nás to. Já osobně to vnímám jako super impuls pro kapely, který dřou, investujou do svýho projektu spoustu času, prachů a úsilí a takováhle cena pro ně může bejt taková odměna a zároveň motivace, nakopnutí do budoucna, že se o tom dozví víc lidí a že to baví. Tohle jsem v tom viděl i pro nás. Zároveň má ta cena už jméno a věřím, že si kapela se soškou třeba může dovolit říkat potom za shows lepší prachy, podtrhnout to v biu kapely a trochu se tím ohánět. I nezainteresovanej člověk už tak nějak ví, co jsou Ceny Anděl. Bylo by krásný se tam třeba jednou dostat.
Co jste vyhráli byl Planetrox (letos se vrací), což Vás poslalo v konkurenci Hentai Corporation nebo Rabies do Kanady. Jak na tenhle moment vzpomínáš? Tehdy tam byla neskutečná atmosféra a Severals to tam tehdy v moshi dost obrátili vzhůru nohama.
Klukům ze Severals nikdy nepřestanu bejt vděčnej za to, jak nám tenkrát pomohli a jak vyhecovali celej stan k tomu, aby to byl takovej mejdan, jakej to byl. To drama, to nevědomí, to, jak jsme do toho dali všechno, ale zároveň si užívali už jen to, že se to děje, nedokážu popsat. Když potom v ten kritickej moment Simon zamumlal: „..and the winner is Glad For Today!” a přišlo těch 5 sekund ticha, než nám to došlo a začli jsme řvát jak malý čůráci, to byla nepopsatelná euforie. Za mě byla Kanada time of my life. V Hradci běžela díky skvělejm hradeckejm lidem Továrna a já si jezdil po Kanadě s kapelou a hráli jsme naši hudbu za oceánem. Udělat z „výletu do Kanady” nakonec tour stálo opravdu hodně času a úsilí, ale rozhodně to stálo za to. Zpětné díky lidem, který nám v tom pomohli, a vlastně i lidem, který mě poslali doprdele – aspoň můžu říct, že jsme si to ve finále vydupali sami.
Koho si umíš představit jako budoucího vítěze? A co to kapele relativně na startu může přinést?
Já nevím, co to reálně může přinýst. Bio kapely se osvěží o jeden tučnej řádek, kde bude svítit: „BYLI JSME V KANADĚ” Žádnýmu z členů tý kapely už se to nedostane z paměti, já osobně si to určitě vezmu do hrobu. Když řekneš chlapům na stavbě, že jste byli v Kanadě, oceněj to. Věděj, že je Kanada daleko. Kapela je delší dobu pohromadě, může to utužit týmovej vibe. Pár fanoušků z USA je fajn. Reálně se z toho samozřejmě nikdo neposere a na těch koncertech bylo vždycky pár lidí, ale je to prostě top. Chceš to.
.themayrevolution, The Valentines, Marked As An Enemy.
Hodně se na koncertech vyjadřuješ k otázkám mentálního zdraví, což je extrémně důležitý. Máš na to od posluchačů nějakou zpětnou vazbu?
Hele, já bych to asi nenazýval takhle. Já se neoháním odbornejma výrazama, nevěnuju tomu tolik času a péče jako třeba Jay ze Skywalker. U nás je to fakt jen o tom bejt v pohodě. Probouzet mezi lidma tu náklonnost. Tu empatii, pochopení a vstřícnost. Tu potřebu vytáhnout hlavu z prdele a koukat se kolem sebe. Zpívat. Tančit. Žít. Nevím, jakej to má dlouhodobej efekt nebo podíl na tom, aby nás to někam vystřelilo. Ale když ti někdo řekne nebo napíše, že mu to zlepšilo den, vyčistilo palici nebo dalo sílu něco začít dělat jinak, úplně to stačí. A to se děje.
Na fesťáku dostane v prvním slotu prostor jedna z kapel (Swept Into Decay), která se nám přihlásila do soutěže. Vy jste tohle dřív mimo Planetrox taky někdy absolvovali? A jakej efekt to pak má, když něco takovýho vyhrajou?
Hele, s GFT jsme dřív chodili do soutěží, o kterejch jsme si mysleli, že opravdu stojej za to. Několikrát jsme vyhráli soutěž o Hradeckej Majáles, potom super zářez v podobě prvního účinkování na RFP a poslední soutěž, do který jsme šli, byl ten Planetrox. Asi je na každý kapele, co v tom vidí za přínos. Každýho táhne něco jinýho. Já jen vím, že když už jsme do něčeho šli, nepřipouštěl jsem si nikdy, že by to nevyšlo. Hodiny spamu a otravování holt proběhly i u nás, no, hahah.
V našem případě je to tak, že si to lidi prohlasujou sami. Teď taková kontroverznější otázka: Nemyslíš si, že je teď scéna víc rozskupinkovaná, než byla?
Co se týče rozskupinkování scény, hele… já ti nevim. My se snažíme obklopovat lidma, který nám seděj, se kterejma se cejtíme prostě dobře, rádi s nima hrajeme a felíme. Scéna se enormně rozrůstá a s tím přibývá i spousta novejch vlivů, názorů a nápadů. Samozřejmě jsme za ty léta poznali i skety, který nám neseděj, ale ve finále jsme spíš šťastlivci, protože kolem nás převažujou ty dobrý.
Ty jsi ňákou dobu žil v Praze, ale pak jsi se zase vrátil do Hradce. Bylo to kvůli tempu a shonu, který tu obecně máme? Nebo jsi prostě spíše ten typ, kterej je radši v tom svym?
Hele, je to už několik let, co jsem tam nějak „působil”, a tenkrát zkrátka ještě nebyl můj čas. Vrátil jsem se do Hradce, protože jsem v Praze neměl nic pevnýho a bylo to dost stresový. V dnešní době už mám těch zkušeností a kontaktů víc, takže je pro mě téma „Praha“ opět ve hře. Těch příležitostí tam je zkrátka neporovnatelně víc. Hradec miluju, ale Praha je pracovně lákavější.
Na koho se na fesťáku nejvíc těšíš?
Těším se na Good Times Only, rozhodně největší očekávání ve mně ale probouzí MC Gey. Ta nová deska je naprosto dokonalá, dospělá, chytrá a dojemná. Vím už dlouho, že je Kuba chytrej a dobrej, ale touhle deskou se z něj pro mě stal nejoblíbenější českej rapper, protože v něm vidím dobrýho člověka i mimo stage.
VSTUPENKY NA KLUBOVNA FEST ZDE!!!
SLEDUJ KLUBOVNU
