To nejlepší nakonec! Mám ohromnou radost, že MC Gey přijal naši nabídku a stane se headlinerem Klubovna Festu. Aktuálně má venku novou desku „O tatínkovi, který usnul”, jež zarezonovala na všechny strany, ale mně vlastně moc nepřekvapila. Je to trochu paradox, ale vždycky, když se vidíme, tak se bavíme spíš o vážných tématech. Vždycky jsem z toho jeho baviče cejtil i hodně přemejšlivýho, citlivýho a ryzího člověka, což na novým počinu možná poprvý konečně ukázal i světu, který si ho možná neprávem zasadil do jinýho hrníčku.

Rozhovor vychází těšně před festivalem, ale stihli jsme toho probrat opravdu hodně. Citlivý témata na nový desce, vztah ke kytarám, ženy v rapu, DJ Nagana nebo rapový labely. Příjemný počtení a v neděli vás chceme ve 21:10 vidět všechny v Crossu pod stagí!

Čauko, moc díky za Tvůj čas a jsme moc rádi, že budeš headlinerem našeho fesťáku, který se uskuteční 7. května v Crossu! Aktuálně máš venku novou desku „O tatínkovi, který usnul”. Jsi překvapenej, jak zarezonovala? Zvlášť když jsi vykročil výrazně odlišným směrem?
Čauki! Vážím si, že budu headlinerem na vašem fesťáku, i když mi to je vlastně trochu trapný, protože na rozdíl od ostatních kapel nemusim jezdit dodávkou a vozit nástroje. Beru to tak, že všichni jsou headlineři, jenom já hraju poslední… a za desetinásobek než ostatní no (smích). Jo, jsem mile překvapenej reakcema na novou desku. Patlal jsem se v tom dlouho sám a neměl jsem už odstup, takže jsem počítal i s nepřijetím. Zas tak jinej směr to ale podle mě není. Moje starší desky před RAP-LIFEM už byly takový snový a tématicky se taky blížily rodině… možná jen z pohledu dítěte. Furt je to prostě GEY.

Touhle deskou jsi ze sebe dost strhnul masku rappera-baviče, do který si Tě lidi zaškatulkovi po albech Rap-Life. Jak jsi tuhle nálepku vnímal? Štvalo Tě to? Nebo jsi to bral jako úděl obsahu jednotlivých desek?
Hele mě ten bavič nesral, jen mě sralo, že to bylo často to jediný, čeho si lidi všímali. Vždycky jsem tam cpal vážný věci. I RAP-LIFE desky byly vlastně vážný svým způsobem. Srandu jsem dělal od malička a dělám ji do teď. Mám rád situační humor a freestyle vtipy. Kdo mě zná, tak ví, že občas říkám vtipy za každou cenu… ale zase na moji obranu musim říct, že skvělý! Takže poloha baviče mě jako taková nesere, jen mě prostě sralo to, že lidi viděj jenom nějakýho debilního kašpara. 

Změna je to patrná a mě osobně to dost potěšilo, protože od Tebe mám nejradši za poslední dobu dva ponurejší tracky, „Odpočívej v pokoji” a part na „Nekonečnu”. Hodně mě upoutala ta autenticita a explicita, třeba u těch nemocí v rodině. O takových tématech se těžko mluví, natož pak veřejně rapuje. Je to fakt citlivý a těžký téma. Řešil jsi to nějak na úrovni rodiny? Nebo to jsou spíš věci, který ze sebe jako autor i člověk potřebuješ vychrlit?
O nemocích v rodině se mi nemluví těžce. Je to naopak uvolňující. Uvědomuju si, že mě tyhle příhody formovaly v nějakym strachu a úzkostech do budoucna, ale že bych se styděl někomu říct, že je táta nemocnej, to ne. Ani jsem to neplánoval chrlit a psát o tom. Nikdy neplánuju texty. Nevim, o čem to bude. V momentě, kdy jsem napsal první větu „tenhle synťák kdysi koupil táta”, tak jsem věděl, že to bude o něm. Ta rakovina mi tam naskočila až v druhý půlce sloky. Baví mě, že mě vždycky překvapí, jak se ten text vyvine. Ale zrovna u tohohle tracku jsem si říkal, jestli už to není moc patos. Nakonec asi ne.

Další song, kterej mě upoutal, je „Sám se sebou”, dialog mezi Kubou Rafaleem a MC Geyem. Je to vtipný i trochu mrazivý. Jak často tyhle mezidialogy máš? Vždycky na mě působilo, že se Ti to daří celkem úspěšně vypínat a tyhle role oddělovat.
Že bych sám se sebou mluvil nahlas se mi moc nestává. Třeba – musíš zabít všechny lidi v tomhle výtahu. Gey je v podstatě víc sebevědomej a drzej Kuba. Jinak tam není moc rozdíl. Gey má velkýho ptáka a Kuba asijskej nadprůměr. Řešim tam prostě věci, který se mi často honí hlavou. Takový normální pocity nejistoty, selhání, únavy apod.

„Osmimílový boty” vypráví o tvým autentickým vztahu a lásce k rapu a hudbě jako takový. Cítíš z těch mladších raperů fakt takovou účelovku a že ten žánr nemilujou?
To né. Nechci, aby cokoliv z toho, co jsem kdy nahrál, působilo tak, že nesnáším mladý v rapu. To vůbec. I starý jsou kokoti. Je ale prostě cejtit, když někdo nemiluje tu věc… u mladých i u starých. To prostě nejde ojebat, emoci nejde předstírat. Buď to tam je, nebo ne. Občas nevěřím, že samotný tvůrce ty tracky baví. Ale všem přeju jen to dobrý. 

Na Radiu 1 jsem v Reflektoru, kam mě kluci pozvali, označil tu desku za překvapivě feministickou. Za jak velkej problém považuješ pozici žen v rapu?
Pozice žen je velkej problém. Sere mě například, když neklečej při umývání nádobí. Nevím moc, jak to myslíš. Jestli myslíš to, že se zastávám žen, tak jo. Mám rád humor a RAP-LIFE desky se otíraly o ženy, ale věřím, že bylo jasně pochopitelný, že je to prdel. Nebaví mě, když to prostě není prdel. Je potřeba dát tý hoe facku, bros před kurvama, vysála mě do dna… a podobný kokotiny. Do teď nechápu, proč má někdo potřebu rapovat o tom, že měl orální sex, nebo že dokonce prcal. Když nepočítám geniální tracky jako BABY od Supercrooo atd., tak tomu fakt nerozumim. Proč má někdo potřebu se reálně vychloubat tím, že holce flusnul do ksichtu a vykopl ji z bytu, když ji oprcal! Mňam dopíči.

Kdyz už jsme u žen, zdá se mi, že je teď celkem velkej zájem na to, aby se v rapu prosadila žena. Vidíš teď nějakou raperku, která muže být fakt zásadním interpretem?
Docela mě teďka bavila Sawsane. Jinak nevim. Přijde mi, že ty holky vždycky tak divně tlačej hlas, aby zněly jak kluci.

Název desky mi evokoval pohádkovou desku a svým způsobem tam tenhle vliv je slyšet. Vím, že jsme i v posledním rozhovoru tohle téma řešili. Je reálný, že se jí někdy dočkáme? A jak by scéna mohla na tohle zpracování reagovat?
O tom, co si bude myslet scéna, už nemám čas přemýšlet. Už nesoutěžím a chci si tvorbu jen užívat. Je to možný. Mám v hlavě už dlouho i příběhovou desku. Jakoby celej román nebo povídku rozdělenou na 12 tracků. Teď už jen napsat ten příběh, no. 

Když jsem Klubovna Fest bookoval, tak byli vlastně všichni hrozně nadšený, že tam budeš zrovna Ty. Obecně se mi zdá, že jsi asi nejoblíbenější raper mezi lidma v kytarový scéně. Čím si to vysvětluješ? A jak naopak ty vnímáš a reflektuješ hardcorovou a punkrockou scénu?
Toho si vážím. Myslím si, že je to kvůli tomu, že jsem tvrdej a měkkej zároveň. Taky kvůli tomu, že trochu dissim rapery a hlavně kvůli tomu, že je mi rozumět a píšu jinak. Jsem prostě takovej písničkář v rapu. Hardcore a punkrock sleduju okrajově, takže lidi kolem vás a dost těch kapel znám lidsky víc než hudebně. Z 99% jsou to bezva lidi. Nevím, jestli se to řadí do těch kategorií žánrů, ale moje první originálka, co jsem si koupil na kazetě, byla OFFSPRING – AMERICANA, takže já jsem si tenhle žánr včetně všeho z tý doby cca 1998-2004 jel. Album SYSTEM OF A DOWN – TOXICITY řadím mezi svých top 10 bez ohledu na žánry. Vztah k tvrdejm kytarovkám mám teda dobrej, ikdyž teď už si to nepouštím tak často. 

To, co chceme touhle akcí dokázat, je, že vedle sebe můžou přirozeně koexistovat i intepreti jiných žánrů. Jakou máš zkušenost s hraním na akcích, který nejsou striktně žánrový? Připadá mi, že z toho mají rapový interpreti někdy zbytečně moc velkej vítr.
Mám to rád. Vím, že jsem dobrej. Nikdy jsem nebyl škatulkář a vždycky tyhle mišmaš akce byly super. Vítr z toho maj rapový interpreti, který jsou uvěznený v nějaký uzoučký představě o rapu. Taky ten rap pak tak zní.

Vždycky jsem měl rád Ty Nikdy. Mám rád vaše desky, nadhled a hlavně obsahovou složku. Je reálná ještě společná deska jako bylo Akta X, za kterou máte Anděla?
Dík za pokouření! Hele, vůbec nevím. Nemám žádný info, ale budu rád, pokud se tak stane. Ale každej máme už dost dospěláckejch starostí a už to není tak spontánní a divoký jako dřív.

Když jsem u těch Andělů, komu bys dal z tý trojice Anděla Ty?
Jelikož jsem nebyl schopnej odpovědět dřív, tak už víme, jak to dopadlo, ale řeknu ti, jak jsem to měl. Přál jsem to ZOOTovi, ale tušil jsem, že vyhrajou 58G. Restovi i 58G jsem to taky přál, ale ZOOT vě mně asi zarezonoval nejvíc.

Když už jsme u Robina Zoota, jehož loňskou desku Make Sudety Great Again naprosto miluju, tak jsme se nedávno poznali. Super člověk! Říkal mi, že si dost jel tu Tvoji desku. A znělo to, že k sobě evidentně chováte velkej respekt, což bylo slyšet zase od Tebe v Real Talku. Nemůžu si pomoc, tohle spojení by mě fakt bavilo! Je to reálný? A jak to vlastně ve světě rapu funguje v tomhle projevování respektu a uznávání něčí tvorby? Ve světě kytar si kapely celkem běžně dávají s/o a sdílí svou tvorbu navzájem. 
Jo, Zoota mám rád od začátku. Jeho první desku COCKZILLA jsem si za ním jel osobně koupit, když vyšla. Jeho rap je ostrej, zábavnej, nápaditej, real. Má super frázování a prostě se to dobře poslouchá a není to píčovina. Psal mi, že ho ta moje deska baví. Jestli bude nějakej feat. zatim nevím. Nikdy to neplánuju. A když ucítím, že by se někam hodil, tak mu rád zavolám. Co se týče respektu k tvorbě cizích interpretů, tak jsem to měl vždycky nastavený tak, že když mě něco bavilo, tak jsem to okamžitě dal najevo. Sdílel jsem Fobia Kida, než vylezl ze tmy, Redzeda, Zoota, Sheena atd., když začínali. Vždycky jsem mluvil o lidech, který mě bavěj. Seru na labely, bitky a podobný věci. Když mně někdo vytvoří husinu trackem, okamžitě to křičim do světa… i kdyby to nahrál třeba Hitler.

Zdá se mi, že se v poslední době trochu míň řeší, kdo je v jakým labelu. A to je za mě dobře. Čím se to tak proměnilo? A proč to nešlo dřív? Pamatuju, že jste byli na Luxus a špína jedni z prvních.
Jo to je super. Nikdy jsem nebyl zastánce nějakýho GANG teritoria v cenění hudby. Prostě jsem vždycky řešil jen to, co mě baví a co ne. Změnilo se to podle mě, že jsme už dospělí.

Na koho se z line-upu nejvíc těšíš?
Na Krudanze a DJ NAGANO a na tebe a na všechny a na sebe a na pivo.

A otázka na závěr. Je reálný, že se dočkáme „Lidství” s Rennem naživo? 😀

Naživo se nás dočkáte, ale tý písně nejspíš ne. Neumím to a ani jsme si o tom nepsali. Asi je nasranej, že jsem vydal lepší desku zase.

VSTUPENKY NA KLUBOVNA FEST ZDE!!!

SLEDUJ KLUBOVNU 

FACEBOOK

INSTAGRAM

YOUTUBE

SPOTIFY

AUTOR // @GUMI_KLUB