Fajtfest 2023: legendární kapely, gejzír emocí a skoro 50 TOP interpretů! (Report)
Letošní ročník Fajtfestu opět překonal ty předchozí a potvrdil pověst sice menšího festivalu, ale rozhodně na světové úrovni. Line-up letos nabízel opravdu šťavnaté úlovky jako The Ghost Inside, Attila nebo Chelsea Grin. Tak si to pojď celý hezky připomenout, nebo zjistit, o jak moc jsi přišel. Tohle totiž nemělo chybu!
Čtvrtek, den první: Návrat, o kterém jsme snili, švýcarská eutanázie a drtivý průjezd Tatrofky
Tohle sváteční ráno se rozhodně nenese v odpočinkovém duchu. Budík na sedmou, balíme auto a vyrážíme směr Fajtův kopec! Cesta na pohodu, dorážíme chvíli po jedenácté, nikde nečekáme a visačky, pásky i dobití čipu nám zabírá dohromady asi 66,6 vteřin. Nádhera! Máme chvilku času, takže ochutnáváme místní pivní sortiment (od Proudu jsme čekali trochu víc), ale jsme tady kvůli hudbě.
Nažhavit mobily a foťáky, odbíjí 13. hodina a na stage nabíhá první deathcorová vlaštovka Swept Into Decay. Ostravská návštěva předvádí solidní hudební výkon a jde vidět, že má slušně našlápnuto. Jen se ještě trochu víc vyhrát (letošní stage byla klukům možná ještě trochu velká) a možná bych klidně z proslovů mezi songy ubral pár těch “kurev” a podobné květomluvy (nejsme puritáni, ale za každou větou být nemusí). A ze severu Moravy míříme na sever Čech. Přichází liberečtí Backfist v čele s Tommy Gunem Hajíčkem a sypou do nás poctivý tradiční hardcore.
Dále se dočkáváme prvního zahraničního interpreta, ve sladěných vestách nám ze Slovenska přiváží poctivý metal kapela Stercore. A od našich východních sousedů přijela i další sebranka, která byla pro hodně návštěvníků odpoledním headlinerem. Brizolit a Tatrofka. Zábavnost setu hodnotím 200025000/10, lebo Tatrofka je vyjebaně silná mašina. Dostali jsme intenzivní lekci finanční gramotnosti, dali si na vodítko Kokotlebu ako vyjebaná queen Plačková a doteď na show vzpomíname vo výklenkovej zasadačke. Díky! <3
Pátá odpolední nám z UK na kopec přivála zajímavý a svěží mix nu-metalu a metalcoru s názvem Pulse, po kterých pak naběhli na stage domácí oblíbenci STELLVRIS. Tahle parta v čele se zpěvačkou Nicol neváhala ani chvilku a uzmula si stage, kopec i přilehlé pozemky zcela do své režie! Na konci se pak ke stagi seběhlo dvacet odvážlivců na stage a zařvalo Hello. Zpěvačka Nicole se mimochodem chopila festivalové dvojrole. Ten posílený vegan catering jde dost za ní. Na Fajtfestu se tak nezvykle skoro až v menšině ocitli masožravci. Teď už ale můj 2. ze 3 highlightů prvního dne, švýcarská kometa corové scény PALEFACE. Tahle kapela byla v programu náhradníkem za portugalské Devil In Me, ale náhrada je hodně zavádějící označení. Tohle byla vražda v přímém přenose, Zelli i jeho kumpáni předvedli lyrický i hudební kulomet, po kterém zbývala síla už jen koupit letenku do Švýcarska a podstoupit eutanázii. Tohle se bude totiž jen těžko překonávat!
Úkol rozsekat kopec ještě víc dostali deathcoristé od Salt Lake City, Chelsea Grin. Poslední nahrávky napovídaly, že je kapela ve velké formě. O to víc nás překvapil možná lehce vlažnější začátek. Postupně se do toho ale Barberova parta dostala (i díky super atmosféře pod pódiem), atmosféru doplnily průlety letadel s fejkovou střelbou a v moshi si zaskákal i T-Rex. Čtvrtek byl prostě pecka za peckou. Hodně se čekalo i od francouzské kapely s japonským zaměřením Rise of The Northstar. Kluci si sice střihli příjemnou odpolední podpisovku, ale na stagi tentokrát působili maličko utahaně. Milovníci tohohle specifického stylu ale odcházeli spokojení, a o tom to je.
Teď už ale nastává čas na předčasné finále a největší zářez letošního ročníku. The Ghost Inside. Návrat, ve který snad každý z nás doufal. Tenhle příběh má v sobě nepopsatelné emoce a schopnost probouzet naději a víru. A takové i bylo jejich vystoupení. Výborná vizuální prezentace, obrovsky sympatická komunikace (díky klukům i za super pohodový odpolední rozhovor) a stovky lidí se slzami na krajíčku (a nebo za ním, za tuhle slzičku se stydět rozhodně nebudu). Vystoupení, které dojalo i největší drsňáky, chtěl bych to nějak popsat, ale tohle asi slovy nevyjádříš. Tohle musíš zažít.
Pátek, den druhý: vesmírná návštěva z Chicaga, rozebrání na atomy od Distant a to nejlepší z CZ scény
Prostřední den otevíráme malou žánrovou odbočkou a příjemný budíček nám dopřává 90s grunge partička Donnie Darko, kteří dávají velice příjemný set, který by si jen zasloužil větší návštěvu (ale chápu, poledne, sluníčko, kocovina, stáří…). Dalším pánem na holení je místní legenda FuXo se svou “svatební” kapelou Head2Down. Muž s doživotní vstupenkou mimochodem festival jako interpret zahájil i ukončil. Po Head2Down už si pomalu protahuj končetiny, je čas si zamoshovat. Ukázkovej metalcore nám z Českých Budějovic přiváží lišák Radek a jeho parta MAAE. Sluníčko sice praží jako debil, ale pod stejdží se schází hromada krejzin a blázínků, kteří ukazují zábavné taneční kreace. MAAEčka sice trochu zlobí technika, i tak ale podávají příjemný výkon, který zakončují oblíbenou hitovkou Sleep.
Počasí nám přeje, sluníčko svítí (skoro až víc, než by muselo) a tak si musíme dát obídek (prasácký vegan langoš velmi v topu, díky za něj, jen jsem ho teda cítil ještě večer 😀) a pauzičku se super vychlazeným birellem. Na čtvrtou hodinu pak nabíháme zpět k pódiu, kde předvádí velice fajn lopatu rakouský HC Throwback. Jejich úlohou bylo nahradit odpadlé Desolated, což byl úkol opravdu těžký. Throwback ale ukázali, že se kopce ani pořádné nálože nebojí a tahle kapela má rozhodně slibnou budoucnost.
17-19 hodin znamená double-slot pro potenciální komety festivalu. Jako první si užíváme set chicagských party rockers Buggin’, dostáváme intenzivní nášup punkového HCčka od drsnější dvojnice Tonyi Graves a tenhle set prostě mega baví. Hned další set je opět velice příjemný hardcorek s ženskými vokály, Spaced nám ukázali, jak se two-stepuje v Buffalu a že bylo o co stát. Tohle bylo to správné dobití baterek před večerními headlinery. Ti nejodvážnější se s radostí pováleli na pokropeném písku a legenda tvrdí, že ze sebe ještě doteď vytahují kamínky.
Leader české corové scény potvrzuje svoji pozici a jde vidět, že Skywalkerům to na kopci mega sedí. Průřez novými i staršími tracky baví, potěší i speech proti fašounům a pseudo-vlastencům (nágly na kopci nechceme, a ani nikde jinde) a když se na konci rozezní Survival, na kopci se skáče jako v klokaním výběhu! Atmosféricky to byl návrat do zlatých časů Liberty Island. Po české legendě následuje několik žánrových odboček, z nichž ta první je směrem do thrash/death metalu. Z Polska přijeli tvrdí, ale sympatičtí DIETH a předvedli zajebiscie nářez.
Další kapela má na webu napsáno, že je z Illinois, ale tohle vystoupení bylo jako z jiného vesmíru. Při zapadajícím slunci jsme si vychutnali progmetalovou symfonii od pardálů Born of Osiris. Kreativní vystoupení, které zvedalo úroveň s každým dalším songem, výborně připravená show od A do Z včetně zvuku. A že se opustila i samotná kapela potvrdil i rozjeb kláves o stage a jejich darování jednomu z fanoušků. Opět jedna z cute a dojemných chvilek. <3
Že je páteční laťka už nepřekonatelně vysoko? To povídejte downtempo deathcorovým Distant. Slovenský Alan v čele, nizozemská kapela a show nejlepších světových rozměrů. Ten zvuk, screamy, growly, aaaahhhhh! Tenhle diktát se těžko popisuje, heavy věc, která probudila kraba v nejednom z nás. 🦀 Ruku na srdce, ve srovnání s nedávným setem Lorna Shore na Rokáči zatloukli jejich budoucí tour společníci o dost hřibů víc. A one and only Alan Grnja předvedl jeden z nejimpozantnějších výkonů v historii Fajtova kopce. S Alanem jsme mimochodem na místě pořídili rozhovor, který můžete už nyní shlédnout na našem Facebooku!
Pátek se blíží ke konci a my jsme zvědaví, co nám předvede portugalský black metal Gaerea. Démonické vystoupení plné zajímavých vizuálních prvků (ozdoby mikrofonu, masky…) zabaví i blackem nepolíbené. Na konci ale musíme ještě trochu zvýšit tempo. Kdo ještě může, neubrání se pohybu u venezuelské drumové legendy, DJ Zardonica. Ten fantasticky rozvířil vody a nažhavil na pozdní Klubovní pouštěčku. Kde jinde si za sebou střihnete nu-metal, hardcore a Ewu Farnou? Tohle prostě miluješ, nebo seš nudňák. DJ Nagano a Gumiland opět dostáli své pověsti. Do stanů jdeme samozřejmě za světla a doufáme, že stihneme aspoň trochu spánku.
Sobota, den poslední: Party with the Devil, dvojitý texaský masakr a infuze lásky od Polar
Poslední den slibuje na kopec až netradiční vedro, takže ranní bazének nesmí chybět, ale při poledni honem zpět na kopec. Rozcvičku dnes nevede Olga Šípková, ale Mad Rabbits. Ti se po ránu dočkají i dvoučlenné wall of death a kotrmelců na stagi, které odmění merchem. Sobota je obecně poměrně tvrdá a následuje tak maskovaný ateistický black metal Purnama. Po nich se ze všech sil snaží rozproudit davy metaloví divočáci Crippled Fingers, před kterými ještě hromadně popřejeme všechno nejlepší Gumiho mámě. Ještě jednou, vše nej! Frontman Aleš si to zase naštráduje mezi moshuchtivé publikum, které jej ve vzduchu nenechá ve štychu, a tak to má být!
Co dál? Death metalová legenda z Hronova, stará jako sám velký Gumi, Tortharry. Tohle byl černý kůň našeho zafačovaného maroda Hadrabáka, rozhodně nešlo o omyl a pardálové si našli početný zástup fanoušků. A je čas zabrousit i do mezinárodních vod, z jižního Německa si dáváme kvalitní moderní metalcore od sympatického kvarteta Defocus. A daleko neodbočíme ani od pěti, opět jihoněmecká kapela, tentokrát ale o něco starší deathmetaloví Necrotted. Bez zajímavostí není, že se obě kapely před pár měsíci objevili po boku tuzemských Abbie Falls.
Konečně si děláme čas i energii na místní vegan burger. Vím, že mám psát o hudbě. Ale tenhle hambáč musí dostat pochvalu. Hlavně přítomná habanero omáčka, která měla koule a opravdu příjemně nakopávala. Děkuji, přijdu zas. A teď už první várka texaského masakru, která rozráží stage od 18:00. Kreativní směsice nu-metalu, rapu a hardcoru a obrovská energie z kytar a mikrofonů Unity TX. Horko napáchalo své škody a crowd by mohl být divočejší, ale nedá se nic dělat. Pokusit se napravit situaci pod pódiem přichází švédský uragán riffů thrown. Seveřané předvádí intenzivní krátký set, který kope jako adaptér z tržnice a potvrzuje opět předpoklad, že tohle bude jedna z komet letoška.
Trap, rap, ale i metal, two-step a hardcore. To všechno nám předvádí atlantský rapper Sinizter. Na stage vyráží odvážně úplně sám a postupně strhává celé obecenstvo svým pestrým žánrovým mixem a schopností nahajpovat. I s tímhle sympaťákem mimochodem máme interview. Bylo nám ctí, stejně jako pobíhat po jeho boku na stagi v roli kameramanů, brzy se dočkáte výsledku. Teď už ale čas na tři poslední hvězdy letošního Fajtu. A že jde o opravdové pojmy. Jako první si pro sebe pódium berou britští Polar, které bychom mohli vidět klidně několikrát ročně. Průřez novou tvorbou i staršími fláky jako Breathe, Drive, či poslední Black Days. Adam a jeho crew už možná předvedli i lepší výkony, ale ta energie a láskyplnost, to si prostě užiješ a odzpíváš klidně sám. <3
Předposlední headliner přichází. Kublai Khan TX. Nekompromisní masakr nabroušenou lopatou, doplněný třeba i featem s texaskými kolegy z Unity. Modřiny, úsměv a euforie v ceně. Bylo to tmou, nebo blížícím se koncem, nevím, ale konečně mosheři dostáli fajťácké pověsti. Další ze shows, které nejde úplně dobře popsat, ale musíš je promoshovat.
A finále sobotního mecheche přichází. V pátek jsme zažili pouštěčku, v sobotu pak totální opouštěčku. Tohle byl vynikající refresh po horkém dni. Attila s jedinečným Fronzillou a tentokrát i s jedinečnou show a setlistem. 10leté výročí totiž oslavila deska About That Life, a proto jsme si ji užili komplet. Na jednu stranu bylo fajn slyšet věci, které jsme naživo neslyšeli, na tu druhou minimálně “pineapple on the whole fucking pizza?!” prostě chyběl. Každopádně ale zajímavý set zahraný i odštěkaný na 1*. Fronzak je prostě lidská kudlanka, která ti dopřeje fucking good time a nakonec ukousne hlavu! Zároveň se nemůžeme ubránit dojmu, že Attile prostě mnohem víc sedí open airy, než klubovky. Na úplný závěr míříme do spárů Bolehlava a zavíráme bar po boku festivalové legendy FuXa, který se na moment proměnil v dvojníka Jonathana Davise s jeho tribute bandem Korn SK.
Jak tohle celý shrnout? Těžko. Ještě teď mám totiž totální euforii a nejradši bych se vrátil na kopec zpátky. Ještě pár dní asi budeme celej Fajtfest 2023 vstřebávat. Jediné, co si konečně užíváme je stín a prostor pro chill. To je asi jediná výtka, kterou bych našel, protože pivní stany v tom horku byly ve finále spíš pivní sauny. Z druhé strany zase musíme ocenit, až neskutečný servis pro kapely, který se dal jednoznačně srovnávat s tím, co jsme letos viděli například na Impericon Festu. A vy už asi tušíte s kým jsme tam jeli… Zdravíme také do Monster stanu, kam letos zamířily autogramiády a zdravíme také stage crew, která se postarala o po většinu času naprosto brutální mňamky do uší.
Každopádně ale díky Fajtestu za neskutečné nové zážitky a zkušenosti, kapely, zázemí a servis, prostředí, vegan nabídku a nevíme, co ještě. Tyhle zážitky a jejich rozsah pro naši crew, která se opět chopila i moderace, dobíhají vlastně v průběhu celého roku.
Fajtfest Family, co víc dodat? Snad jen Metal till we die! Vidíme se za rok!
Text // Gerli x Gumi
Foto // Paya Dolanská
SLEDUJ KLUBOVNU
