Letošní klubová sezona toho slibuje hodně a v případě čtvrtečního HC večírku v Rock Café opravdu bylo na co se těšit. Do Prahy se vrátili kalifornští First Blood, předvedli absolutní diktát a podpořili je při tom Additional Time a domácí Tchert, kteří si v Praze dali premiéru.

Protáhnout nohy, exnout první pivo a jdeme na to. Opening act mají na starost Additional Time, německá HC banda, která vám naservíruje přesně to, co vám hardcore naservírovat má. Energický bicí, pořádnej groove, chorálový refrény, breakdowny a z two stepu se vám zamotaj nohy. Tohle všechno je skvělý, ale buďme upřímní, nejednalo se tu o nic, co byste neslyšeli už xkrát. Musím ale vyzdvihnout jednu věc… když zazněly první tóny skladby Seize the Day, musela jsem uznat, že frontman Chris ovládá parádně i čistý vokály, a společně s doprovodným zpěvem basáka Marca vzniklo příjemný kombo. Ačkoli to vypadalo na ploužáček, za chvíli už následovaly tradiční sypačky a těmi kapela svůj set i zakončila.

Než jsme se stihli pořádně rozkoukat, ze stage se začaly linout potemnělý tóny, podle slov publika „jak ze Star Wars“, no podle mě teda spíš jak z devátýho kruhu pekla. Všechno v pořádku, nastupují totiž Tchert, kteří svému jménu opravdu dostáli. Tenhle projekt, který se skládá z Toma (Skywalker), Kuby (Silent Generation), Cerva (Marked as an Enemy) a Přémy (Horrible Creatures) měl za sebou teprve jeden koncert na letošním Fajtfestu, a tak je v Rock Café čekala pražská premiéra. Nebudu přehánět, když řeknu, že Rockáč rozsekali na hadry, Tomův pronikavej řev perfektně padnul do temnýho groovu a při každým breakdownu vás to odhodilo skoro až na bar. Tchert celej klub naprosto ovládali, lidi v moshi šíleli a já si říkám: „Do prdele, jsem fakt v pekle, normálně jsem v pekle!“ Kluci taky zahráli zbrusu novej singl, na kterej se můžete těšit za 14 dní, a zatím nese pracovní název Smrťák. Co dodat, až do poslední chvíle to pod stagí lítalo a za nás mají kluci víc než slušně našlápnuto.

Klub skoro v troskách, všichni vyřízený, ale zdaleka nekončíme, přichází totiž headliner tohohle večera a tím není nikdo jiný, než First Blood. Karl Schwarz nám to zase vysvětlil hned na začátku a celej set byl jeden velkej diktát. Dočkali jsme se několika skladeb z poslední desky Rules, od jejíhož vydání už uplynulo pět let a i sám Karl se pozastavoval nad tím, jak moc čas utíká. Nechybělo ani dojemné okénko, kde zmiňoval, že tahle kapela vznikla před dvaceti lety v rozpadlý boudě v Kalifornii, a ani ve snu by tyhle kluky tenkrát nenapadlo, že vybudují něco tak velkýho. Součástí tohohle vzpomínání bylo i zařazení jedné ze starších skladeb, a tak si publikum zavzpomínalo na slavnou desku Killafornia. Jinak ale na žádný dojáky nebyl čas, celej set byl totiž neskutečnou smrští, každou chvíli circle pit, breakdowny jak o život a při Karlově řevu „Silence is betrayal!“ (a vlastně i při každým úderu bicích) měl člověk prostě potřebu vyhrožovat pěstí ve vzduchu. Nevím, co maj ty kalifornský kapely v sobě, ale vždycky mám pak pocit, že můžu jít bojovat úplně sama proti celýmu světu. First Blood to prostě umí pořád stejně a my doufáme, že ještě dlouho umět budou.

No a pak už jen na poslední chvíli kupuju merch, plácám si s Karlem a divím se, že ten Rockáč je pořád ještě rozsekanej jenom obrazně. Tak zas příště!

Text: Péťa // @petra.fekete__
Foto: Tomáš // @tomaskopecky_