Acres se vrátili do Prahy, ale očekávané slzičky tekly spíš při Chiefland

Minulé pondělí se do Rock Café po třech letech vrátila britská post-HC parta Acres a měli s sebou náležitou dávku supportu včetně domácích zástupců. 

Dveře klubu se otevřely v 7 večer a 15 minut na to už na stagi měli řádit Lighthouse Keeper. V kombinaci s mojí nedochvilností recept na katastrofu. Ale dobrý, kluci mají trochu zpoždění, takže pohoda, sbírám drink na baru a běžím dolů. Lighthouse Keeper jsou kapelou, kterou jsem viděla už několikrát a je tu spousta věcí, které fungují, ať už jsou to procítěný screamy, ostrý riffy nebo frontman Olda hned zkraje přímo v kotli… ale musím přiznat, že mně osobně mají stále méně co nabídnout. Obecenstvo mělo ale zřejmě jiný názor, jelikož několik borců se v moshi urvalo a ke konci vznikl i menší circle pit.

Další kapelu jsme málem prostáli venku na cigáru a to by byla velká chyba! Němečtí Chiefland mě totiž velmi příjemně překvapili – emíčko až na půdu, všichni se pohupujou do rytmu a frontman Chris Hiller nás naprosto okouzluje svým hlasem. Musím přiznat, že při skladbě „Pretty Good Run“ jsem už měla slzy na krajíčku, tohle musím určitě slyšet ještě jednou!

Na scénu přichází Skywalker, které už všichni dobře známe, ale světe div se, pořád to neztrácí kouzlo! SWK jsem za poslední dva měsíce viděla častěji než moji mámu, ale pokaždý se v tom moshi urvu úplně stejně. Jayova energie byla stále na sto procentech, předvedl se i záložní bubeník Dominik, který s kapelou absolvuje momentální tour místo Damiána a rozhodně dokazuje, že kapela nemohla vybrat lepšího zástupce. Nechyběla perlička ze zákulisí od Davida Machalického, který tentokrát hrál posazený na stoličce: „Stavil jsem se před koncertem na Bulovce, tam mi to zavázali… noo a jsem tady,” „Jo a máš to zlomený?” „Hmmm.” Jasně no, takový normální pondělí.

Nicméně na hlase mu to nijak neubralo, a tak zase jednou celá kapela předvedla perfektní set, kde tradičně proběhlo i několik slov o tom, že život je prostě na hovno, ale tady jsme všichni doma. A o tom to je.

Poslední show večera měli na starost Acres, u kterých byla očekávání zřejmě nejvyšší. Já osobně musím přiznat zklamání, protože ačkoli bylo hned od začátku před stagí dusno a mosh na sebe nenechal dlouho čekat, všechno to znělo tak trochu monotónně. Místo očekávaných dojemných momentů a procítěných melodií přišly spíš podobně znějící skladby a celýmu setu moc nepřidal ani zvukař. Možná měli jen blbej den, možná jsem ho měla já, ale za celou dobu prostě nepřišel žádnej wow moment, a tak musím připustit, že tenhle headliner úplně neheadlinoval. Podle reakcí všech v pitu tomu ale bylo úplně jinak, takže možná melu z hladu a za jiný konstelace hvězd bych mluvila jinak. Tak třeba příště.

Text: Péťa // @petra.fekete__
Foto: Janča // @janevarecka

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: