Ženy v tvrdé hudbě a jejich odkaz pro budoucí generace

Jedna z věcí, co mě vždycky na hudbě bavila a nepřestane mě udivovat, je, že v ní neexistujou žádná pravidla a nekladou se žádné meze. Ať se jedná o náboženství, barvu pleti nebo dokonce i gender. Vždycky se ale nějaké to stigma objeví a lidi si najdou jakoukoliv záminku něco naprosto odsoudit. To samé platí i o ženách v tvrdé hudbě. Poslední dobou se kolem kapel s ženským obsazením stal velký boom a doslova se s nimi roztrhl pytel. A to je krásné! Diverzita je vždy potřeba a dodá i dalším kuráž nebát se projevit sebe sama skrz umění. 

Největší rozkvět jde vidět právě v hardcoru. Kapel s ženskou zpěvačkou nebo třeba kytaristkou přibývá a dostává se jim i zasloužené pozornosti. Hardcore je žánr definovaný rovností a tolerancí a proto moc rád vidím, že zrovna v tomto prostředí se takovým kapelám daří a můžou tu mít zázemí. O tomto tématu jsem kdysi mluvil s Madi, která zpívá v HC kapele Year Of The Knife. Na svém tour s Unearth měli zastávku u nás v ostravském klubu Barrák a byli naprosto úžasní. Šel vidět krásný balanc mezi působením na pódiu a silnými vokály, které prožívaly každou sekundu setu. Po koncertu jsme se potkali venku a mluvili relativně o všem možném. Dostalo se na téma, jestli se jako zpěvačka v HC kapele potýká s křivdou a stereotypy ohledně své pozice a pohlaví. Z osobní zkušenosti řekla, že se ze začátku bála, že kvůli tomu bude kapelu limitovat. Avšak byla příjemně překvapena, když se naopak setkala s vlídností a podporou, a to je to, co ji posouvá dál.

Dalším super příkladem je Reba Meyers z Code Orange. Už na první pohled z ní jde cítit, že si nenechá jen tak něco líbit a všechna něžnost jde stranou! Dává příklad, že kytary se může chopit každý a nějaké gender role na pódiu neexistují. Nedávno naprosto překvapila oznámením, že pojede s Marilynem Mansonem na turné jako jeho kytaristka. Určitě zmíním moje dva objevy, které mi od prvního poslechu zůstaly v hlavě: Dying Wish a Scowl. Se Scowl jsem měl tu čest opět v Ostravě a musím říct, že show a energie byla top! Dying Wish se svou smrští přísného hardcoru lidi taky nešetří. Nakonec neopomenu dvě kapely, které byly můj další objev na Fajtfestu 2023, a to Buggin’ a Spaced

A co naše domácí scéna? Daří se tak i u nás? Odpověď je jasné ano! Ze známostí nemůžu zapomenout na Bestial Therapy v čele s Jane Taylor, nově oživené pražské Noisebleed a dokonce i technické Ennoia z Ostravy. Doporučku se nevyhnou ani Conquestio z Pardubic se svým crust punkem, které již 26. října uvidíte v Crossu na našem Halloweenu, punková legenda Zputnik nebo Sour Bitch, které pro změnu uvidíte při klubovním návratu na Kladno.

Je super, že scéna dýchá a má každému posluchači co nabídnout. Zastoupení ženských muzikantek určitě podporuju a jsem rád, že zájem každým rokem roste a díky tomu se rodí další a další kapely. Dejte zmíněným kapelám určitě šanci 🙂

Text: Adam

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: