TOP 2024 podle Klubovny: Highlighty

A jdeme do finiše. Naše TOPky otevírají své poslední dějství, kde si shrneme vlastně úplně všechno. Letošní rok pro nás byl v mnoha ohledech rekordní, a tak jsme se ho rozhodli i celkově shrnout do třech samostatných kategorií v podobě zážitku, highlightu a predikcí na rok další. Pojďte si s námi naposledy zavzpomínat a rovnou přidejte vaše největší vrcholy letošního roku!

Pro nás je to jednoznačně celistvá spolupráce s United Islands reprezentovaná naší United Klubovnou, rekordní počet a rozměr našich Pouštěček nebo rozhovorování na Rock for People!

GUMI

Zážitek:

Těch bylo. Připadá mi, že jsme letos zažili asi nejakčnější rok naší historie, což dává smysl, když jsme dělali dosud největší počet akcí. Byl to masakr, ale všechno si moc dobře pamatuju. Peak pro mě byl asi v rámci United Islands, když jsme měli na starost vlastní stage. Řídili jsme si stavbu a částečně i následný bourání, hlídali si časy a za odměnu dostali energii a výjevy, jaký tahle ulice v historickým centru Prahy ještě neviděla. Byl jsem v plný polní čtvrtý den, ale to nadšení mě vracelo úplně na začátek. Byl jsem na každýho z nás, kdo se do toho zapojil, šíleně hrdej a nabilo mě to do zbytku festivalový sezony, která započala právě tady. Hned v závěsu jsou obě letošní Pouštěčky v Parku 360. Jednou silent, jindy na plný kule na velký stagi, ale pokaždý totálně užitý. A pak samozřejmě tradiční obžerství „U Vlasty ve Volyni“, kde jsem jako dítě v cukrárně ve frontě na sýrové zázraky.

Highlight:

Asi že jsme to všechno ve zdraví ustáli. Letos jsme si toho naložili dvojnásob, co kdy jindy, a to jsme se dřív rozhodně neflákali. Stíhali jsme dělat akce, do toho psát, vymejšlet a s Pouštěčkama jsme se letos taky dostali na velký stage, o kterých se nám dřív ani nesnilo. Takže highlighty asi čistě klubovní. V týmu mi říkaj táta, takže jsem si letos to fotrování pořádně užil. Není asi správný hledat ňáký MVP, ale chtěl bych speciálně pocenit Mínu, Janču a Šárku, které do našeho týmu vnáší spoustu zodpovědnosti, přehledu a rozvahy, což jsou elementy, které nám chyběly a díky kterým to všechno stíháme a zpřesňujeme.

2025?

Na co se těším? Určitě na pokračování United Klubovny. S touhle sérií vykročíme zase do nových vod, a především zamíříme do zcela nových míst a klubů. Obecně se samozřejmě těším na fesťáky, kde se cítím nejlíp. Všechny ty nekonečný noci, objevování, připomenutí se a týmová práce, kde se každej z nás vydá, abychom měli co nejlepší materiály a zážitky. A o ty jde přeci především, ne? A proto bych rád taky zajel načerpávat koncertní inspiraci za hranice. Nadhled a inspirace se do všech těch šílenosti, který zase chystáme, budou hodit. A taky bych chtěl začít ještě víc chodit na takový ty úplně malý, začínající koncerty. Pořád je v tom něco, co mi na těch mega koncertech chybí. Nepochybuju, že tam zase objevím někoho, o kom budem do budoucna psát nebo koho někam někdy booknu. 

HADRABÁK

Zážitek:

Těch bylo letos opravdu hodně, asi nejvíce za dobu, co chodím na koncerty. Poprvé jsem měl možnost podívat se na Rock for People a byl příjemně překvapený z atmosféry a velikosti areálu. Při vyprávění lidí o RfP jsem si nedovedl představit, kam se všichni ti lidi vejdou, a představoval si, že je tam hlava na hlavě. A je to úplně jiné, než byly moje představy. Musím říct, že jedním z největších zážitků pro mě bylo vidět Sum 41 naživo právě na RfP a jejich show jsem si náležitě užil. Dle ohlasů bylo takových lidí hodně.

Jako další mi v hlavě utkvěla první United Klubovna v Bowl Baru, která byla skvělá. Z hlediska atmosféry a lidí. Celkově všechny United Klubovny byly plné skvělých zážitků. Venkovní stage na United Islands byla krásnou třešničkou na dortu, takže díky moc UI za vše. A užil jsem si i Volyni a Mighty Sounds. Hlavně u druhého jmenovaného mě baví, že je rok od roku vidět progres, co se týče kapel i organizace. A o plovárně ve Volyni byla řeč několikrát, takže nemá smysl se opakovat. 

Mimo hudbu jsem se od půlky září stal součástí redakce HC Kobra Praha. Takže mám na starost Instagram, kam dávám stories ze zápasů a rozhovory s hráči. Tady to jedu sám a věřím, že zkušenosti, které nasbírám, využiji i v rámci Klubovny.

Highlight:

Pouštěčky na velkých stagích. Když nás oslovili z RfP, jestli chceme po Edu Sheeranovi dělat Poustěčku, byli jsme nadšeni. Ze začátku strašná nervozita, poté uvolnění a užívání si party s lidmi. Také velká stage na Dočesné v Žatci byla fajn. 

2025?

Těším se na spoustu zážitků, koncertních i mimokoncertních. Na kámoše a známý, které uvidím minimálně na festivalech, když ne dříve. A uvidíme, co se týče Pouštěček na festivalech i mimo ně. Těším se speciálně na Mighty Sounds a do Volyně, což jsou moje srdcovky.

Celkově se snažím na sobě makat a posouvat se a, i když ve svých skoro 38 letech žiji poklidnějším životem, na kapely chci chodit furt. Dokud to půjde. Ve svém věku už rozhodně nebudu nikam spěchat!

JANČA

Zážitek:

Za jeden z největších zážitků a kroků Klubovny považuji naši úzkou spolupráci s festivalem United Islands. Je fascinující vidět za oponu takhle velké a komplexní akce. Člověk si normálně neuvědomuje, kolik je za festivalem práce a kolik šikovných rukou je potřeba. Je to fakt fuška, ale když pak všechno jede podle plánu, je to fakt uspokojivý pocit.

Highlight:

Letos jsem si poprvé střihla akci za hranicemi ČR! Jo, pro někoho to žádný milník není, ale já vlastně moc necestuju, nemám na to se svým harmonogramem bohužel úplně čas. To byl vlastně nakonec důvod, proč jsem se na zahraniční koncert dostala. Když v Praze oznámili poslední koncert Frank Carter & The Rattlesnakes, zjistila jsem, že v kalendáři už něco mám a nešlo s tím hnout. Takže jediná možnost byla vydat se za hranice! A řeknu vám, že ve chvíli, kdy nám nikdo kolem nerozuměl, jsme se chovali jak primitivové a všechna soudnost šla stranou. 😀

2025?

Na co se těším? No, někdy v průběhu června, mezi Rock for People, Metronome a Mighty Sounds, budu uzavírat svá studentská léta (doufejme a držme si pěsti). Očekávám chaos, vzrušení, nadšení, smutek, stres, štěstí a milion dalších emocí, jak to v těchhle crazy obdobích bývá. Těším se ale na bezstarostné hudební léto a chtěla bych v roce 2025 odškrtnout i nějaký větší zahraniční festival, tak snad to všechno pošlape podle plánů…

MIN

Zážitek:

Zážitků bylo letos až moc. Spontánní nápady v podobě myšlenky „vyrážím za hranice!“ a najednou byly lístky na mailu. První koncert v Lipsku, a to dokonce hned kombo Palaye Royale a Halflives –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ co víc si přát? A následně jet poprvé do Londýna do Wembley. A jak jinak než zase na Palaye Royale. Nedávno jsem se smála, že nechápu, jak někdo může za rok vidět kapelu víc jak jednou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ inu, po pěti koncertech Palayáků mám odpověď –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nikdy není dost!

Highlight:

Přivítání nových medvíďat do klubu. Momenty v pitu. Stagediving na Stand Atlantic, střelený nápady v podobě kapelních zážitků pro kamarády, FAKIN‘ SELFÍČKO S KEANU REEVESEM, podání ruky s Han Mee, Jimem Shawem, Chrissy Constanzou a klasický ostudy s Palaye Royale, warm hugy s Lindou a taky společný chvíle s Klubovnou a lidmi v muzice, protože bez lidí v první řadě to přece není zábava. Díky za vás!

2025?

Naposled to bylo vyražení za hranice. To se splnilo. Co to bude dál? Třeba tour! Tak jako tak to bude příští rok plný překvapení – každopádně o jednom překvapení vím a už teď se tam těším, jenže musím ještě přece mlčet! Každopádně 2. 5. ve Futuru to bude můj den.

A taky co si budem – koncert Linkin Park bude něco, co mě zase rozloží, složí a rozloží!

TOMÁŠ

Zážitek:

Tahle kategorie mi vždycky dělá problém, protože mám úplně debilní paměť. Ale asi bych sem zařadil koncert High Vis a koncert Crosses… Bylo cool vidět China, ačkoliv bez Deftones.

Highlight:

Polštářovej pit na Sanguisugabogg 😀 😀

2025?

Já se na 2025 moc netěším, protože mě čekaj státnice. 😀 Ale line-up Brutalu zatím vypadá dost slibně (jako každej rok).

KAČER

KACER

Zážitek:

Bohužel se budu opakovat a nic originálního ze sebe nedostanu… Zažít vyprodané Wembley, jak zpívá „Wake Me Up When September Ends“ a vidět dojatého Billieho? Jo, tohle byl opravdu zážitek! S Green Day už jsem si pár momentů zažil a těším se na další… Díky za vás, kluci!

Highlight:

Soucítím s moji medvědí kolegyní Anett. Konec Sum 41 na hudební scéně mě hodně poznamenal… a dá se říct, že ve všech emocích. Radost vystřídala naštvanost, přes kterou jsme se dostali ke smutku, že nám odchází oblíbená skupina. Sum 41 formovali můj hudební život a děkuji jim za krásné společné časy.

2025?

Příští rok jsem si chtěl dát trochu klidnější… hm, tak to zase nevyšlo, ale to je dobře! Bude totiž co psát do TOPek. Rock for People a Green Day! Jsem vděčný, že tyhle věci mohu už čtvrtý rok po sobě zmínit… Dále se samozřejmě těším na premiéru s Twenty One Pilots, Dua Lipu a poznávání nových festivalů. V kalendáři mám zaškrtnutou účast na Metronomu a Grape festivalu, tak se budu těšit na nové areály a zážitky. Samozřejmě musím zmínit i United Klubovnu, kterou čeká úspěšné navázání na loňský premiérový ročník. A to nejlepší na konec… přeji si osobní setkání s mojí Green Day/Sum 41/medvědí parťačkou Anett! 

ŠÁRKA

Zážitek:

Kdybyste mi před pár lety řekli, že budu dělat rozhovory na Rock for People, vyprskla bych smíchy. Já to fakt myslím vážně, když tvrdím, že mě Klubovna jako člověka dost změnila. A tak se z uzavřenýho introverta stal… no, pořád introvert, tentokrát ale s kapacitou popadnout mikrofon a splnit si, co si rok zpátky vysnil na zemi v kempu. Možná to zní lehce lacině, ale kdy jindy si dovolit trochu patosu než ke konci roku? Takže velké díky všem milým duším, se kterými jsem si mohla pokecat, za vstřícnost RfP a nejvíc ze všeho medvědí rodině za důvěru.

Highlight:

Občas člověku v hlavě nejvíc utkvějí ty nejdrobnější momenty… třeba vyřvání si hlasivek při „Halo“ na Pouštěčce, hezky v medvědím objetí. Netuším, proč zrovna tady vznikl další moment do depozitáře klíčových vzpomínek, ale v tu chvíli jsem jen věděla, že jo, tohle je to místo, kde mám být.

2025?

Loni jsem tu lamentovala, jak se těším, že okusím víc festivalů. Například atmosféra Volyně mě láká už nějaký ten pátek. No, úplně to neklaplo. Nevadí, předsevzetí se odkládá a třeba tentokrát vyjde i nějaký ten zahraniční. A když už jsme u těch výletů, v dubnu mě čeká ještě jedno finální zamávání šátečkem You Me At Six v Londýně, na které si přizvali Holding Absence a Boston Manor. Minimálně pro mě line-up jak z pohádky a aspirant na zážitek roku už nyní.

Ale ať už to bude v aréně, na travnatém kopci či v nejzapadlejším klubu, nejvíc se stejně těším na všechny ty neplánovaný vzpomínky kolem, který mi hudba každoročně přináší.

LUCKA

Zážitek:

Být součástí klubovní rodiny a mít možnost se podílet na skvělých věcech. Dostat se na akce, na které by mě nenapadlo, že bych se kdy dostala a vyfotit nespočet koncertů.

Highlight:

Nachodit téměř 60 km po areálu Rock for People s kamerou a stativem na zádech. Odbourat stud a zkusit si nebýt za kamerou, ale před ní a odmoderovat tak svůj první rozhovor v životě.

2025?

Věřím, že rok 2025 bude lepší než ten předchozí. Už teď máme s Klubovnou v plánu několik akcí v rámci další série United Klubovny. Rock for People bude mít 30. narozeniny. Billie Eilish přijede znovu do Prahy. A s Gumim se možná vydáme na Sziget nasát Brat summer atmosféru na Charli xcx. 

NATY

Zážitek:

První koncert, na který jsem vytáhla Kačera já! Takhle, lístky sice musel klasicky sehnat on, ale na to už se historie neptá. A o kom je řeč? O našem společném objevu roku, koncertu Bensona Boona, ze kterého jsem odcházela v slzách a emočně vyřízená, protože takovou nálož emocí jsem naposledy zažila v roce 2018 na prvním koncertu mé srdeční záležitosti Imagine Dragons.

Highlight:

První koncert v roli fotografa! A proč bych začínala na nějaké klubovce, že jo… Tak jsem si šla rovnou odbýt premiéru na LP v O2 universu.

2025?

Tady to bude jednoznačně koncert Imagine Dragons v Letňanech! Joo, červen bude zase hell. Ale na co se těším opravdu nejvíc, tak to budou Vánoce. Protože jsou pro mě momentem, kdy si v klidu sednu s mamky božím vaječňákem ke stromečku s vědomím, že jsem prožila další skvělý rok, na který budu s úsměvem vzpomínat. 

NIKKITA

NIKKITA

Zážitek:

Když se budu držet hudby, tak musím zmínit koncert Falling in Reverse v pražském O2 universu, protože to bylo lepší jak terapie. Když malinko odbočím, tak musím říct to, že jsem viděla náš hokejový nároďák vyhrát zlato přímo v O2 areně. A taky to, že mi na pár vteřin ta vzácná medaile visela na krku. Nikdy na to nezapomenu.

Highlight:

Já asi nedovedu vybrat jen jeden. Pro mě je totiž highlight každá chvíle strávená na koncertě, kdy se cítím naživu a šťastná. Každá chvíle, kterou strávím sledováním mého oblíbeného hokeje, i když je to občas o nervy. Každá chvíle, kdy svítí venku sluníčko a svět se tak zdá hezčí. Každá chvíle, kdy jsem s lidmi, které mám ráda. Každá chvíle, kdy můžu dělat to, co mě baví. Každá chvíle, kdy vím, že to, co dělám, je správně.

2025?

Příští rok bude naprosto epickej, protože zažiju svůj první zahraniční koncert! Shout out Kačerovi a Naty, kteří mě s sebou vezmou do Rakouska na naše milovaný Green Day! (Moc vám děkuju, jste fakt lásky, nemůžu se dočkat!) Samozřejmě taky musím zmínit Rock for People, což je už každoroční tradice. Navíc tam bude koncert Linkin Park, který bude absolutně nepopsatelný, a doteď nechápu, že ho vážně zažiju. A celkově jsem zvědavá na to, co příští rok přinese za výzvy a dary. Manifestuju jen to nejlepší.

ADAM ROWE

Zážitek:

Dvě mini tour s Pyromann a Throwback. Je skvělý, když má člověk to štěstí a může pokecat s muzikanty větších kapel, ale koncertní tour s kamarády po Německu a Rakousku je prostě vždycky super. Cestování, zážitky, hudba a zábava. Co víc si přát. Zase je na co vzpomínat. Stalo se toho tolik, že by z toho šla snad sepsat i kniha povídek.

Highlight:

Vystoupení Gojiry na zahájení Olympijských her. Mrzí mě moc, že jsem to nemohl vidět na vlastní oči, ale i ze záznamu to bylo něco neuvěřitelného! Naprosto dechberoucí moment. Doteď si ten záznam občas pustím. Ale to je jen jeden, nedokážu říct, co bylo lepší. Koncert Pendulum a celkově mé poprvé na Rock for People. Mohl jsem poznat spoustu super lidi. Jak díky Klubovně, tak kolem kapel, koncertů atd. Takže tímto bych chtěl všem i poděkovat.

2025?

Je strašně těžké napsat vše, na co se v roce 2025 těším, v pár větách. Nevíme ještě ani pořádně, co nám přinese léto, natož podzim a zima, ale ve zkratce se těším na všechny akce, na kterých se potkám s kamarády a kolegy nejen z Klubovny. Ať už jde o koncerty, fesťáky tuzemské i zahraniční (RfP a Impericon, mrk mrk), ale i klubovní akce jako je Halloween nebo United Klubovna a koncerty pořádané Klubovnou. Doufám, že v příštím roce bude více času na hudbu a přátele, protože o to přeci jde, užít si to společně.

KÁJA

Zážitek: RfP / High Vis v Bike Jesus

Highlight: Návrat Oasis

2025?

Oasis. Jo, kdybych měla celý rok 2025 shrnout jen jedním slovem, bude to Oasis. Neexistuje jediné slovo, které by popsalo moje pocity z toho, že na mém Ticketmaster účtu teď odpočívá lupen do Wembley. Kromě bratrů Gallagherových mě ale čeká také vysněný koncert Sama Fendera v Berlíně, návrat mých milovaných Twenty One Pilots, a především RfP, kde se hodlám zbořit v moshi na IDLES a znovu zažít euforii na Fontaines D.C. Nemohu se dočkat také času stráveného se Šárkou na Krymské. A věřím, že tohle není ani zdaleka všechno, co nám rok 2025 přinese…

LETY

LETY

Zážitek:

Hudební zážitek by mohl být Brutal Assault strávený s mým bráchou. Byl pro mě taková holka pro všechno (řidič, nosič, technik, picí kámoš, brácha) a moc jsme si to spolu užili!

Asi se budu opakovat, ale ty top zážitky jsou z top 3 zahraničních koncertů. Fakt mě bavili Architects, ať už v Karlíně nebo na Brutalu. Bála jsem se vystoupení 5FDP, snažila jsem se nemít očekávání, ale byl to pro mě opravdu super zážitek. Hromada lidí byla z toho vystoupení zklamaná, ale já byla nadšená. Jak Moody komunikoval s publikem, dával do toho pozitivní energii… fakt mě to bavilo.

Highlight:

Komunikace. Rozšířila jsem svoji sociální bublinu a letos jsem se začala bavit s tolika lidmi. Jak s těmi, se kterými se znám dlouho, ale neměli jsme k sobě blízko, tak jsem poznala úplně nové lidi a jsem za to fakt ráda. 

2025?

Jako každý rok se těším na další koncerty a festivaly! Taky to konečně vypadá, že pojedu poprvé na Rock for People, tak uvidíme. Jsem zvědavá, kolik akcí příští rok zvládnu, a ráda bych zase víc začala chodit na ty lokální. Taky se těším na větší sbližování s medvědí rodinou. Tímto nenápadně zdravím Kačera a doufám, že mě s Naty vyveze na zahraniční koncert. Rok 2025 už je na dohled a jsem nesmírně zvědavá, co přinese. Letos to byla slušná horská dráha.

ADAM

Zážitek:

Jeden asi nezvládnu vypíchnout, ale každá show s kapelou je pro mě zážitek. Ať už hrajeme pro 5 lidí, nebo pro vyprodaný klub, tak je to vždycky vzpomínka, kterou si moc rád uchovám! Díky za vás kluci a že můžu dělat to, co mě naplňuje a baví!

Highlight:

Ostříhal jsem se a vypadám zas jako člověk, náš klip pokořil 10k zhlédnutí a jsem součástí úžasného kolektivu KLUBOVNA!

2025?

Nejvíc asi na shows s kapelami, protože toho máme naplánovaného fakt hodně! A hlavně zas na teplo. Moc upřímně nepřemýšlím, co mě bude v dalším roce čekat a jedu podle motta: „Co se stát má, tak se stane.“ Mega doufám, že mi vyjdou nějaké akce s naší Klubovnou a že spolu pořádně zakalíme. Určitě zmíním i Rock for People, což pro mě bude po dlouhé době fesťák, na který se fakt moc těším!

ANETT

Zážitek:

Během lednových The Hara jsem z přebytečných emocí vyskočila spolu s dalšími na stage. K tomu mě jako zarytýho introverta žádná jiná kapela nepřiměla. Taky jsem si vyzkoušela focení koncertů. Jeden z největších zážitků byl koncert Boba Dylana.

Highlight:

Loučení se Sum 41, vždy a všude – ať už v první řadě na Rock for People, během (pro mě) nejklidnějšího koncertu v O2 areně (kam jsem si přišla pro vysněný Conovo trsátko a pak ho fakt chytila), nebo při posledním připomenutí pekelnýho pitu ve Vídni, což byla má první zahraniční zkušenost. Od zábavy přes rezignaci po katarzi, mělo to všechno.

2025?

Co mě letos čekalo, nevyšlo (Springsteen, Swift). Co nebylo v plánu, přišlo (Colours, Dylan). Takže jsem se naučila, že je lepší nekonkretizovat a tentokrát se těším na cokoliv, co mi připluje v hudební cestě naproti. Zvlášť jsem zvědavá, jaké kapely zase najdu v lokálním rybníčku. 🙂

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: