Thornhill, Ocean Grove a Bloom ve Futuru – Australská energie, temnota a katarze (Fotoreport)
Pražský klub Futurum se 24. října proměnil v epicentrum australské tvrdé hudby. Na jednom pódiu se potkaly tři kapely, které sdílejí nejen kontinent, ale i chuť posouvat hranice heavy scény – Bloom, Ocean Grove a headliner večera Thornhill.
Bloom – emotivní začátek večera
Australská post-hardcorová kapela Bloom otevřela večer s energií i melancholií. Jejich mix melodických pasáží, screamů a srdcervoucí lyriky zasáhl publikum naplno. Bloom jsou známí tím, že dokážou kombinovat surovost a emotivní hloubku – a živě to působí ještě silněji. Frontmanův hlas střídal čisté melodie s výbuchy agrese, a publikum na jejich výkon reagovalo s nadšením.
Ocean Grove – chaos, groove a nostalgie
Ocean Grove přinesli zcela jinou vlnu energie – psychedelický mix nu-metalu, punku a alternativního rocku. Jejich koncert je jako jízda na horské dráze – od funky riffů až po těžké breakdowny. Jejich přístup k hudbě je hravý, špinavý i taneční zároveň, a kapela si s publikem doslova hrála. Jejich styl, který sami označují jako „odd world music“, se v kontrastu s Thornhill ukázal jako perfektní předehra – uvolnil atmosféru, ale zároveň nabudil dav na další dění.
Thornhill – temnota, filmová atmosféra a absolutní kontrola
Headliner večera, Thornhill, přivezli do Prahy své nové album BODIES, které ukazuje jejich evoluci od metalcoru k temnému, kinematickému zvuku. Jejich show působila promyšleně a vizuálně silně – světla, pohyb a precizní instrumentace vytvářely dojem, že se ocitáme uvnitř temného filmu. Frontman Jacob Charlton působil suverénně a charismaticky – jeho vokál dokázal během pár vteřin přejít z něžného šepotu do brutálního growlu. Nové skladby z BODIES zněly naživo masivně a hypnoticky, zatímco starší věci z alba Heroine připomněly, proč se kapela dostala na vrchol australské scény.
Večer s trojicí Bloom – Ocean Grove – Thornhill byl dokonalým průřezem moderní australskou heavy scénou. Každá z kapel ukázala jinou tvář tvrdé hudby – od emocí přes groove až po temné umělecké pojetí. Thornhill zanechali po sobě nejen ohromný hluk, ale i silný dojem, že se skutečně nebojí přetvářet metal do něčeho většího a hlubšího.
Text + foto: Lucka
