Největší koncert v životě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Palaye Royale aka Zdena velili londýnské Wembley Areně

Kdo chodí pravidelněji na koncerty a taky sleduje Rock for People nějak aktivně, tak mu Palaye Royale pravděpodobně neutekli a někdy o nich něco slyšel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ naposled třeba na festivalu Rock for People coby secret show, nebo později na afterpárty v Brně. To, jak kapela roste v Čechách, vidíme s každým dalším koncertem, ale co teprve ve světě? Tam to začalo být divočejší – kluky totiž čekal největší koncert v životě, a to konkrétně Wembley Arena v Londýně! (kapacita zhruba 12 000, pozn. red.) A osud tomu chtěl, a tak jsme tam vyrazili taky! Spojit první návštěvu Londýna a taky omrknout kluky, jak jim to bude šlapat ve velký aréně.

Kromě samotného koncertu si kapela den předem připravila speciální meet and greet v pop-up storu v Londýně, kde byla možnost nejen potkat Sebastiana s Emersonem, ale taky si pořídit exkluzivní merch, který nebyl jinde v prodeji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokonce byla možnost vyrobit si vlastní merch!

Bratry na koncertě kromě oznámeného suportu v podobě I See Stars a Hot Milk doplnili indie rockoví kamarádi The Hunna. Sotva se otevřelo a člověk nestíhal žasnout! Už od servisu u kontroly, která odsýpala a téměř většina účastníků se dostala do arény včas a spokojena. Servis v podobě připravených kelímků s vodou chystala security téměř do zahájení první kapely, ba co víc, dokonce kelímky v průběhu večera do zásoby doplňovali stejně rychle, jako je rozdávali, protože nikdo v davu nebyl sekuriťákům lhostejný. Každý, kdo se zdál bejt sekuriťákovi žížnivý, okamžitě dostal kelímek, pokud jste si o něj samozřejmě neřekli sami.

Tak a jdeme na to! Obrovský prostor, velká stage, které dominuje catwalk a nový vzhled v podobě stěny pomalované graffiti, obrazy, symboly, spousty oken a uprostřed dveře. Věc, které si zatím nevšímáme, ale pozornost to rozhodně upoutá. I See Stars se toho zhostili bravurně, ale osobně pocit z větší absence barevných světel ve mně zanechal rozporuplné pocity. Možná kdyby začali o pět minut později, tak by měli o něco větší úspěch. Škoda jen, že Devin nevyužil plně potenciál catwalku.

Ten využil až Ryan z The Hunna, kteří oproti I See Stars působili rozhodně mnohem živěji a bylo na nich vidět, že jsou ve Wembley rádi, stejně jako my. Devět songů uteklo jako voda a měli jsme tu zas a znovu pauzu před posledním předskokanem v podobě Hot Milk, kteří si zhruba za týden konečně střihnou headlinerství v Praze, a to v pražském Futuru! (19. listopadu, jo! A kupuj lístky!). Tehdy, v roce 2019, tam vystupovali coby support You Me At Six (ti se s námi 22. listopadu v Arše rozloučí). A Hot Milk se tam teď vrací větší, úspěšnější a především hlasitější! Koncert od koncertu rozhodně rostou a do budoucna o nich určitě ještě několikrát uslyšíme! Stejně jako v předchozích slotech, tak i Hot Milk měli relativně krátký set, kde si člověk dvakrát zaskákal a bylo hotovo. Jak rychle tohle uteklo. Neochudili nás o „Breathing Underwater“, „Bloodstream“ nebo třeba „I JUST WANNA KNOW WHAT HAPPENS WHEN I’M DEAD“.

A máme to tady. Největší koncert v životě. Wembley Arena. Kam jen tihle hoši za posledních šest let, co je znám, vyrostli. Ba co víc, za měsíc je čeká i „největší“ koncert u nás v Karlíně! A kupuj lístky, dokud jsou, protože věřím, že to nakonec vyprodají!

Stage na první pohled upoutala jednoduše. Pár LCD ve výšce, vyvýšené pódium s DEATH OR GLORY nápisem a pomalovaná zeď. A to není všechno! Těm bystřejším neunikl jeden malej detail, a to pyro a konfetový děla. Bude tady teplo! A taky, že bylo. Úvod s problikáním stage, zvýraznění názvu tour –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Death or Glory, stejně tak podobný úvod problikával i na LCD, a to nás vtáhlo. Úvodní „Nightmares“ na sebe nenechalo čekat, a to nejen uvítáním od fans, ale i prvními plameny! A pak už následovala smršť emocí – „Death or Glory“, „Little Bastards“, „You’ll Be Fine“, „No Love In LA“. Potom se na chvíli zpomalilo. Remington se stihnul převlíknout, aby vyšvihnul „Dark Side Of The Silverspoon“ a „Addicted to the Wicked & Twisted“, u který jsme byli zvědaví, jak bude znít naživo a vlastně… to znělo sakra dobře!

Postavený setlist začal být jak na horské dráze, ale tentokrát zpomalíme, abychom vydechli! Slyšet „Oblivion“ ve velký hale hitovalo jinak a „Broken“? To byla konečná! Vlastně ani nechápu, proč a jak se to stalo, ale během chvíle už jsme tam pobrekávali a „Dying In a Hot Tub“ je třeba zažít. Koncert bez tohohle songu nemůže fungovat, stejně tak i vlažný začátek, kdy nechybí klasika všech klasik – mobilní světla (a nebo zapalovač, když máte skoro vybitej telefon, haha!).

Vracíme se zpět na horskou dráhu! „Showbiz“ a na scénu přichází další oblíbenej člen – člun! „Fucking With My Head“ nás znovu ohřálo v podobě ohňů. Následovala děkovačka s věnováním – o nás, pro nás. „For You“ opět skončila světelnou show ze strany fans doplněnou o papírová srdíčka s „For You“ textem (a s místem a datem). Závěrem zazněla „Fever Dream“, která vzhledem k večeru měla naprosto magický význam a vystřelená hromada konfet bylo zkrátka dream came true. Jestli něco tomuhle koncertu chybělo, netuším. Možná jen ten fakt, že už se nebude tak často stávat, abychom viděli kluky na malých stagích. Radost ze splněných snů u kluků byla rozhodně vidět, znát a stáli si za svým, a jak několikrát zmínili – novej začátek.

Na přídavek se nemuselo čekat – „Dead To Me“, „Lonely“ a klasika všech klasik „Mr. Doctor Man“ s Remingtonem v pitu. RIP čepice a doufám, že někom bude sloužit, když se prostě vypařila. (Vítám dárky!)

A najednou je tu konec. Největší noc v životě právě skončila a my si tu postáváme v konfetách, spokojení a šťastní. Bejt u toho bylo něco, co v tuhle chvíli nic nepřekoná. Budeme doufat, že do Prahy 10. prosince přivezou alespoň třetinu toho, co nám dali ve Wembley. Tak to pojďme vyprodat, abychom jim dali stejnou lásku, co fans ve Wembley!