Těsně před nadcházejícím odjezdem směr Japonsko čekala skatepunkové Krang ještě jedna milá domácí povinnost – pokřtít svou novou desku, a to nejprve v Brně a o den později i v Praze. A právě na druhou ze zmíněných zastávek jsme dorazili i s klubovním týmem.

Listens To Krang Once, to je název, jež nese řadově čtvrté album z dílny valašských Krang. 12 skladeb, které si za ten necelý měsíc od jejího vydání vysloužily obdivuhodný počet kladných reakcí nejen z klubovních řad. Je tak jasné, že adept na českou desku roku si zaslouží také kvalitní křest… Ale jak to nakonec dopadlo? A dostálo nové LPčko vyvolenému nadšení i v živém podání?

Za odpovědí na tuhle otázku jsme se vydali deštivým večerem do pražského klubu Strahov 007. Museli jsme si na ni však přeci jen ještě chvilku počkat. Nutno však uznat, že to bylo čekání více než příjemné. První slot večera si totiž vzali do parády rozparádění Rabies, kteří krátce po osmé hodině večerní zahání chmurná mračna a zahřívají podzemní prostory do těch pravých červnových teplot. Klub se tak rychle plní elektrizující energií, kterou minimálně přední polovina téměř zaplněného prostoru s radostí opětuje. To vše napříč setem jen nabírá na obrátkách a my se tak nakonec dočkáváme i prvního crowdsurfu večera.

Během svého slotu Rabies rozhodně neplýtvali časem, a tak došlo nejen na klasiky ale i ochutnávku z nové tvorby. Jedno ale zůstalo konzistentní – nefalšovaný skate punk doplněný o gang vocals jak dělaný pro tohle klubíkové prostředí. No prostě svištělo to jak skate po zledovatělé rampě.

Než se tak nadějeme, přichází primetime večera… přichází čas na Krang, kteří si pro nás vskutku připravili výběr toho nejlepšího. A tak, ačkoliv hlavní hvězdou večera byla právě nová deska pokřtěná z producentských rukou Damiána Kučery, došlo i na starší klasiky.  „1968“ rozvířila emoce, „Mortal Combat“ rozpoutala tradiční peklíčko v pitu a když došlo na oblíbenou „Food Song“, lítalo se už i vzduchem. A pokud chcete odpověď na to, zda bylo obecenstvo spokojeno, dovolte mi jen citovat procítěné: „Hovno, hrajte dál!“ které zaznělo z davu po ohlášení posledního songu. Takhle se říká o přídavek!

A jak tedy nový materiál obstál v rámci klubového prostředí? No, můžu jen konstatovat, že se potvrdilo to, co jsem již prorokovala v recenzi. „Rory Gilmore“ je naživo jednoduše ještě větší banger, než jsme doufali, stejně jako „Cocktail Of Freedom“. „Cowabunga“ si nonšalantně vyžaduje zvýšenou aktivitu v pitu a mosherská fyzička může být vlastně vděčná, že songy netrvají déle.

A pokud chcete důkaz o množství energie, které v sobotu proudilo mezi stagí a publikem, máte ho mít. Budiž jím oběti tohohle řádění v podobě Hadrabákovi hlavy narážející do stropu během crowdsurfingu i buben prorvaný hned během třetího songu. Ano, tak moc se do toho řezalo. Ne že by ale situací si vyžádané opravářské práce ubraly na atmosféře, naopak. Dočkali jsme se klasické „stand up comedy s Krang“ i kratičké abbovské kulturní vsuvky.

Je to tedy potvrzeno. Nová deska dokázala, že má naživo co nabídnout, a plně si obhájila vysokou pozici v nejednom klubovním žebříčku letošního roku.

Foto: Alice S.