Kladenské přísliby. Petrol Station začínají vystrkovat pop-punkové růžky (Spotlight)
Kapela Petrol Station vstupuje na scénu kytarové muziky už v roce 2013. Tehdy ještě pod názvem Dirty Dog. Svůj premiérový koncert odehraje téhož roku, v legendárním kladenském klubu Auto DaFé. Kromě pár vydaných singlů a dem, se zatím tato mladá kapela, fungující hlavně na Kladensku, zatím veřejně moc neprojevuje, a jeden z peaků této bandy, říkající si stále ještě Dirty Dog, je účast na kladenské zastávce legendární Bounce!Bounce! party, kde se z bývalých členů Sunshine, stávají DJs šílený elektro music a techna.
V průběhu roku 2015 začínají novou etapu, již s novým názvem Lets Go To The Petrol Station a poněkud popovějším repertoárem, než doposud. Stále hrají několik koncertů, hlavně v okolí Kladna a vydávají svůj první singl v této éře, s názvem “TOO LATE“. S novou etapou přichází také nové a větší příležitosti. Objevují se na podiích vedle otřelejších jmen jako jsou třeba Call Tracy, nebo Glad For Today v pražském Cafe Na Půl Cesty. Během roku relativního tvůrčího klidu, přichází v roce 2017 se singlem “SCHOOL YEARS“, u kterého je fakt, že vás svým vibem do těch “prcičkovskejch“ a školních let opravdu nahodí. K tracku “SCHOOL YEARS“ vychází první lyrics video této mladé kladenské kapely.
Po drobných personálních změnách a zkrácení názvu na finální Petrol Station avizují v roce 2018 svůj první ucelenější projekt s názvem Too Close, Too Far. Na debutovém EP už se můžeme bavit o tom, že tato tuzemská pop punková kapela, bere muziku už o něco vážněji, než doposud. Ke stejnojmenné skladbě vychází další lyrics video a k tracku “NOW I SEE“, kde hostuje na vokálech Nikolas Havel, i první kvalitnější videoklip. Za zmínku stojí určitě netradiční saxofonový part v skladbě Heavy Lies. Premiérové EP pokřtili společně s mělnickými punkery The Oxx a pražskou hardcore partou Homesick v legendárním Klubu 007 v Praze. Po EP “Too Close, Too Far“, se Petrol Station dostávají čím dál tím víc do podvědomí české scény. To potvrzují i častějším koncertováním, vystupují vedle zajímavých zahraničních jmen, například po boku švédských Saturday´s Heroes v pražském klubu Rock Cafe, italských Why Not Loser v Crossu, nebo na prvním zahraničním koncertě, Falltime festivalu, v nedalekých Drážďanech.
Přes hudebně pestré, jak z pohledu kreativního i koncertního, roky 2018 a 2019 se Petrol Station dostávají do roku 2020. Ten za okolností, které byly, využívají asi nejlépe, jak mohou. Zavírají se do studia a pracují na novém, opět o něco progresivnějším materiálu. Po měsících makání, vydávají pro mě zatím nejpovedenější track s příznačným názvem k době, kdy singl vznikal – “ISOLATED“. O nahrávku se postaral Damian Kučera ze Skywalker. Můžeme zde cítit posun, především, co se týče zvuku. Už nejde o klasický pop-punk z nultých let tohoto století, ale je zde slyšet moderní, synťákový sound. Velký progres je cítit taktéž ve vokálech, které v některých pasážích dřívější tvorby, trhaly uši. Potvrzením posunu a vydání se kapely Petrol Station tím správným směrem, dokazuje další vydaný singl s názvem “TRACY“. Zde už se vrací opět spíše ke kytarám a tolik neexperimentují s elektronikou, to ale nic nemění na kvalitě novější tvorby. Ke skladbě “TRACY“ vzniká také kvalitně natočený videoklip, pod který se podepsal Tom Tejkl z Hopes.
Zanedlouho po vydání těchto dvou nových tracků, vydávají kompletní projekt, který nese název podle pilotního singlu – Tracy. Povedené, již dropnuté singly, doplňují další tři skladby, s názvy “HONESTY“, “GOLDEN GLOW“ a “BLIND“. Petrol Station začínali v podstatě jako taková naivní punková kapela, která působila hlavně po okolí Kladna. Dalo by se říct, že podobných studentských kapel tu bylo mnoho, naštěstí v tomto případě se ale přes tyto léta přenesla a poslední tři roky prokazuje, že jde o kapelu plnou talentu a potenciálu. Možná za daným progresem stojí i její personální proměna členů. Ať už je za tím ale cokoliv, je fajn, že z for fun věci se stala hudební skupina, kterou může brát člověk opravdu vážně.
