Electric Callboy přivezli do Prahy svoje moves a odfoukli Lucernu

Dopředu vyprodaný Velký sál Lucerna se ve čtvrtek dočkal příjezdu rychlíku s názvem TEKKNO TRAIN. Support obstarali Holding Absence a Future Palace. Jak moc Hypa Hypa jízda to byla?

Moje poprvé ve velké Lucerně. V prvním vagónu přijíždí němečtí Future Palace, kteří se mohou těšit solidně natřískanému sálu už od samého začátku. Výkon této berlínské partičky nebyl určitě špatný, odzpíváno to bylo od zpěvačky Marie fajn, jedna věc to ale zabila. 

Zvuk, který bohužel připomínal doby, kdy nebyly přenosné repráčky a hudbu jsi musel poslouchat při sprchování z mobilu přes stěnu sprcháče. Navíc to celé bylo extrémně potichu a tak kapela působila na hodně velkém pódiu trochu ztraceně. Nuže, zklamání a velké doufání, že se v průběhu večera zvuk zlepší. 

A zlepšil! Holding Absence, kteří nastoupili na stage jako druzí, měli za mě nazvučíno asi nejlíp z celého večera. Tahle welšská kapela nám dopřála poměrně bohatý set plný prvotřídního post-hardcoru. Holding Absence, kteří od svého založení po osmi letech už nemají žádného původního člena jsem viděl prvně a jak říká jejich poslední deska, byla to skoro The Greatest Mistake of My Life

Jedna věc ale i na tomto povedeném setu způsobila mrzení. Bylo evidentní, že žánrově je to od hlavní hvězdy večera dost daleko a šlo to poznat i v crowdu, který se bohužel moc nechytal a nebavil. Možná by tomu pomohla aktivnější komunikace jinak velmi energického frontmana, ale možná taky ne. Každopádně “Držící Neúčast” velký dobrý, dohrává Afterlife a Tekkno Train pomalu přijíždí na první kolej. Při pohybu v kolejišti dbejte zvýšené opatrnosti.

Choo-choo motherfucker! Tohle není vlak dětství a naděje, ale pořádný rychlík plný true němectví, knírů, mulletů a čelenek. Electric Callboy nabíhají na stage a dav šílí, ačkoliv většina z nás na klasickém stání asi moc nevidí. Prvních šest pecek trávíme kousek vedle zvukárny, atmosféra u stolu je/byla dobrá, jen bohužel nevidíme moc z kapely. Zato si ale můžeme užít výborné vizuální projekce za kapelou. Ty vypadají v historickém prostoru Lucerny téměř epicky!

Uprostřed setu se dočkáme i jedné z nejstarších pecek Best Day, která mezi aktuální tvorbou působí skoro jako od jiné kapely (tím rozhodně nemyslím, že špatně). Po Sandstorm bubenickém sólu pak přichází očekávaná pouštěčková hymna Hypa Hypa. Fanoušci (hlavně teda ti na stání u pódia) se skvěle baví. Tanečky, circle pity, moshe, pádlování. Má to všechno. 

Dance, baby, dance. Dance? I wanna danceeeeee! Tentokrát se stání u pódia opravdu vyplatilo a kdo ho neměl, mohl bohužel jen tiše závidět. Klasické stání totiž bylo brutálně přecpané a místa pro taneční radovánky v pár řadách kolem zvukárny (která zabírala hodně velký prostor) bylo poskrovnu. Malé taneční hloučky se všude po sektoru tvořily i tak, ale nebylo to ideální. A ideální nebyly ani brutální fronty na barech i záchodech a nedostatek místa tak nějak obecně. Lucerna je sice na pohled super, ale praktičnost pro akce tohoto typu je s otazníkem. 

Šílenci z Castrop-Rauxelu získali v posledních letech opravdu velký fame a fanouškovskou základnu. Až mě překvapilo, jak široká cílovka, co se týče věku i stylu, do Lucerny dorazila. Bohužel, nechyběli ani mentální mulleti, kteří vyrazí na jednu akci za rok s cílem sundat se do hoven, běžně poslouchají Míšu Davida a jsou překvapeni, že když stojí na schodech, někdo kolem nich chodí (surprise, ty blbe). 

Ale zpátky k show, která byla fantastisch! Před koncem Callboyové vytahují těžký kalibr němectví a dopřejí nám Hurrikan a několik zábavných coverů na Jirku Michala, Backstreet Boys nebo soundtrack z Frozen. Na řadě už jsou jen největší pecky a nadšení by se dalo krájet jako oběť sadistického vraha. V Cadillacu přijíždí MC Thunder, u Spacemana už každý ravuje jako maniak a když přijde davové “Döp-dödödö-döp”, je dokonáno. Tohle je hajpa hajpa! Při odchodu si ještě jako bonus můžeme trsnout na Vamos a la Playa.

Kromě obrovské energie a skvělého tempa napříč celým setem (který byl relativně dlouhý, ale nenudil ani chvíli) je třeba pochválit i častou, trefnou a zábavnou komunikaci s publikem, super vizuální efekty, několikrát vystřelené konfeto-věci a několikeré změny outfitů v průběhu show. 

Byl to prostě napumpovaný Hypa Hypa Hurrikan a takovýmhle Tekkno vláčkem se rád svezu znovu. 

Celý fotoreport je na klubovním facebooku!

Text: Kuba // foto: Min

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: