Pořádnej britskej kousanec. Rozhovor s H.O.U.N.D.S! Nejen o singlu Beast!

Loňskej rok pěkně zamával s hudební scénou a moc jsme si koncertů a živých vystoupení neužili. Byl ale taky zajímavej, co se týče nových hudebních talentů, a muzikanti se činili ve svých zkušebnách. V hudebně velmi plodný Británii se mezitím u původních Dead Town Nothing, jejichž působení by se dalo zařadit mezi roky 2013-2016, něco změnilo.

Touha po novým začátku vykrystalizovala v projekt H.O.U.N.D.S, kterej nás chytil svým prvním singlem BEAST a slibuje tvrdší, údernější a agresivnější zážitek. Vyzpovídali jsme jeho členy o jejich plánech do budoucna a nakoukli do jejich soukromí.

Ahoj kluci, můžete se čtenářům nějak představit? Odkud pocházíte, jak jste se seznámili a jakou máte rádi muziku?

H.O.U.N.D.S : Jsme ze Spojenýho království, malýho ostrova na jihu jménem Isle of Wight. Je to skvělý místo, kde vyrůst. Bohatá historie, krásnej venkov a písčitý pláže všude kolem.

Říkáme si H.O.U.N.D.S a jsme pětičlenná hardcore-metalová kapela. Všichni jsme dlouholetý přátelé a hráli jsme na střídačku ve stejných kapelách a každej sám i s někým jiným. Někteří z nás spolu vyrostli a chodili dokonce i do školy.

Každej máme rád jinej styl hudby, a ta naše je tím samozřejmě ovlivněná.

Ash, náš zpěvák má rád hlavně kapely jako jsou Suicide Silence, Killswitch Engage, Whitechapel a Stray from The Path. Jeho guilty pleasure je Marylin Manson a je úplně udělanej do Ghost. Miluje je! Kytarista Dave má rád svůj old school hardcore jako třeba Terror. Dál taky Dog Fashion Disco, Brutality Will Prevail, Faith No More, Feed The Rhino… Sakra, ten seznam je nekonečnej, a to mu tam každou chvíli přibyde někdo novej. Ben, basák, si ujíždí na kapelách jako jsou Rammstein, Whitechapel, Slipknot, Bad Religion, Johnny Cash a Lionheart. Bubeník Josh poslouchá hodně Tool, Born Of Osiris a Slipknot. A konečně Connor, náš druhej kytarista, si libuje spíš v djent a tech metalu. Black Tongue, Humanities Last Breath a Glass Cloud.

Máme teda dost odlišnej vkus, co se hudby týče, a společně by to nemělo teoreticky fungovat. Ale světe div se, ono to šlape.

Já, dost možná ani naši čtenáři, jsme o vaší kapele nikdy předtím neslyšeli. Představte mi kapelu trochu blíž, kdy a jak se zrodili právě H.O.U.N.D.S? Čí to byl nápad, jaký máte plány do budoucna? Máte nějakej sen, kterýho chcete v téhle branži dosáhnout?

H.O.U.N.D.S : Dali jsme se dohromady v roce 2013, tenkrát ještě jako Dead Town Nothing, bylo to takový dítě našeho kytaristy Dava. Hodně jsme koncertovali, než přišla tahle koronavirová epidemie. Nabrali jsme si toho moc. Jakýsi vyhoření nás přinutilo všechno přehodnotit a posunout se jiným směrem. Po našem rozdělení v roce 2016 následovala nevyhnutelná pauza.

Počátkem roku 2020 jsme se rozhodli vzkřísit skupinu, protože jsme cítili, že na to nastal ten správnej čas. Ale chtěli jsme začít novou kapitolu, a tak se z Dead Town Nothing stali H.O.U.N.D.S. Jsme pořád na podobný vlně, sestava se nepatrně obměnila a z původního hardcoru se stal spíš hardcore s prvky moderního metalu. Zapracovali jsme na zvuku a doufáme, že se to setká s úspěchem.

Rádi bychom cestovali po USA a Evropě. A jak se zdá, začínáme mít úctyhodnou fanouškovskou základnu. Chtěli bysme jim všem poděkovat, jste skvělí! Cílem naší kapely je jen psát a vydávat hudbu, cestovat a často vystupovat. Baví nás to! Doufáme, že bude i vás.

Otázka na Tebe, Ashi. Jak ses naučil screamovat? Šlo to tak nějak samo, nebo jsi na tom musel hodně pracovat? Jak se to může člověk, co nezpívá, naučit? Máš nějaký tipy?

Ash: No, šlo to vcelku dobře a je to věc, kterou jsem začal ovládat poměrně brzy. Zpočátku jsem se hlavně učil techniky dýchání a mít pod kontrolou vejšky a hloubky, udržet tón. Dechový cvičení jsou základ. A taky mi hodně pomohlo trénovat zpěv na jiných písničkách, to je jasný.

Na začátku je to dost náročný, vyžaduje to hodně energie a tréninku. Po nahrávání nebo koncertu si připadám jako bych právě vylezl z posilovny! Komukoliv, kdo by se scream chtěl naučit, bych doporučil jít na sebe pomalu. Začít v krátkých sekvencích, aby sis nepoškodil hrdlo a hlasivky, pokud to budeš moc tlačit, je dost možný, že druhej den nepromluvíš.

Zkoukni DVD „Zen Of Screaming“ od Susan M, Carr, kde najdeš spoustu cvičení k tomu, aby byl scream čistej a zvládnul jsi ho správně i technicky.

Povězte nám každý něco o vašich zájmech.

Ash (zpěv): Miluji kreslení a navrhování, které dělám v rámci kapely Hodně naší grafiky a artworku je moje práce. Taky chovám dva hroznýše královské – Leiu a Lucy. Fantastický dámy.

Je radost se o ně starat. Krom metalu mám rád i divadelní hudbu. A jsem velkým fanouškem Hvězdných válek! Téměř posedlej. A nemůžu si pomoct, pokud jde o sběratelský předměty s touhle tématikou.

Ben (baskytara): Rád poslouchám a tvořím hudbu, jak jen mi to čas dovolí. Miluju dlouhý procházky se svým psem Lemmym (jo, po Killmisterovi z Motörhead).

Dave (kytara): Hodně cvičím a posiluju. Další mojí vášní jsou filmy, miluju sci-fi a taky knížky.

Josh (bicí): Mám opravdu rád počítačový hry, poslech hudby…a svoje bicí, samozřejmě!

Connor (kytara): Taky miluju hraní her a hudbu. Ve volným čase píšu texty k písničkám, který mají ale do stylu H.O.U.N.D.S daleko.

Vaše největší strachy a obavy?

Ben (baskytara): Potýkam se s úzkostmi, ale muzika mě opravdu naplňuje a pomáhá mi odvést pozornost od mý nejistoty. Stala se velkou součástí mýho života.

Josh (bicí): Pavouci a jakákoliv lezoucí havěť mě dohání k šílenství! A pak taky to, že ztratím klíč od bicích, haha.

Ash (zpěv): Jsem docela sebevědomej a ukecanej člověk. Nemám úplně nějaký obavy, jsem prostě sám sebou. A pokud strach, tak asi z lítání, nikdy jsem to neměl rád. A pak taky slimáci. Fuj. Film Chvění z roku 1990 je pro mě hodina a dvacet minut čistýho utrpení. A zapomněl bych na strach z výšek. Nikam na střechu mě nedostaneš.

Dave (kytara): Mám strach, že nebudu dost dobrej a jsem velmi sebekritickej ve všem, co dělám. Vždy jsem byl takovej. Chci aby na mě byl můj syn hrdej. A pořád se bojim, že to bude naopak.

Connor (kytara): Můj největší problém jsou úzkosti. Ale mám prostor to ventilovat skrz naší hudbu, která mi pomáhá se s tím vypořádat. A docela to funguje.

Nedávno vyšel váš novej singl „Beast„, kterej zaznamenal obrovskej úspěch. O čem je, prozradíte pozadí tohohle songu?

No, to téma fakt koresponduje s názvem, prostě Bestie. Je to vcelku agresivní píseň o potlačených lidských emocích, který můžou znamenat různý démony, se kterýma musíme bojovat. Inspirací nám byly vždycky naše vlastní životy a zkušenosti.

Všichni musíme čelit různým bestiím, a to docela nebezpečným. Jak v podobě emocí, tak ostatních tvorů okolo. Takže si myslíme, že se ten název vyloženě nabízel. Hlavním posláním je ukázat důsledky lidských činů.

Jakou cestou se chystáte dál ubírat? Zůstat na vlně „Beast“, přitvrdit, nebo naopak zakomponovat dneska tak populární elektronický prvky?

Vždycky se snažíme někam hudebně posouvat, když píšeme nový texty a vypadá to, že jsme našli ten správnej balanc mezi tvrdým a poslouchatelným. Ale to neznamená, že nepřitvrdíme! Je to vždycky o tom zbořit nějaký hranice a k tomu správně vyvážit zvuk.

Do elektroniky ale rozhodně nepůjdeme, to už bysme nebyli my.

Nově jste podepsali kontrakt s Kingside Records a manažersky si vás vzal pod křídla Terror Crew Productions. Jak jste si vybírali společnosti, se kterýma chcete spolupracovat a znamená to, že se můžeme těšit na celou desku?

Jo, začali jsme spolupracovat s Kingside records a Terror Crew productions v podstatě paralelně a nemůžeme být spokojenější. Našli jsme se tak nějak navzájem, byla to otázka toho být ve správnej čas na správným místě. Tohle spojení je něco jako dar shůry, je to v podstatě taková „rodina“, do který jsme vděční, že jsme se dostali, a která nám pomáhá rozjíždět naší kariéru. Na tenhle rok toho chystáme opravdu hodně, máte se určitě na co těšit. Nechceme ale prozrazovat předem. Počkejte si a uvidíte!

Chtěli bysme poděkovat všem fanouškům, kteří nás podporovali v tomhle těžkým roce a stále podporujou i prostřednictvím sociálních sítí. Jsme vděční za čas, který s náma trávíte a je nám potěšením, že vás takhle můžeme poznávat. Bez vás bysme tu nebyli! Tahle situace jednou skončí, to světlo na konci tunelu vidíme. Nemůžeme se dočkat, až se potkáme společně na nějaký akci. Pojďme ten rok 2021 udělat společně o něco lepší!

WEBOVKY KAPELY

Text // Denisa

klubovna logo banner

13. 2. 2013 – v toto na oko banální datum vzniklo něco, co z původního skromného a ne úplně sebevědomého článku přerostlo v nynější podobu. Právě v tento den totiž světlo světa poprvé spatřila Klubovna. Z původně hudebně publicistické rubriky na jednom z webzinů vznikl samostatně soběstačný projekt, který se však snaží navázat na původní ideu. Nedělat ze svých fanoušků pouhé bezduché konzumenty, ale aktivní součást celého mimořádně interaktivního projektu.

Sleduj nás na: