ČESKÁ PREMIÉRA PREWN NÁS TELEPORTOVALA DO SYCHRAVÉHO LESA (Report)
Ačkoliv se festivalová sezóna rozjíždí na plné obrátky, neznamená to, že se klubové koncerty nekonají. Já jsem první červnový nedělní večer zavítal do Café V lese, kde vystoupili Prewn a Iggy Mayerov.
Role předkapely se s grácií ujmula pražská šestihlavá sestava Iggy Mayerov. Od prvních tónů otvíráku „Mercy“, bylo jasné, že nás vezmou do krajiny plné snů a zvukomalebných tónů. Nějak nevím proč, ale první song mi evokoval v mysli, že by klidně zapadl do soundtracku k videohře GTA Vice City.
Následně skupina zahrála skladby „The Most Ankward Kiss Ever“, „Givin‘ You Up“ a „Over“, tudíž jsme mohli slyšet všechny čtyři tracky z EPíčka Lovesick. Po několika písních odložila zpěvačka Terka kytaru, aby se mohla věnovat pouze zpěvu, který je tedy na jedničku s hvězdičkou. Šestce z hlavního města to spolu hudebně ladí jako kdysi Josefu Ladovi se štětcem a barvami. Dva ženské vokály, až tři kytary, baskytara a klávesy se synťákem vyluzovaly vskutku krásně znějící tóny a klidně si je umím představit i na těch největších českých festivalech.
Dostalo se ještě na starší rozskotačený kousek „Ride“ a na klidnější „Going Backwards“, což je nejnověji vydaný počin. Probíhají přípravy na vydání nové desky, která by měla vyjít i na fyzickém LP – a myslím, že se máme na co těšit.
Závěrečná píseň „Feels Like Yesterday“ nám názvem naznačila, ať si při pondělním vstávání do práce raději vzpomeneme na hezky užitý nedělní večer.
Příjemně strávená melancholická třicetiminutovka uběhla jako voda a určitě se budu těšit až tuhle kapelku uvidím znovu. Člověk u jejich hudby zrelaxuje a uklidní svou mysl. Alespoň na mě to tak fungovalo.
S úderem deváté večerní přišla na pódium zpěvačka a kytaristka Izzy Hagerup se svými spoluhráči vystupující pod pseudonymem Prewn. Publikum zhoustlo oproti předkapele a podnik byl nakonec velmi solidně naplněn. Hudební těleso z amerického státu Massachusetts se v Česku zjevilo vůbec poprvé a bez ostychu do nás napustili otvírák „Easy“. Následovala post-grungeová „Commotion“, můj nejoblíbenější kousek v portfoliu kapely. Tenhle hudební majstrštyk v kombinaci s dočervena nasvíceným pódiem působil velmi efektně.
V průběhu večera zazněla většina materiálu z nejnovější desky System, kromě již zmíněných dvou písní to byly třeba ještě „It’s Only You“, „My Side“ nebo titulní „System“, která byla obecenstvem vřele přijata již od prvních not. Setlist doplnily písničky ze tři roky staré nahrávky Through The Window, ze které se dostalo například na „Machine“ či „I’m Gonna Fry All the Fish in the Sea“.
Tracky navazovaly na sebe bez nějakých delších promlk, akorát jednou, než kapela začala hrát, se z davu ozvalo křupanské hobluj – to si myslím, že na takové akce prostě nepatří…
Při poslechu depresí a emocemi okořeněných indierockových songů jsem se cítil opravdu jako v lese. V takovém tom tmavém, podzimně sychravém, kde vítr občas rozfouká spadané listí, sem tam na člověka spadne pár dešťových kapek, ale pokud na to zrovna má mood a zní mu v uších něco takového, má to vlastně svoje kouzlo. Do cílové rovinky se dohíhalo při již zmíněné „System“ následované asi nejsyrovější a zvukově nejšpinavější písní „Dirty Dog“, kde Izzy výjimečně dala kytaru stranou.
Poté Prewn zmizeli do backstage, ale po zhruba minutě hlasité žádosti o přídavek se na pódium vrátili s ukolébavkou na dobrou noc „Perfect World“. Odcházel jsem s tím, že jsem viděl perfektně nazvučený a fantasticky odehraný koncert, kde právě takovéhle kapele prostor jako je Café V lese sedne jak buřinka na hlavu pana Tau. Nezbývá než doufat, že se k nám třeba už příští rok vrátí…
