Všechny žánry Stinga: Tvůrčí milníky vedoucí k turné STING 3.0, které zavítá do Brna
Stingův letošní koncert na Colours of Ostrava se stal jedním z vrcholů festivalu. Turné STING 3.0, které legendární hudebník nyní absolvuje pouze v triu s Dominicem Millerem na kytaru a Chrisem Maasem na bicí, nabízí čistou oslavu lásky ke kytarové hudbě. Další příležitost zažít hity Stinga a kapely The Police v nových aranžích se naskytne 18. října 2025 v brněnské Winning Group Areně. Jaké tvůrčí milníky však předcházely Stingovu aktuálnímu turné?
Jazz, punk a reggae – z učitele angličtiny uznávaným songwriterem
„Young teacher, the subject of schoolgirl fantasy,“ zaznívá na začátku skladby „Don’t Stand So Close To Me“ na třetím albu The Police. Pro námět nemusel Sting chodit daleko – než se naplno vrhnul do hudebních vod, tak v 70. letech krátce působil jako učitel angličtiny. Jisté předpoklady k psaní kvalitních textů by tu tedy byly (jeden příklad za všechny: „Roxanne“ je inspirována i Cyranem z Bergeracu). Gordon Matthew Sumner – jak zní muzikantovo úřední jméno – ve volném čase koncertoval s uskupeními Newcastle Big Band a Phoenix Jazzmen nebo v jazz-rockové kapele Last Exit. Právě během vystupování s Phoenix Jazzmen si díky svému pruhovanému černo-žlutému svetru vysloužil přezdívku Sting, která mu již zůstala – narozdíl od jeho původního povolání, ke kterému se vrátil už jen ve videoklipu ke zmiňované skladbě.
V roce 1977 se totiž Sting přestěhoval do Londýna, kde se Stewartem Copelandem a Andym Summersem utvořili The Police. Na tehdejší britské scéně ještě doznívala zlatá éra punku, která postupně přecházela v new wave, což se odrazilo i v jejich hudebním směřování. Punkovější vzhled kapely vzešel ze společného odbarvení vlasů před natáčením reklamy na žvýkačky Wrigley’s (reklama nakonec nevznikla, zato charakteristický look kapely ano), ale ve své tvorbě The Police snoubili především rytmy reggae, jazzové kompozice a popovou chytlavost – to vše posvěcené poetickými texty Stinga.
Do roku 1986 vydali pět alb: Outlandos d’Amour, Reggatta de Blanc, Zenyatta Mondatta, Ghost in the Machine a Synchronicity. Hned na jejich debutu nalezneme písně, které lze nyní označit za legendární hity – „Roxanne“, „So Lonely“ nebo „Can’t Stand Losing You“. The Police (a především Sting) se ale rozhodli dodržet pořekadlo „končit se má v nejlepším“, a tak se členové kapely po vlně úspěchu s posledním albem obsahujícím také „Every Breath You Take“ vydali vlastními cestami. V roce 2007 sice uskutečnili turné při příležitosti uplynutí třiceti let od založení kapely, ale na další návrat to prozatím nevypadá.
Sólové prozkoumávání hudebních stylů a hvězdné spolupráce
Skladby The Police však stále ožívají na repertoáru Stinga, který s experimentováním pokračuje i na své sólové dráze. Na své debutové album The Dream of the Blue Turtles si přizval zkušené jazzové hudebníky Omara Hakima, Brantforda Marsalise, Kennyho Kirklanda či Darryla Jonese. Sting zároveň nachází inspiraci u klasických skladatelů, proto je možné slyšet např. melodii Prokofjeva zakomponovanou do skladby „Russians“. Éra úspěšných skladeb rozhodně neskončila s rozpadem kapely, ostatně jejich autorem je hlavně Sting. Není se tak čemu divit, že devadesátkové hitparády později ovládly hity jako „Englishman in New York“, „Fields of Gold“ nebo „If I Ever Lose My Faith in You“.
Vzhledem ke své otevřenosti a tvůrčí zvídavosti si Sting připsal na konto spoustu zajímavých spoluprací, díky kterým mohl vytvářet syntézy hudebních stylů z různých koutů světa (viz přizvání alžírského zpěváka Cheba Mamiho na „Desert Rose“ vycházející z arabských melodií). Za zmínku stojí také nahrávky s Ericem Claptonem („It’s Probably Me“), Nicole Scherzinger („Power’s Out“) nebo Bryanem Adamsem a Rodem Stewartem („All For Love“). Stingovým nejvýraznějším reggae spolupracovníkem se stal jeho kamarád Shaggy. Mají za sebou společné album a turné 44/876, které svým názvem odkazuje na telefonní předvolby zemí obou hudebníků (+44 pro Velkou Británii, 876 pro Jamaicu). Pro někoho možná překvapivé duo (ačkoliv vliv reggae je patrný již v nahrávkách The Police), ale účastníci Colours of Ostrava se mohli naživo přesvědčit, jak skvěle se doplňuje Shaggyho showmanství a Stingův vnitřní klid – během Shaggyho koncertu společně vystoupili s poměrně čerstvým singlem „Til A Mawnin“ a další společný projekt rozhodně není vyloučený.
Sting před kamerou i na divadelních prknech
Sting si na počátku milénia vysloužil také uznání filmové akademie, když byl opakovaně nominován v kategorii nejlepší píseň poté, co se podílel na soundtracích filmů Není král jako král („My Funny Friend and Me“), Kate & Leopold („Until…“) nebo Návrat do Cold Mountain („You Will Be My Ain True Love“). Hudebník v průběhu let pracoval i před kamerou, proto si dovolím malou hereckou odbočku. Ještě v éře The Police se objevil ve snímku Quadrophenia, který vznikl na motivy konceptuálního alba The Who. Později byl obsazen do Duny Davida Lynche, kde ztvárnil Feyda-Rauthu Harkonnena (v novější filmové adaptaci Denise Villeneuvea se stejné role ujal Austin Butler). Sting často hraje také sám sebe, jako např. v komediálním krimi seriálu Only Murders in the Building, kde byl krátce jedním z podezřelých z vraždy.
Příležitost získal také na divadle, když v roce 1989 vystupoval v Žebrácké opeře na Broadwayi. Čerstvější záležitostí je muzikál The Last Ship, který měl premiéru v roce 2014. Sting je jeho autorem a během některých produkcí v něm rovněž ztvárnil hlavní roli Jackieho Whitea. Muzikál vzdávající hold newcastleským loděnicím vychází z hudebníkova dětství, přičemž některé skladby byly převzaty z alba The Soul Cages. Aktuálně se plánuje uvedení muzikálu v Nizozemsku a Francii. Sting by se měl představit jako Jackie White v amsterdamském Royal Theater Carré v lednu 2026 a poté od 18. února do 7. března 2026 v La Seine Musicale. Prozatím to tedy vypadá, že Sting na začátku příštího roku dočasně vymění koncertní stage za divadelní prkna.
Aktuální turné Stinga v rámci tria
Jak je patrné, Sting se po celou svou kariéru snaží neustále znovuobjevovat hudební styly, a to se týká i jeho dříve vydaných skladeb (v roce 2010 dokonce vydal album Symphonicities, kde jsou převedeny do klasických symfonických kompozic). Jejich nadčasovost je nezpochybnitelná, ale protože s některými písněmi vystupuje přes čtyřicet let, snaží se je alespoň podávat v nové formě. Aktuální turné STING 3.0, v rámci kterého vystupuje pouze za kytarového doprovodu Dominica Millera (spolupracují spolu od 90. let, bezeslovná sehranost je tudíž zaručena) a Chrise Maase na bicí, dostává do popředí kytarový zápal a Stingovo charisma. Právě domnělá „hudební jednoduchost“ je klíčem k perfektnímu zvuku a symbióze všech nástrojů, které vytvářejí intimní atmosféru i v několikatisícovém davu. Co skladba, to hit – v tomto provedení často doplněný o kytarová sóla, u kterých si přejete, aby nekončila. Vybrané skladby vyšly také na samostatném albu, na kterém se můžete např. zaposlouchat, jak některé hity The Police znějí v aktuálním tour provedení… a nebo se jednoduše můžete přesvědčit na vlastní uši při říjnové koncertní zastávce Stinga v Brně.
Text: Anet
