Olomoucká síla se probouzí. Goofy Cow spojili síly se členy Sunset Trail. Tématem se stala bezohlednost a neochota (Exkluzivní premiéra)

Současná situace kolem válečného konfliktu a řinčení zbraní ve spoustě z nás opět znovuzrodila pomyslnou lidskost spojenou s empatií a starosti o druhé. Zrychlá doba přitom a neustále se zvyšující nároky přitom často tyhle přirozené lidské vlastnosti a pudy často zatlačují do pozadí. A uvědomují si to i olomoučtí Goofy Cow.

Jejich novinka !Timeline” odsuzuje bezohlednost, ignorantství, přehlížení nepříjemných situací a neochotu pomoci druhým v reálném světě. Ukazuje na lidi, kteří se schovávají za své sociální sítě a displeje telefonů v situacích, kdy je potřeba jejich přítomnost a pohotovost v reálném světě.

A tentokrát v tom Goofy Cow nejsou sami, neboť si ke spolupráci pozvali Sigiho a Brambiho z olomouckých Sunset Trail. Proto je v singlu možné slyšet kombinace melancholických a agresivních pasáží, melodického zpěvu a screamu nebo jemných melodiích a hutných riffů.

“Když jsme Timeline skládali, tak jsme cítili, že ta písnička má víc rozmanitých nálad. Chtěli jsme ji podpořit tvrdší pasáží. K tomu se nám kluci ze Sunset Trail zdáli jako ideální volba. Jsme moc rádi, že to Sigi s Brambim vzali a udělali na tom kus práce. Patří jim za to velký dík!”  říká bubeník Goofy Cow Venca

Vydání je podpořeno videoklipem, který zobrazuje některé z myšlených situací. Odehrává se v prostorách Olomouckého baru Rockstar Cafe & Bar, která je doslova domovský prostorem hostujícího Sigiho. Stejně jako videoklip k písni Movement Nation si zpracování klipu vzal na starost Martin Jarka. Na zvuku Timeline se podílel stále vyhledávanější Filip Vlček z kapely John Wolfhooker, který se nám postaral o mastering.

“Myšlenka textu a klipu pronásleduje úplně každého, kdo se dnes kouká kolem sebe. Vytáčí mě, že jsou lidé lhostejní a hledí více na své pohodlí a bezpečnost, než aby zvedli prdel a udělali dobrý skutek. Nevylučuji však, že střílíme i do svých řad. Sám si občas vyhodnotím situace špatně nebo schovám hlavu do písku kvůli zachování komfortu. Důležitý ale je s tím něco dělat a hlavu přepnout tak, aby s tím člověk chtěl něco dělat.” dodává na závěr bubeník Venca.