O tři roky později a návrat o dvacet let zpátky. Avril Lavigne přivezla nové album a nostalgii.
Píše se rok 2002 a debutový singl „Complicated“ je venku. Následuje první album Let Go, kde se tenhle song objevuje po boku hitů „Sk8er Boi“ nebo „My World“. Stejně jako kdysi, tak se alespoň pro dnešek vrací móda v podobě potítek, tílek a především kravaty ke všemu! Sice se toho fanoušci nezhostili jako na nedávných Electric Callboy, kdy se Lucerna proměnila v osmdesátky, ale i tak mají plus za návrat do 00’s.
Spoustu z nás bylo skeptických, jestli vůbec od roku 2020 koncert bude, ale nakonec jsme se dočkali. Sice né původní šňůry k albu Head Above water, ale k novince Love Sux z roku 2022, která hlásá návraty k prvotní tvorbě, tedy pop punku, pop rocku a nebo lajcky – ke skejťácký muzice před dvaceti lety.
Start večera se zdál být z venku dost šílený, ale fronty odsýpaly, žádný problémy a za chvilku jsme byli uvnitř. Na první dva interprety byla hala přibližně z poloviny zaplněná, ale nic neměnilo fakt, že si to interpreti moc neužili. Při čekání na první hvězdu večera byla atmosféra klidná, zpříjemněná radiovými popíky ve stylu Rihanny, Katy Perry nebo i Miley Cyrus z repráků. Někteří násavají atmosféru a další zas drinky, ale rozhodně čas ubíhal relativně rychle.
phem, příjemný alt rock a [divně]modrovlasá interpretka už otevírá singlem „brkdwn“, který vyšel přibližně před rokem. Set byl relativně krátký. Čítal na šest, možná sedm songů, včetně „Flowers“ a „I Love My Dog“, kdy se phem dočkala první reakce i od zbytku haly v podobě klasického klišé – mobilních světel! Fortuna klasicky trpí špatným zvukem, kdy phem bylo rozumět možná tak každé druhé slovo [z druhé strany haly to rozhodně nebylo lepší]. Kdo neznal její repertoár, tak možná měl problém se trochu chytat.
Pauza. Útěk pro drink a merch. Potkáváme další lidi, kteří se naladili na koncert, ať už školními sukněmi nebo kravatami či dokonce nejnovějším merchem. Překvapením je, že jsou tu snad všechny věkové kategorie. Mladí, kteří byli ještě v plenkách, kdy Avril řádila na MTV, ale taktéž fanoušci ve věku našich rodičů, což je sakra super! Za zmínku také stojí, že určité procento z každé prodané vstupenky (u nás přibližně 60Kč) bude věnováno na konto The Avril Lavigne Foundation. Tato nadace podporuje pacienty s lymskou boreliózou, vážným onemocněním nebo zdravotním postižením. Prostřednictvím programů a grantů poskytuje možnosti prevence, finanční prostředky na léčbu a urychluje výzkum s cílem poskytnout naději a změnit životy.
Druhé místo si vysloužil Travis Mills s jeho novým projektem girlfriends. Společně s Nick Grossem se své chvilky chytli okamžitě a využili ji ve svůj prospěch. Úvodní singl „Jessica“ rozhodně o něco víc rozhýbal dav, ale i tak to bylo jen na chvilku, než se ruce opětně zmocnily telefonů. Tenhle nový pop punk má za mě osobně dost velký potenciál a rozhodně bychom je brzy uvítali na sólo akci. Měli co nabídnout a taky to nabízeli. Zvuk byl rozhodně lepší [a taky nejlepší] za celý večer. Komunikace ze strany interpreta taky na výbornou, ale fanoušci toho moc bohužel nevraceli. Dokonce i žádost o circle pit zůstala bez odezvy, i přesto, že jsme se snažili v davu někde najít chumel, který se tam vlní a spustí circle, bohužel. Závěrečná „California“ bylo výborné zákončení a zároveň příprava na to, na co všichni čekali a kvůli čemu komu vůbec jsou – Avril Lavigne.
Pauzy mezi sety byly krátké, ale za to odsýpaly. Příprava pódia, balónky a vyvýšené bedny, takže nikdo nebyl ochuzen o výhled na malou Avril. Ta svoji premiéru v Praze má dávno za sebou. V roce 2005 se představila na stejném místě, jako je dnes a následně v 2008 představila v O2 aréně tehdy svoji druhou desku The Best Damn Thing. A kdo tam byl, tak včera zjistil jednu věc – Avril vypadá furt stejně a pořád skvěle! Úsměvy, mávání a energie z ní jenom sálaly.
Setlist byl věnovaný především poslední desce Love Sux a první desce Let Go. Následně se prolnuly hity, které zná každý – „Girlfriend“, „When You’re Gone“, „Sk8er Boi“ nebo oblíbená „My Happy Ending“. Na závěr jsme si všichni společně zazpívali „I’m With You“ z první desky… a vlastně jsme se nakonec dočkali i pár věcí napříč všemi alby.
Úvodní „Bad Reputation“ nechala ukázat, jaké světelné efekty si na nás pop-punkerka připravila. Během toho jsme taky zjišťovali, jak dav dokáže být hlasitý. Dokáže, ale za hromadou telefonů, což na jednu stranu je škoda, ale u velkých jmen se s tím bohužel musíme smířit. Nechyběly konfety a nafouknuté balóny v barvách tour (černé a oranžové), které až do konce setu [!!!] stále létaly nad hlavami! Za zády zpěvačky na velkém plátně běhaly střípky klipů nebo názvy písní.
Zvuk. Zase jenom zvuk a zvuk. U Avril byl místy rozhodně špatný, tak špatný, až tahal za uši. Jak se prolínala nová tvorba se starší, tak rozhodně bylo znát, co Avril sedí víc, a staré fláky to rozhodně nebyly. Díky davu, který byl okamžiky slyšet víc než samotná zpěvačka, byl zvuk o něco snesitelnější. Nejvíc mě zamrzelo „When You’re Gone“, tam to bohužel Avril tak moc nesedlo, že se to nedalo poslouchat a člověk si možná říkal, aby to gone už bylo.
Ti, jež si vyčkali první řadu ve studeném počasí, rozhodně odcházeli spokojeni. Avril totiž při „I’m a Mess“ sestoupila z pódia a prošla se kolem fanoušků. Došlo opětně na úsměvy, pár podpisů, placáky anebo i podání ruky. Pro někoho to byl zkrátka My Happy Ending, a to ještě není všechno! Kromě průřezu studiovkama přišel na řadu i cover – „All the Small Things“, song který brzo uslyšíme naživo od samotných Blink-182 [19.9. v O2 aréně!]. Ten konečně přiměl dav spolupracovat nějak víc. Je otázkou, jestli to bylo samotným výběrem coveru, a nebo za to mohla výpomoc v podobě girlfriends a phem, kteří hypovali dav, aby lidi skákali a zpívali.
„Hello Kitty“ asi mělo zůstat v Japonsku, ale stejně jsme se dočkali vsuvky v podobě tohohle bizárku, aby se Avril mohla usadit za bicí a předvést, co umí při „Love Sux“. Kdo byl vzadu a neviděl, tak měl možnost nahlížet na obrazovky, které byly po stranách.
„Sk8er Boi“ si vysloužil poslední místo před přídavky a nic mu nechybělo – zpívání davu a vystřelené konfety přímo od Avril. Punkerka na sebe nenechala dlouho čekat a vrátila se prvním přídavkem „Head Above Water“ ze stejnojmenné desky, která byla původním námětem celé tour, než se dvakrát přesunula. Následně pokračovalo „Avalanche“ a závěrečná „I’m With You“.
Celkově set čítal na šestnáct písní a utekl strašně rychle. Až na ten zvuk, který se možná mohl vyladit, jsme odcházeli s nostalgickým a víceméně i spokojeným pocitem. Avril byla idolem nejednoho fanouška, který dorazil do Sportovní haly Fortuna.
Podtrženo a sečteno, s odečteným zvukem a zpětnou vazbou davu vůči interpretům, jsme nakonec celkem příjemně spokojeni, jen doufáme, že se Avril vrátí dříve jak za patnáct let.
A kdo byl trpělivý a především otužilý, tak si přibližně hodinku a kousek počkal venku, kde se dočkal i samotné Avril, která navštívila hrstku fanoušků. Rozdala pár podpisů a následně zmizela ve svém tourbuse.
