Neffex má za sebou pražskou premiéru, jeho energie naplnila celé Café V lese
Venku pršelo, ale ani když jste se přišli schovat do Café V lese, mokrému tričku jste se nevyhnuli. Neffex má za sebou pražskou premiéru, a i když je to už pár dní, pořád tenhle silný zážitek zpracovávám.
Show byla beznadějně vyprodaná a vzhledem k tomu, že Café V lese nemá příliš velkou kapacitu, tenhle koncert byl opravdu jen pro nejrychlejší a nejvěrnější fanoušky elektronické, taneční hudby a rap rocku. V nabídce byly také VIP balíčky, které obsahovaly Meet & Greet, dřívější vstup do klubu a ke stánku s merchem a možnost nechat se společně s Brycem vyfotit a pokecat. Tyhle balíčky byly doslova jen pro pár vyvolených.
Bohužel já jsem tentokrát mezi vyvolené nepatřila, takže jsem přijela do Prahy až na večerní show a měla jsem velká očekávání. Na tenhle koncert jsem čekala zhruba pět let, takže natěšenost byla veliká. Přišla jsem lehce po osmé hodině a dav už netrpělivě vyhlížel začátek tohohle epického večera. A dočkali jsme se.
I když Bryce přišel na pódium o dvacet minut později než byl plánovaný začátek, už po pár slovech z první zahrané písně NO TURNING BACK mu bylo odpuštěno. Dav se rozskákal a energický večer začal. Následovala jedna pecka za druhou. Statement, Soldier, Grateful. Už v tuhle chvíli jsem mohla tričko ždímat. Bryce ale nepolevoval. Následovalo Rumors, GO! a Destiny. Atmosféra byla neskutečná, motivace a pozitivní energie musela být cítit až na míle daleko.
Pak se trochu zvolnilo, přišel čas na proslov, který byl plný vděčnosti a emocí. Nejednomu fanouškovi ukápla slza dojetí a já nebyla výjimkou.
„Vždycky jsem chtěl být rocková hvězda, díky Vám všem se mi tenhle sen plní,“ dodal nakonec.
Proslov bychom měli, jedeme dál. Následovalo Failure, Careless, Never Give Up. Dav šílel, pot ze všech lil neskutečným způsobem, bylo nedýchatelno, ale odmítalo se polevit. Před dalším trackem Bryce rozhodl, že je čas na moshpit. Já osobně nejsem úplně velkým milovníkem téhle šílenosti, takže jsem se držela opodál. První tóny písně Blow Up probíhaly zatím ještě v klidu, ale jakmile přišel na řadu refrén, atmosféra se okamžitě změnila a začala řežba. Na poslední půl minutu skočil do kruhu i Bryce. Dobře no, to už jsem trošku litovala, že jsem mimo. Jakmile ale šílenství skončilo, rychle jsem se vrátila zpět k pódiu.
Před dalším songem měl Bryce zase menší proslov, tentokrát o své velmi dobré kamarádce, která bojuje s rakovinou. Následující píseň s názvem Stay Strong (Sophia’s Song) byla věnována právě jí. Spojili jsme ruce do tvaru srdíček a poslali jí všichni společně tu nejlepší energii a hlavně sílu. Tyhle tři minuty byly nejemotivnější z celého večera a moje tričko už nebylo mokré jen od potu, ale i od slz.
Neslzelo se ale dlouho, a i když se večer pomalu chýlil ke konci, Bryce rozdával tolik energie, jako kdyby právě začal. Life, Free Me, Cold. Skákalo se, tleskalo, zpívalo. Nebudeme si ale nic nalhávat, síly docházely pomalu, ale jistě.
Další píseň nesla název Born a Rockstar, podle které je pojmenováno celé probíhající turné. Po posledním tónu Bryce poděkoval za skvělou a unikátní atmosféru, kterou tu zažil, byl velmi vděčný za veškerou podporu, pochválil nám Prahu a odešel do zákulisí. Netrvalo ale dlouho a za hlasitého vyvolávání fanoušků se vrátil na stage a odehrál ještě dvě z jeho nejznámějších písní – Best of Me a Fight Back, která je i oceněna zlatou deskou.
A bylo to. Bryce ještě naposledy poděkoval a těsně před tím, než definitivně ukončil show, slíbil, že se příští rok určitě vrátí. A my budeme doufat, že přiveze ještě větší pecky a ještě větší show, i když si sám nastavil laťku hodně vysoko.
Z klubu jsem odcházela nadšená a plná dojmů. Celá show mě neskutečně bavila, a dokonce i předčila veškerá moje očekávání. Možná byla jen malinko škoda, že tenhle koncert byl v Café V lese, protože Bryce je schopný udělat perfektní show i ve větších prostorách, ale na druhou stranu bylo opravdovým zážitkem být s ním po celou dobu v tak blízkém kontaktu.
Bryce s projektem Neffex pokračuje na turné v jeho rodné Americe, ale jak už bylo řečeno, příští rok bychom ho měli očekávat znovu. A my budeme doufat, že se jeho slova naplní, protože u tohohle prostě být chcete!
text: Nikkita
