Bamboochova síň slávy českého metalcoru: desky na které se nezapomíná
Po klubovním ohlédnutí za uplynulou dekádou tu máme i prostor pro vzácného hosta. Milan Puška, známější pod přízviskem Bamboocha, je inventářem českého metalcoru. V dobách, kdy jsme okolo toho roku 2010 s Hadrabákem začali objevovat kouzlo metalcoru, byl už dávno známou postavičkou scény, hrál ve svých prvních kapelách, pořádal koncerty nebo byl součástí dalších scénových aktivit. Za zmínku určitě stojí i jeho působení v dnes už neexistující úspěšné kapele Daerrwin. Proto byla volba jasná. Kdo jiný by se měl před čtvrteční poctou v Divadle Ponec za tuzemským snažením ohlédnout než právě Bamboocha?
Závěrem dodáme, že Milan v současné době žije v Uherském Hradišti. Kromě toho, že patří do produkčního týmu Metal Feast Agency, figuruje také v hardcorepunkové kapele MÄRNØ, která začíná být čím dál větším jménem na česko-slovenské crust punkové mapě, a momentálně si úspěšně klestí cestu s novou metalcore kapelou WETHEGODS.
WICTIMS – Lorn Echoes ( 2020)
Peklíčko v srdíčku!!
Dlouho jsem se zamýšlel, jak začít. Původně VICTIMS byli víc než jen kapelou, která začala svoje působení v jirkovském podhoubí betonového sídliště už v roce 2005. Byla to rodina, crew, zkrátka obrovská parta lidí, která spojovala všechny od hoperů po metloše, jak jinak než v legendární „Victims jirkovské zkušebně“, která se stala proslulou skrz celé Česko. Kdo někdy zažil večírek s touhle bandou, tak na něj stopro vzpomíná doteď 😀
Nebudu se tady pouštět do retrospektivy kapely, bylo by to opravdu nadlouho. Během její existence došlo k mnohonásobným personálním změnám a žánrovým obdobím. Dala by se o tom napsat kniha. Z deathmetalu se stal později symbol českého deathcoru, což je provázelo až do jejich konce. Podle toho, jak se měnily trendy v již zmíněném deathcoru, tak se měnil postupně i zvuk kapely, a je na místě říct, že jim to šlo sakra skvěle.
V roce 2020 dochází po dlouhých 15 letech ke změně názvu z Victims na WICTIMS proto, aby se dostali ze začarovaného kruhu a už nadále nemohli být spojování s dalšími kapelami stejného názvu, např. s legendární švédskou crust punkovou kapelou Victims.
Ve stejný rok vydávají dlouho očekávané album Lorn Echoes produkované známým Tondou Smrčkou. Tahle deska je pro mě numero uno českýho metalu. Zvukově fakt na obrovský úrovni, možná i trochu nadčasová na tu dobu. Je to jakoby si to Humanity‘s Last Breath rozdávali s Lorna Shore při poslechu deathcoru a snažili se u toho otevřít bránu pekelnou.
Kluků je fakt škoda, o to víc mě mrzí, že kapela WICTIMS/VICTIMS nedosáhla větší mety, než na které skončila. Ve své době patřila podle mě k tomu nejlepšímu, co jsme tu v deathcore scéně měli. Jejich koncerty byly brutální, energické, se skvělou show a třešničkou byl Kozlík, který si dával klávesy a synťáky naživo!
V současné době se můžeme setkat s novou kapelou InVeins, což jsou pohrobci první a poslední generace Victims s naším oblíbeným frontmanem Hospinátorem.
Action – Weeping of Angels (2005)
NORTHCORE KICK ASS!
Byli jsme puberťáci, co celý dny jezdili na skejtu a seznamovali se s hudbou, který se říkalo HARDCORE. Chodili jsme na první koncerty, seznamovali se s vegetariánstvím a hnutím straight edge, točili cédéčka v discmanech a kopírovali si Heaven Shall Burn, Caliban nebo Refused z kazety na kazetu.
Těžko uvěřitelný, že je to už 20 let (jsem fakt old :D), kdy severní Čechy měly opravdu silnou hardcore scénu a jejím největším a nejznámějším velvyslancem byla kapela Action. Troufnu si říct první světová CZ metalcore kapela, což dokazoval věhlas mimo naše hranice. Např. tehdy ještě hodně mladá kapela Nasty si nikdy nenechala neuniknout koncert Action v Belgii, aby okoukala, jak se to vlastně dělá. Stejně tak jako Nasty, tak i já jsem hodně okoukával, jak se dělá metalcore naživo. Právě tahle kapela ve mně probudila lásku k metalcoru a takřka mě donutila se naučit hrát na kytaru.
Teď k samotnému albu Weeping of Angels. Tohle bude stručný. Tahle deska byla totální diktát, který nás všechny posadil na prdel, poslal kapelu třeba do tehdy snad jediného televizního pořadu o tvrdé hudbě Madhouse, který běžel na Óčku :-D, nebo na Brutal Assault fest. Na tý desce je vše od vegan-edge hardcoru, Hatebreed, Slayer po Heaven Shall Burn, Caliban a další tehdejší metalcore modly. Zkrátka „moshmetal“ 2005.
Kluci plánovali velký comeback, bohužel nás všechny kamarády, fans a rodiny postihla velká tragédie. Tyhle poslední řádky se mi píšou fakt s těžkým srdcem.
Rest in piece a posílám vám tam nahoru lásku …Míra „Ilčus“ Ilek & xMartinx aka pan milion.
Apostate – Seaborn EP (2010)
Metalcore a deathcore jede na plný obrátky, všem ještě doznívají jejich emo patky, nevkusný pestrobarevný trika s V-neck výstřihama 😀 a co nejvíce, upnuté skinny jeans, kterým jsem mimochodem věrný doteď… 😀 Na YouTube smažíme nonstop breakdowny a čekáme, co nám do Čech každoročně doveze Impericon s Never Say Die Tour. Skywalker se někde ve zkušebně teprve připravují na svůj první koncert ever, tuším…:D
Už si nepamatuju kde, kdy a jak jsem poprvé zaregistroval kapelu Apostate, ale zničehonic se tu objevila. Zjevení, parta hipsterů z Ruska, co žila v Praze. WTF? Od prvního tónu a pohledu ti kluci vypadali, že jsou americká kapela. To, jak hráli, jakou měli stage image, jak se u toho hýbali – čuměl jsem s otevřenou pusou. „Však na tohle čumím akorát na YouTube nebo na koncertě,“ říkám si… Pak přišlo jejich EP Seaborn, kterým všem v Čechách ukázali hodně velký prostředníček a sfoukli nás jak svíčky.
Tohle EP mělo na tu dobu zkrátka světové parametry. Najednou v Čechách byli August Burns Red, ta inspirace byla na km viditelná. A jako správný metalcorista ABR miluju, že jo.
Netrvalo dlouho a z Apostate se stala špička česko-slovenský scény… a možná i středoevropský. Pamatuju si, že jako první CZ kapela (v mých očích) měla velkou sledovatelnost na YouTube a komentáře pod videjkem v anglickém jazyce, což byl unikát. Tahle deska a kapela pak na nějakou dobu dost ovlivnila celou českou scénu. Kopírovali jsme image, grafiku a nebo třeba font, který používali… Jo a o nějakou dobu později jsem díky Apostate poprvé zaregistroval Instagram.
Skywalker – Late Eternity (2021)
K téhle desce, která vyšla na americkém Pale Chord Records vedle tehdy rychle rostoucích Spiritbox, by stačilo jen napsat jednou větou: „Nejlepší CZ whatever-core album všech dob,“ zaklapnout MacBook a říct na shledanou… Já vím, byla by to škoda.
Skywalker poprvé vylezli na světlo světa někdy v roce 2011 a od té doby jen rostli a rostli. Jejich mix pop punku a hardcoru si začal postupně získávat fanoušky napříč Česko-Slovenskem a o krátkou chvíli později i v Evropě. Kluky jsem registroval od samého začátku. Jo, tehdy ještě letěl Bandzone, na kterém se objevila nová kapela „Prague hardcore“. Asi nikdo netušil, že z toho vznikne jedna z nejzásadnější hardcore, metalcore kapel u nás. Říkejme tomu, jak chceme, je to vlastně jedno. Faktem je to, že co úplně tak nedotáhla např. kapela Apostate, která měla krátké trvání, kluci milující blink-182 vzali za pačesy a budovali svůj věhlas.
S klidným srdcem a objektivně mohu říct, že tahle parta opravdu ovlivnila tu naši scénu, o které tak rádi tvrdíme, že neexistuje. Nebudeme si nic nalhávat. Na českých podiích jsme poznávali spousta Jayů Kutcherů či zaslechli mnoho skajvolkřích riffů, a to je v naprostém pořádku.
SKW všem dokázali, že kterákoliv kapela může jezdit tours po EU i dál, dělat kvalitní klipy, skládat kvalitní hudbu, věnovat se důležitým tématům nejen v naší společnosti, mít dobrou produkci, vypadat a znít prostě jako světová kapela… pokud na sobě bude pracovat a dá do toho vše.
Takže závěrem, proč zrovna album Late Eternity?
Je to totiž nejlepší česká multi-metalcore deska všech dob. Miluju pestrost a tady je vše od synthpopu po metal. Miluju ten sound, miluju ten design desky, miluju lyrics na desce a ze všeho nejvíc miluju song „Ignis“, který je jeden z nejlepších, co kdy vytvořil český umělec… Tož tak.
Děkujeme Bamboochovi za krásnou a obsáhlou retrospektivu! A pokud se chcete podívat, jak to hraje jejich nástupcům, tak se ve čtvrtek stavte do Divadla Ponec na Dead Stone, Sinner Self a Abbie Falls!
