Whitechapel a Northlane v Praze: Deathcorový diktát se potkal s metalcorovým jednorožcem (Report)
Zajímavé, ale zatraceně lákavé kombo přivezli před začátkem festivalové sezony do Prahy Obscure Promotion: Deathcorový nářez Whitechapel ve spojení s progresivně metalcorovými Northlane. A celý line-up doplnili ještě severoněmečtí Half Me. Jak vypadalo metaforické setkání satana s jednorožcem?
Prvních 30 minut večera patřilo hamburské kapele Half Me. Dostali jsme ostrý úvod plný blikaček a celou nůši breakdownů. Už asi od třetího songu se vytvořil krásný prostor na pit, který se až do konce večera nezavřel. Half Me do nás nasolili pořádně přitvrzený metalcore plný ostrých riffů a screamů a na otvírák to byla víc než dobrá show.
Druhý na řadu přišel můj osobní headliner, Northlane! Zvuk byl ještě o kousek lepší než při Half Me (fakt super!) a moshovalo se od samého začátku. Northlane přivezli z Austrálie ve svých klokaních kapsách směs těžkého, ale zároveň melodického, progressive metalcoru s hromadou djentových nebo elektronických prvků.
Northlane jsou takovým jednorožcem na scéně, a potvrzovalo to i jejich osvětlení, které mělo snad všechny barvy duhy a perfektně podtrhovalo show. Vypíchnout musím i fantastické Marcusovy zpěvy, které byly jako pohlazení po duši (ale pořádně ostrou žiletkou). Dočkali jsme se všech bangerů jako „4D“, která působila skoro jako umělecký zážitek, „Bloodline“, u které praskaly hlavy i jizvy z dětství nebo epické pecky „Dante“.
„I bear the number 666!“ Přesně takhle začali knoxvillští deathcoroví mazáci Whitechapel. A bylo jasné, že tady s krucifixem nepochodíš. Naprostý temný deathcorový diktát, který byl zhruba v půlce přerušen nezvykle dlouhou pauzou kapely. Po ní ale přišel ještě větší hell. Frontman Phil Bozeman neměl s hajpováním crowdu příliš práce, a tak musel lehce unavený dav probudit pár slovy až zhruba ve ¾ setu. Jinak ale tahle parta pojmenovaná podle útočiště Jacka Rozparovače drtila MeetFactory celou hodinu nelidským způsobem.
Text: Jakub Gerlich
